Sparťanský kustod měl zpronevěřit až třicet milionů. Podle zdrojů propadl hazardu a teď se z něj léčí

Prohlášení vyšlo 6. října 2026 a mělo jen pár řádků. Sparta v něm přiznala „nesrovnalosti finančního charakteru“ spojené s hotovostními platbami a nakládáním s hokejovým vybavením. Za nimi podle klubu stojí „osobní selhání dvou bývalých spolupracovníků“. Jména klub neuvedl, média ano. Podle nich jde o Hynka Svobodu, čtyřiapadesátiletého maséra a kustoda, který se o výstroj sparťanských hráčů staral dlouhé roky, a o pracovnici z účetnictví. Výše škody se liší podle toho, kdo mluví. Blesk píše o zhruba sedmi milionech zachycených v účetnictví a o zdrojích, podle nichž jde až o třicet milionů. Na pozadí se objevuje i vysvětlení, které klub nepotvrdil: závislost na sázení. Skutečnost má tři vrstvy a každá z nich stojí na jiném typu důkazu.

Co Sparta skutečně potvrdila

Oficiální verze je nejstřídmější a zároveň nejpevnější. Klub podle svého vyjádření nesrovnalosti zachytil „v rámci běžné provozní agendy“. Následný audit pak odhalil porušení pracovních předpisů. Dokumenty předal právníkům a zavedl „dílčí změny v nastavení interních procesů“. Dodal také, že věc nemá vliv na vedení ani na sportovní chod klubu a dál ji komentovat nebude.

Mnohé v prohlášení naopak chybí. Klub neuvádí částku ani trestní oznámení. Neobjevuje se v něm ani slovo zpronevěra. Sparta mluví o nesrovnalostech a porušení předpisů, ne o trestném činu. Ve veřejně dostupných zdrojích zatím není potvrzeno, že by věc řešila policie, natož že by padlo obvinění. Proto u všech jmenovaných platí presumpce neviny. Svoboda podle médií ve Spartě skončil. Zda mu hrozí trestní stíhání, zatím nikdo veřejně nepotvrdil.

Bugatti odmítá falešný zvuk motoru. V16 s 1 000 koňmi bez turba ladili 3 roky jako hudební nástroj

AutoŽivě.cz

5 h

Reakce hráčů, se kterými kustod roky sdílel kabinu, veřejně dohledatelná není.

Sedm, patnáct, nebo třicet milionů

Druhou vrstvu tvoří mediální zjištění a tady se čísla rozcházejí. Přehledně vypadají takto:

Na první pohled to zní neuvěřitelně. Jak by mohl člověk, který chystá kabinu a brousí brusle, přijít k desítkám milionů? Odpověď nabízí sám Svoboda. V rozhovoru, který před lety vyšel na oficiálním webu HC Sparta Praha, popisoval, že pro něj zápas začíná den předem. Jeho agenda zahrnovala broušení bruslí, péči o hokejky, výstroj, přípravu kabiny a službu na střídačce. V rozhovoru pro Bauer Hockey z roku 2019 pak dodal, že hráčům musí být kustod neustále po ruce.

Nejde tedy o ručníky a dresy. V profesionálním hokeji je vybavení spotřební materiál. Hokejky se lámou po desítkách za sezonu a jedna špičková stojí několik tisíc korun. Přes ruce kustoda tak každý rok projde zboží v hodnotě milionů.

Přesto podle nás samotné hokejky jedné sezony horní odhady nevysvětlí. Necelé tři miliony, o kterých píše iSport, jsou jen zlomek. Pokud by se potvrdily částky v řádu desítek milionů, muselo by jít o delší období, širší okruh vybavení, kombinaci hotovosti a evidence, nebo o selhání více kontrolních článků najednou. Pravděpodobně o několik z těchto věcí zároveň. Do takového scénáře zapadá i druhá osoba, o které média píší, tedy pracovnice z účetnictví.

Na konkrétním mechanismu se zdroje shodují jen rámcově. Sport.cz píše o přeprodeji hokejové výstroje, CNN Prima o nákupu a prodeji výstroje a hokejek. Jak přesně měly peníze mizet, zatím nikdo veřejně nepopsal.

Hazard jako zákulisní verze

Třetí vrstva je nejméně pevná a nejvíc se o ní mluví. Blesk s odvoláním na „dobře informované zdroje“ píše, že Svoboda propadl sázení a ze závislosti se nyní léčí. Klub mu měl nabídnout odbornou pomoc. Kde a jakou formou se léčí, Blesk neuvádí.

Jediným jmenovaným veřejným hlasem je bývalý hokejista Radek Duda. Ten podle Blesku kauzu otevřel v podcastu Mistři světa a mluvil o „třiceti, pětatřiceti milionech“ a o „iks letech“. Jeho slova ale nejsou oficiálním potvrzením výše škody, délky období ani příčiny. Zůstávají názorem člověka z hokejového prostředí.

