Útočník Matěj Blümel šel do zápasu s Norskem se čtyřmi body v pěti zápasech. Rulík ho poslal do čtvrté lajny. Česko prohrálo 1:4.
Měla to být rutina. Česko už mělo jisté čtvrtfinále, Norsko bylo na papíře slabším soupeřem a v kabině proběhla porada zaměřená na jednu konkrétní věc: norský forčeking a české ztráty puků. Jenže právě to, na co se tým celý den chystal, ho nakonec pohřbilo. Norové byli rychlejší, silnější v soubojích a šikovně trestali každou českou chybu v rozehrávce. Radim Rulík po zápase přiznal, že jeho mužstvo „si nezasloužilo lepší výsledek“. Problém je, že velká část toho výsledku se rodila už v momentě, kdy trenérský štáb pověsil na nástěnku sestavu.
Blümelova cesta dolů: od elitní lajny po čtvrtou formaci
Trajektorie Matěje Blümela na turnaji vypadá jako graf volného pádu. Proti Dánsku 15. května nastoupil v první lajně po boku Červenky a Sedláka. O den později seděl na tribuně, Rulík to vysvětlil jako „prostor k adaptaci“ a slíbil, že od pondělí už bude hrát hodně. Proti Itálii se vrátil do druhé formace. Proti Slovensku klesl do třetí. A proti Norsku? Čtvrtá lajna s Kovařčíkem a Voženílkem.
Za deset dní turnaje tedy Blümel prošel pěti různými rolemi:
- 1. lajna (Dánsko, 15. 5.)
- tribuna (Slovinsko, 16. 5.)
- 2. lajna (Itálie, 20. 5.)
- 3. lajna (Slovensko, 23. 5.)
- 4. lajna (Norsko, 25. 5.)
To není řízená rotace. To je hledání naslepo. Hráč se zámořským profilem a čtyřmi body v pěti startech dostal proti Norsku roli, která mu fakticky sebrala šanci ovlivnit zápas. Experti pořadu ZIMÁK, mezi nimi Růžička a Duda, přitom už po tribuně proti Slovinsku varovali, že Blümel potřebuje hrát, ne sedět. Veřejné vysvětlení, proč právě proti Norsku padla volba na čtvrtou formaci, Rulík neposkytl.
Zápas, který se řídil scénářem soupeře
Druhá kritická chyba nebyla o jednom hráči, ale o celém systému. Rulík sám po zápase řekl, že tým dělal přesně to, na co byl předem upozorněn: ztrácel puky při rozehrávce a nedokázal se prosadit přes norský forčeking. „Nezasloužili jsme si lepší výsledek,“ uvedl na webu Českého hokeje. Připomněl, že Norové neprohráli ani se Švédy a Kanada s nimi vedla teprve minutu a půl před koncem.
To je sice pravda, ale je to zároveň alibi. Trenérský štáb věděl, co přijde, a nedokázal na to mužstvo připravit. David Tomášek po zápase popsal, jak Norové trestali české chyby a jak se český tým nedokázal „do kopce“ protlačit. Marek Alscher doplnil obraz o slabém podržení týmu po inkasovaných gólech. Česko si vytvořilo pouhých 18 střel na branku; podle oficiálního reportu IIHF šlo teprve o druhou výhru Norska nad Československem či Českem v historii, a poprvé Norové českému týmu nasázeli čtyři góly.
Zamotané hlavy a chybějící energie
Nejznepokojivější na prohře 1:4 není samotný výsledek. Je to kombinace taktického, fyzického a mentálního selhání v závěru skupiny. Rulík po zápase mluvil o hráčích se „zamotanou hlavou“ a o chybějící energii. Potvrdil, že v kabině proběhl proslov, jeho obsah ale odmítl zveřejnit. Řekl, že rozumí pískotu fanoušků.
Tým, který měl v tu chvíli bojovat o první místo ve skupině a co nejlepší nasazení do čtvrtfinále, působil, jako by neměl plán B. Ani plán A vlastně nefungoval, jen se opakoval, dokud ho soupeř nerozdrtil. Zkušení hráči podle Rulíka na mladší apelovali stejně jako trenéři. Otázka je, proč to museli dělat hráči, když od toho je trenérský štáb.
Co prohra znamená pro zbytek turnaje
Postup do čtvrtfinále Norsko neohrozilo, Česko bylo kvalifikované už před zápasem. Prohra ale zhoršila pozici ve skupině B. Po šesti zápasech měl český tým 13 bodů, stejně jako Norsko, které ho ale předskočilo díky vzájemnému zápasu. Kanada vedla skupinu se 17 body. Reálný důsledek: horší nasazení a pravděpodobně těžší soupeř ve čtvrtfinále.
Rulík avizoval, že směrem k poslednímu zápasu skupiny proti Kanadě se sestava bude znovu měnit. To je samo o sobě přiznání problému. V šestém zápase turnaje by role měly být dávno ustálené. Místo toho trenérský štáb stále experimentuje, a výsledky experimentů platí hráči, kteří za ně nemohou.
Pikantní kontext celé situace: Český hokej už v březnu oznámil, že Rulík po sezoně u národního týmu končí. MS 2026 je jeho derniéra. Tím spíš by člověk čekal jasný plán a pevnou ruku. Místo toho přišel zápas, ve kterém nejproduktivnější křídlo hrálo ve čtvrté lajně a tým opakoval chyby, na které byl hodinu předtím upozorněn. Pokud tohle je rozlučka, fanoušci v Stockholmu ji odpískali oprávněně.
