Vylétl jako raketa a podílel se na zlatých medailích z hokejového MS. Českého reprezentanta však po přestupu do Švédska vyřídily zdravotní komplikace.
Teď pomáhá jako asistent trenéra pražské Spartě, aby se dostala v extralize k vysněnému titulu. Byla ale doba, kdy žil hokejový útočník Otakar Vejvoda v ústraní. Příčina? Vleklé zdravotní problémy. „Měl jsem strašné bolesti. Fakt jsem se připravoval na to, že brzy umřu,“ přiznal v minulosti MF DNES mistr světa z Vídně z roku 1996. Hokejový štírek, který patřil s Pavlem Paterou a Martinem Procházkou do slavné Blue line, dlouho nevěděl, co je příčinou jeho potíží.
Vejvoda příliš posiloval?
„Nemohli na to přijít ani doktoři. Strašně těžko se to vysvětluje. Příliš rychle mi narostly stehenní svaly, které tlačily na nervy. Absolvoval jsem operaci a po ní jsem uspěchal návrat. A pak už se to stále vracelo,“ popsal pro MF DNES Vejvoda. To bylo v době, kdy působil se zmiňovanými spoluhráči ve švédském Stockholmu. Přeháněl to prý s posilovnou. „Ve Stockholmu jsem byl při posilování zařazen do skupiny pořízků. Zvedal jsem s nimi o třicet kilo víc, než jsem měl,“ přiznal Vejvoda.
O návrat se pokoušel celkem pětkrát. V roce 1999 měl prý nejlepší kondici v životě. Paradoxně ve stejném roce ukončil hráčskou kariéru. „Zase mě zastavilo zranění,“ povzdechl si Vejvoda, o kterém šly různé fámy. Třeba že žije jako poustevník. „Vím, že takové hlášky republikou šly. Ale žil jsem normálně. Jen jsem neměl potřebu se nikde ukazovat,“ vysvětlil český reprezentant. „Je ale pravda, že jsem při největších problémech vůbec nesledoval sport,“ dodal.
Mrzelo ho, že nemůže hrát
V kontaktu Vejvoda nebyl ani se svými spoluhráči z Kladna. „Oni hráli v Americe a já byl rád, že jsem rád. Ale pokud jsem něčí výsledky přes internet sledoval, tak to byli oni dva,“ přiznal bývalý útočník, kterému kvůli zranění s největší pravděpodobností uteklo i Nagano. „Asi bych u těch úspěchů nechyběl. Jenže mě mnohem víc mrzelo, že vůbec nemůžu hrát hokej,“ posteskl si Vejvoda, který je dnes pravou rukou trenéra Pavla Grosse ve Spartě.
Po konci u prvního týmu na Kladně se rýsovala možnost dělat šéftrenéra mládeže. Přiletělo ale laso ze Sparty. „Neměl bych potřebu jít do jiného angažmá než dvou extraligových týmů. Na Kladno a právě do Sparty. Hrával za ní můj táta, já se na něj chodíval dívat do Sportovní haly. To bylo v dobách mého dospívání, v letech 1981 až 1986. Mám to tady od té doby rád. Dodnes si vzpomínám, jak jsem si tu jako malý zpíval po gólech písničku Tarzan Boy,“ vysvětlil dvaapadesátiletý Vejvoda hlavní důvody na klubovém webu Sparty.
Na SportechŽivě jsme také psali o českém hokejistovi, jehož skvěle rozjetou kariéru zastavila zrádná choroba.