Že by hazard mohl stát za podobným příběhem, přitom není samo o sobě nepravděpodobné. Národní zdravotnický informační portál popisuje patologické hráčství jako závislost, která se rozvíjí nenápadně a tají se snáz než závislost na alkoholu nebo drogách. Typické jsou ztráta kontroly, konflikty kvůli penězům, půjčky a mizení peněz či cenností. Lidé v léčbě mívají vysoké dluhy. Část z těch, kdo v práci zacházejí s penězi, se podle NZIP může dopustit i zpronevěry nebo podvodu, aby hru financovala nebo splácela dluhy. To je obecný popis nemoci, ne diagnóza konkrétního člověka.

Pro ty, kdo s hazardem bojují sami nebo ho řeší u někoho blízkého, existuje bezplatná pomoc:

• Národní linka pro odvykání hraní: 800 350 000, pondělí až pátek od 10 do 18 hodin, e-mail [email protected], konzultace pro lidi od 15 let i jejich blízké. Podrobnosti uvádí web Národní linky pro odvykání hraní.
• Linka pomoci Naberte kurz: +420 777 477 877.
• Rejstřík vyloučených osob: nástroj, kterým se člověk může sám vyřadit z legálního hazardu. Doporučuje ho ministerstvo financí.

Co by hrozilo, kdyby se podezření prokázalo

Právní rámec zatím zůstává v rovině hypotézy. Pokud by se prokázalo, že si někdo přisvojil svěřenou cizí věc a způsobil tím škodu, přicházela by v úvahu zpronevěra podle § 206 trestního zákoníku. Rozhodující je hranice deseti milionů korun. Od ní mluví trestní zákoník v § 138 o škodě velkého rozsahu a za zpronevěru takového rozsahu hrozí pět až deset let vězení.

Právě proto má rozpětí odhadů zásadní váhu. Sedm milionů z účetnictví by pod touto hranicí zůstalo. Patnáct až pětadvacet milionů podle iSportu nebo „až třicet“ podle zdrojů Blesku by ji jasně překročilo. Rozdíl mezi jednotlivými verzemi tak není jen otázkou titulků. Mohl by rozhodnout o trestní sazbě.

České sportovní prostředí podobné kauzy zná. V roce 2012 byl pravomocně potrestán bývalý šéf fotbalových Bohemians Pavel Švarc za zpronevěru 56 milionů korun z klubové pokladny prostřednictvím falešných faktur a pokladních dokladů. Dostal podmínku, zákaz působení ve statutárních orgánech a povinnost škodu splácet podle svých možností. Soud tehdy výslovně konstatoval selhání kontrolních orgánů. V hokeji policie v roce 2011 stíhala bývalého jednatele havířovské hokejové společnosti pro zpronevěru a zvýhodňování věřitele; klub tehdy tížily dluhy přes třicet milionů.

Zda se Spartě peníze vrátí, není jasné. Zdroje neuvádějí, jestli klub škodu vymáhá, jestli existuje dohoda nebo pojistka. Předání dokumentů právníkům právní postup naznačuje, návratnost ale nezaručuje.

Slabé místo jménem sklad

Kauza přesahuje osud jednoho kustoda. Ukazuje, kde mají i velké kluby slepou skvrnu. Pozornost vedení míří na hráčské smlouvy, sponzory a rozpočet áčka. Hokejky, výstroj, brusle a drobná hotovost působí jako provozní detail, který se tak nějak řeší sám. Přesto se právě tady mohou roky protáčet miliony.

Sparta konkrétní selhání nepopsala, z jejího prohlášení ale vyplývá, kde hledat: hotovostní platby, nakládání s vybavením, pracovní předpisy a interní procesy. Podle nás mohlo jít o souběh několika mezer. Typicky jde o volnou skladovou evidenci, chybějící dvojí schvalování nákupů a prodejů, výdej výstroje bez kontroly a nedostatečné oddělení sportovního úseku od účetnictví. Pokud byla ve hře osoba z účetnictví, jak tvrdí média, mohla selhat právě kontrola, která měla fungovat jako pojistka.

Klub zatím slíbil jen „dílčí změny“. Veřejnost by si podle nás zasloužila konkrétnější odpověď, například omezení hotovosti, pravidelné inventury, oddělení objednávek od jejich schvalování a průběžný audit. Takové kroky by pro klub velikosti Sparty měly být samozřejmostí.

Svoboda roky stál u střídačky a podával hráčům nabroušené brusle a nové hokejky. Jak velkou část klubových peněz měl při tom pod rukama, zatím nikdo s jistotou neví.