Celiakie není jediným důvodem intolerance na lepek. Podívejte se, co nás tráví

Nesnášenlivost lepku v posledních letech velmi častá, ačkoliv dříve se o ní nic nevědělo. Čím je tento nárůst nemocných způsoben? Podívejte se, kdo je opravdovým viníkem!

Pšenice je nebezpečně postřikována.

Jedinců s nesnášenlivostí lepku neustále přibývá. Často se stává, že zdravý člověk v podstatě „z ničeho nic“ přestane lepek tolerovat nebo mu zažívací potíže někdy způsobuje a jindy ne. Na tomto základě lze tvrdit, že v nepořádku nejsme my kvůli citlivějšímu zažívání, ale lepek samotný. Ten najdete nejen v pšenici a výrobcích z ní, ale také ječmenu, žitu, ovsu a dalších obilovinách. Problémy s lepkem se objevují kolem celého světa.

 

Co se stalo s obilovinami

Prvotním strachem, že by obiloviny byly geneticky modifikované a to by způsobovalo jejich toxicitu, se naštěstí nezjistilo. Za špatnost lepku totiž může něco prostšího a možná proto i horšího. Je to způsob, jakým probíhá sklizeň obilovin z polí. A to především pšenice. Hlavně jde totiž o to, sklidit toho, co nejvíce a co nejdříve. A aby tomu tak bylo, je užíván většinou zemědělců následující postup při žních:

  1. Přibližně 7 až 10 dní před sklizní se pšenice polije přípravkem Roundup. Ten je běžně užíván jako hubič plevele.
  2. Po tomto přípravku je pšenice mrtvá – je suchá a díky tomu se lépe zpracovává kombajnům. Rovněž je umožněna dřívější sklizeň.
  3. Výsledkem je větší a bohatší úroda, která je samozřejmě víc žádaná.

Tento postup se užívá asi od roku 1980, ale zdomácněl především během devadesátých let. Největším úskalím této metody je to, že přípravek Roundup obsahuje účinné jedovatou látku glyfosát, která celou úrodu vlastně kontaminuje.

Pšenice je před sklizní postříkaná Roundupem.

Jaký má glyfosát vliv na naše zdraví

Ačkoliv výrobci tvrdí, že je tato látka pro lidský organismus naprosto neškodná, studie v časopise Entropy to vyvrátila. Výzkum byl vedený Anthonym Samselem a Stephanii Seneffovou, kteří společně zjistili, že významně narušuje metabolické procesy v našem těle. Ovlivněny jsou přátelské bakterie a jejich práce, kdy vytvářejí v našich střevech vhodnou mikroflóru. Nebezpečí glyfosátu nepoznáte hned, jeho účinek se může projevit až po nějaké době – klidně až v řádu měsíců nebo let. Onemocnění, která může způsobit:

  • srdeční choroby
  • deprese
  • obezita
  • cukrovka
  • rakovina
  • neplodnost
  • autismus
  • roztroušená skleróza
  • gastrointestinální choroby
  • snížená imunita
  • Alzheimerova choroba

 

Jak se toxicita pšenice šíří

Takový způsob sklizně sice není povolen, ale zemědělci jej snadno schovávají pod zavádějící názvy, jako je například „vysušování“ nebo „sušení“. Původně se jednalo jenom o Ameriku, kde se tohoto postupu užívalo. Postupně se ale rozšířil i do dalších států. Nebezpečí této praktiky už ale začíná vcházet ve všeobecnou známost, což vedlo například v Nizozemí k zákazu Roundupu a ve Francii už této zákaz připravují. Jeho aplikace totiž sice zvětší úrodu a pomůže tak zemědělcům k plným kapsám, ale konečným konzumentům způsobí otravu v malém měřítku, které se ale zvětšuje.

 

Jak se nebezpečné pšenici vyhnout

Na základě výše napsaného je určitě rozumné se pšenici vyhnout. A to i v případě, že žádnými zažívacími problémy ještě netrpíte. Z hlediska prevenci byste to neměli podceňovat. V budoucnosti by se totiž mohlo stát, že díky zvyšujícímu se obsahu postříkané pšenice, se problémů se zažíváním nezbavíme ani poté, co vyloučíme lepek z potravy. Proto je lepší tomuto předcházet a celkově se pšenici a výrobkům z ní vyhýbat, pokud jsou z obchodu či jiného nedohledatelného zdroje. Pokud se rozhodnete pro pěstování vlastní pšenice, vašemu zažívání se nic nestane.

Upečte si domácí chleba.