Šestinásobný extraligový mistr prohrál boj se zákeřnou nemocí. Pomohl vytvořit dynastii

Někdy je těžké pochopit, proč takoví lidé, jako byl vsetínský trenér Zdislav Tabara, odejdou ze světa tak brzy. Poctivý, slušný a rovný chlap, který nezkazil žádnou legraci a neublížil by ani mouše. Přesto ho ještě před padesátkou (v roce 2008) porazila zákeřná nemoc – rakovina slinivky. Asi nejhorší druh tohoto onemocnění, který vás může potkat. Takto nemocní lidé mají jen mizivou šanci na přežití.

Pomohl mu Valášek

Jako rodák ze Zlína začínal s hokejem tam. Vojenskou službu si Tabara odkroutil v Dukle Příbram, aby si pak zahrál v Třinci a ve Vsetíně. Tam dle rešerše redakce SportyŽivě ukončil v roce 1992 i hráčskou kariéru a dalo by se říct, že volně přešel k trénování. Začátky byly těžké a kdyby nebylo trenéra Horsta Valáška, možná by to tak daleko nedotáhl. Ten ho totiž přinutil, aby si udělal první trenérskou třídu.

Do té doby totiž dle článku na serveru Lidovky.cz vlastnil jen třetí. Vlohy na to měl, a navíc to byl dříč. Nebyl to ani typ žádného uřvaného trenéra. Rád se všemi diskutoval. V tandemu s Valáškem tvořili dokonalý trenérský pár. Valášek to řídil a Tabara v klidu odkoukal, jak to chodí v kabině a chodil s cennými poznatky, které zapadaly do celé skládačky. O tom, že to funguje se přesvědčil hned v prvním roce, kdy vyhráli se Vsetínem titul.

Přes 200 000 Kč: Takovou hodnotu má malá nevýrazná mince, kterou může mít v peněžence kdokoliv

udalosti247.cz

7 m

Tabara už nebyl ve své kůži

V dalším roce to byla stejná jízda a další titul. Poté dělal dle rešerše redakce SportyŽivě asistenta Nelibovi. V letech 1998, 1999 a 2001 už vedl Vsetín jako hlavní kouč.  U extraligového týmu vydržel do léta 2005, pak vedl Valašské Meziříčí i polský Nowy Targ a chtěl pokračovat i v Nitře, kde ale v roce 2006 musel předčasně opustit angažmá kvůli propukající vážné nemoci. Naposledy stál na střídačce vsetínské juniorky.

Muž, který se Vsetínem slavil celkem šest extraligových titulů a pomohl tak vytvořit dynastii, se s nemocí pral do poslední chvíle. Po absolvování chemoterapie v roce 2007 vypadal podle jeho kolegů velmi dobře a všem se zdálo, že nad nemocí vyhrává. Před koncem roku se dokonce postavil na střídačku, ale bylo vidět, že není ve své kůži. Byl pohublý a ve tváři mu byla vidět únava. Nemoc mu brala sílu. Zemřel 16. ledna 2008. „V letošní sezóně se na Vsetín vrátil jako trenér juniorů, ovšem postupující zdravotní problémy jej přinutily tento post opustit,“ napsali zástupci klubu na vsetínský web.