Zemřel další mistr světa z roku 1949, zbývá už jen poslední mohykán

Česká republika v letošním roce přišla o mnoho významných osobností, které se v minulosti podíleli na věhlasu naší země prostřednictvím své bohaté sportovní kariéry. Dosud posledním sportovcem, který nás navždy opustil, byl Zdeněk Marek. Hokejista narozený v Prostějově, který na sklonku života pobýval ve vesnici Proenicia blízko New Yorku, odešel ve věku krásných třiadevadesáti let. Ze zlaté generace hokejistů, kteří v roce 1949 dokázali triumfovat na mistrovství světa ve Švédsku, zbývá už jen poslední přeživší Vladimír Zábrodský.

Družina pod vedením Zábrodského to tehdy neměla jednoduché

Do sportovních dějin Československa se rok 1949 nesmazatelně zapsal zejména vinou tragické události, které postihla národní výběr půl roku před mistrovstvím světa. Šest hokejistů hájících barvy reprezentačního celku se při cestě letadlem z Paříže do Londýna ztratilo nad Lamanšským průlivem, když pilot nezvládl nepříznivé počasí. Zdeňka Jarkovského, Miloslava Pokorného, Karla Stibora, Vilibalda Šťovíka, Ladislava Trojáka a Zdeňka Švarce už nikdy nikdo nespatřil.

Katastrofa, která vyvolala obrovskou vlnu smutku napříč celou naší zemí, se výrazně podepsala také na stavu soupisky pro světový šampionát ve Švédsku, kde právě tragicky zesnulí hokejisté měli tvořit hlavní kostru týmu. Do služeb národa bylo proto dodatečně povoláno několik dalších jmen, které sice nedisponovaly tolika zkušenostmi, nicméně vynikaly obrovskou snahou a touhou prokázat zemřelým přátelům čest.

Nečekaný úspěch, který si vyžádal krutou daň

Zdeněk Marek a Vlastimil Zábrodský (který se stal šestým nejlepším střelcem turnaje a zároveň neoficiálně plnil roli trenéra týmu) se výrazně podíleli na konečném prvním místě, které tenkrát vyrazilo dech celému světu. Nikdo od oslabených Čechoslováků nečekal, že by mohli udolat favorizované Kanaďany nebo houževnaté Američany. Tuzemským hokejistům se ale nakonec povedlo nemožné a svým kamarádům poslali do nebes pozdrav v podobě zlatých medailí.

Zdeněk Marek se na konci turnaje rozhodl naprosto nečekaně emigrovat, protože si dobře pamatoval špatné zkušenosti s tehdejším komunistickým režimem. Nakonec se ukázalo, že si tímto rozhodnutím (na rozdíl od některých spoluhráčů) zachránil život. V roce 1950 totiž bylo osm jeho kolegů ze zlatého šampionátu odsouzeno za velezradu a špionáž proti socialistickému režimu, načež byly se třemi dalšími hokejisty odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody.

Bohumil Modrý, tehdejší brankářská jednička, byl označen za hlavního strůjce spiknutí a vyfasoval 15 let. Po pěti letech jej sice propustili, nicméně se vinou radioaktivního záření v uranových dolech dožil pouze 46 let. Po smrti Marka už tedy zůstává jen Zábrodský, který se tehdy vykonstruovanému procesu zázračně vyhnul.

Foto: sxodim.com