Zvláštní chování českého obránce Kempného. Pomáhal si povzbuzující látkou

Ve středu 28. května, ve čtvrtfinále mistrovství světa proti Finsku, kamery zabírají českou střídačku a zachycují moment, který na první pohled vypadá podezřele: obránce Kempný si přikládá k nosu malou lahvičku, prudce vdechne, zkřiví obličej a za pár vteřin se vrací do hry s viditelně ostřejším výrazem. Reportéři iSportu přímo z Curychu potvrdili, oč jde: čichací soli s čpavkem. Žádná tajná zakázaná substance. Ale ani nevinná voda.

Co přesně Kempný inhaloval

Čichací soli jsou volně prodejný inhalant obsahující typicky kolem 15 % amoniaku. Po krátkém vdechnutí dráždí sliznici nosu a horních cest dýchacích, čímž reflexně vyvolají hlubší nádech, zrychlí tep a na několik sekund zvýší bdělost. Hráči tomu říkají „budíček“, pocit, jako by vám někdo plácl do tváře. Efekt odezní během desítek vteřin, ale subjektivně je intenzivní.

Kempný si na tento rituál podle reportáže zvykl už během svého působení v NHL, kde jsou čichací soli součástí kabinové kultury prakticky od nepaměti. Sports Illustrated je v roce 2016 popisoval jako předzápasový zvyk rozšířený „všude“ po lize, od hvězd po čtvrté útoky. Že se praxe přenesla i na mezinárodní turnaj, překvapuje spíš diváky u obrazovek než spoluhráče na střídačce.

Dejdar letěl na dovolenou a místo klidu přišlo naštvání. Připlatil si za pohodlí, v letadle pak dostal přesný opak

VIPživot.cz

2 h

Doping to není. Ale proč vlastně?

Mistrovství světa spadá pod pravidla IIHF, která v antidopingových otázkách odkazují přímo na zakázaný seznam WADA. Aktuální seznam pro rok 2026 vstoupil v platnost 1. ledna, a amoniakové čichací soli na něm nefigurují. Nejde ani o stimulant v klasickém farmakologickém smyslu, ani o anabolikum, ani o maskující činidlo.

Důležité je odlišit dva světy:

• IIHF / WADA – závazné pro MS, olympiádu a další mezinárodní turnaje. Trestá se to, co je na seznamu.
• NHL / NHLPA – vlastní program proti zakázaným látkám v rámci kolektivní smlouvy. Ještě v únoru 2026 padl dvacetizápasový trest pro Caleba Jonese za porušení tohoto programu. Ale ani v NHL jsme nenašli explicitní zákaz čichacích solí.

Proč WADA amoniak nezařadila? Oficiální vysvětlení neexistuje. Podle nás hraje roli právě to, že vědecká evidence o výkonovém přínosu je překvapivě slabá, a organizace logicky cílí na látky s prokazatelným a podstatným efektem.

Funguje to vůbec?

Odborný přehled publikovaný v časopise Sports Health na konci roku 2023 shrnul dostupnou literaturu a dospěl ke střízlivému závěru: omezený přínos se ukázal hlavně u opakovaných vysoce intenzivních úseků, tedy typicky u sprintových sérií. U krátkého maximálního výkonu (jednoho střídání, jednoho skoku, jednoho výběhu) studie výhodu neprokázaly, přestože hráči sami hlásili vyšší nabuzení.

Psychologická složka je přitom zásadní. Pocit „nakopnutí“ je reálný, měřitelné vzrušení stoupá. Jenže to neznamená, že bruslíte rychleji nebo přihrávky lépe sedí. Diplomová práce z pražské FTVS z roku 2025 testovala účinek čichacích solí v pěti různých testech a zlepšení našla jen ve dvou. Jinými slovy: amoniak je spíš placebo s dráždivým efektem než výkonový trik.

Rizika, o kterých se nemluví

Tady příběh přestává být úsměvný. Produktový štítek registrovaný v americké databázi DailyMed doporučuje držet lahvičku 10 až 15 centimetrů od nosu, neinhalovat déle než dvě sekundy a nepřekračovat deset použití denně. Na střídačce v zápasovém adrenalinu tyto pokyny málokdo čte.

FDA v srpnu 2024 vydala varování před několika inhalačními produkty s amoniakem, které se online prodávaly jako prostředky na bdělost a energii. Úřad evidoval hlášení o dušnosti, křečích, migréně, zvracení i mdlobách. Výrobci podle FDA neprokázali ani bezpečnost, ani účinnost.

Nejzávažnější riziko je ale jiné a týká se přímo kontaktních sportů: čichací soli mohou maskovat příznaky otřesu mozku. Hráč po nárazu hlavou vdechne amoniak, subjektivně se „probere“ a vrátí se do hry, přestože by měl projít protokolem pro poranění hlavy. Odborný přehled tento scénář výslovně označuje za nevhodný a potenciálně nebezpečný.

Rituál, ne skandál, ale ani nevinnost

Kempný není v českém týmu osamocený; reportáž naznačuje, že čichací soli používají i další hráči, byť konkrétní jména veřejně zaznamenaná nebyla. Žádné antidopingové řízení ze strany IIHF ani Českého hokeje v této věci neprobíhá a podle platných pravidel ani probíhat nemusí.

Přesto stojí za to vnímat kontext jako celek. Volně prodávaný neznamená automaticky bezpečný, to potvrzuje i FDA. A tolerovaný neznamená rozumný, zvlášť ve sportu, kde hlavě hrozí náraz každé střídání. Kempného lahvička na střídačce není dopingový skandál. Je to ale připomínka, že i legální šedá zóna má svou cenu.