Hokejový expert Koreis otevřel v podcastu Bomby k tyči debatu o stavu českého hokeje. Se dvěma odborníky pojmenoval systémový problém, který vidí už delší dobu.
Co se skrývá pod „neumíme bruslit“
Formulace zní jako nadsázka. Extraligoví hráči samozřejmě stojí na bruslích. Jenže bruslení na profesionální úrovni není jen „jet rovně rychle“. Je to první krok z místa, agresivita odrazu, práce na vnitřních a vnějších hranách, schopnost měnit směr bez ztráty rychlosti, a hlavně exekuce všech těchto vzorců v zápasovém chaosu, pod tlakem soupeře, ve zlomku sekundy.
Právě tady česká mládež podle dostupných dat zaostává. Srovnávací měření platformy Athletix, která porovnávala české a americké mladé hráče, ukázala deficit především v rychlosti a akceleraci. Na menším prostoru byli Češi konkurenceschopní, ale jakmile šlo o dynamiku prvního kroku a přenesení rychlosti do herní situace, rozdíl se otevřel. Pokud Koreis mluvil o propadu, nejspíš mířil přesně sem: ne na to, že by hráči doslova neuměli stát, ale na to, že tempo českého hokeje ztrácí krok se světem.
Diagnóza stará nejméně šest let
Koreis není osamělý hlas. Už v roce 2019 řekl tehdejší šéftrenér Filip Pešán na hokej.cz větu, která zněla ještě ostřeji: „Naši hráči mají chabé dovednosti v bruslení, střelbě, skórování, vedení kotouče.“ Spojoval to s delším historickým zanedbáním individuální práce, které datoval hluboko za „naganskou dobu“.
Svaz na to reagoval. Projekt Výchova talentované mládeže běží od roku 2015 a v sezoně 2019/20 byl explicitně přesměrován na dovednosti včetně bruslení. Do systému se vtáhli kouči dovedností, vznikly metodické materiály k rozvoji bruslení mimo led. Český hokej tedy o problému ví. Otázka je, jestli kroky stačí a jestli se dostanou až na klubový led.
Proč zlato na MS nic nevyvrací
Námitka se nabízí okamžitě: Česko v roce 2024 vyhrálo domácí mistrovství světa. Jak může hokej, který „neumí bruslit“, brát zlato? Odpověď je jednodušší, než vypadá. Reprezentační A-tým je výběr nejlepších individualit, z nichž řada hraje v NHL nebo v silných zahraničních ligách. Jejich bruslení formovalo jiné prostředí než domácí extraliga.
Problém se netýká špičky pyramidy, ale její šířky. Na MS 2025 Česko skončilo šesté. Sparta v Lize mistrů 2024/25 prošla do vyřazovací fáze, ale zastavil ji švédský Färjestad. Extraliga stále má elitní bruslaře, Pavel Kousal patří k nejrychlejším hráčům soutěže. Jenže jeden Kousal nestačí, pokud průměrná bruslařská úroveň klesá. A právě o tu úroveň jde.
Kde se tempo ztratilo
Nejkonkrétnější diagnózu nabízejí lidé z praxe. Richard Lobo, kouč dovedností, opakovaně zdůrazňuje, že dovednosti začínají ve chvíli, kdy se dítě poprvé postaví na brusle, a že je chyba přeskočit základy kvůli spěchu na systémy a součinnosti. Libor Procházka upozorňuje na ještě hlubší vrstvu: dnešním dětem chybí spontánní pohyb. Méně venkovního hraní, méně přirozené koordinace, méně rovnováhy. Na ledě se to pak projeví v kvalitě odrazu, v jistotě na hranách, v celkové atletické gramotnosti.
Český hokej příliš dlouho sázel na týmový trénink a herní myšlení. Svět mezitím dřív a tvrději zapojil individuální rozvoj od nejnižšího věku. Výsledek není kolaps, je to pozvolné rozevírání nůžek, které se na jednom turnaji neprojeví, ale za dekádu ano.
Co s tím
Recept není tajný. Začít s bruslařskými dovednostmi co nejdřív, nepřeskakovat základy, přidat individuální práci na ledě i mimo něj: rovnováha, koordinace, síla, flexibilita. A hlavně měřit objektivně místo spoléhání na dojem trenéra. Data z Athletixu ukazují, že to jde. Zbývá, aby se to stalo standardem, ne výjimkou.
Koreis svou debatou neobjevil nový problém. Pojmenoval starý. Největší riziko českého hokeje není v tom, že by přestal produkovat hvězdy, ale v tom, že mu může ztenčit půda, z níž hvězdy vyrůstají.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5464
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 9192
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4618
