Hvězda NHL za jediný srpnový den stihla kotel v Ostravě i galavečer MMA na Štvanici. Ne vrtulníkem, ale po dálnici.
Sobota 1. srpna 2026. V Ostravě na Městském stadionu běží druhé kolo ligy, Baník hostí Slavii. Někde v sektoru domácích fanoušků stojí David Pastrňák, muž s osmiletým kontraktem na 90 milionů dolarů (zhruba dvě miliardy korun), a křičí s ostatními. O pár hodin později se objevuje na ostrově Štvanice v Praze, kde Oktagon 92 slaví desáté výročí organizace galavečerem pod širým nebem. Mezi oběma zastávkami? Podle jeho slov tři hodiny za volantem. Žádný vrtulník, žádná VIP logistika. Jen auto a dálnice D1.
Den, který nesedí na papíře
Kdo si dá vedle sebe časy obou akcí, rychle narazí na háček. Oktagon 92 oficiálně startoval už v 16:30, zatímco výkop Baník–Slavia byl naplánován na 17:00. Pastrňák tedy nemohl stihnout obě události od začátku, a logicky musel přijet na Štvanici až na pozdější část turnajové karty. Zápas v Ostravě skončil výsledkem 0:4 pro Slavii; pokud Pastrňák vyrazil krátce po závěrečném hvizdu, mohl být v Praze nejdříve kolem desáté večerní. Hlavní zápasy velkých oktagonových karet ale běžně končí až kolem půlnoci. Časově to tedy vychází, ale jen těsně, a jen na druhou polovinu programu.
Přesný itinerář se z veřejně dostupných zdrojů ověřit nepodařilo. Co ale zaznělo v rozhovoru, je jednoznačné: vrtulník prý nepřipadá v úvahu. Konkrétní důvod Pastrňák blíže nerozvedl.
Kotel od dětství, ne od slávy
Pastrňákův vztah k Baníku není letní módní vlna. V srpnu 2023 v pořadu Tiki-Taka na O2 TV Sport řekl, že do kotle chodí „odmala“. O rok později ho oficiální web FC Baník citoval při návštěvě utkání s Jabloncem: „Na Baník jsem chodil už jako mladý kluk.“ Není to PR návštěva s VIP páskou na ruce. Je to opakovaný vzorec: přijít, stát mezi lidmi, ztratit se v davu.
A právě tady je kontrast, který stojí za pozornost. Pastrňák podepsal v březnu 2023 osmiletou smlouvu s Bostonem s průměrným ročním platem 11,25 milionu dolarů. Při dnešním platovém stropu 104 milionů na sezonu 2026/27 by stejný podíl na stropu odpovídal zhruba 14 milionům ročně. Pastrňák tedy v přepočtu přes podíl na stropu „nechává na stole“ asi 2,8 milionu dolarů za sezonu, přibližně 65 milionů korun. A přesto jeho první instinkt po konci sezony není jachta nebo Monako, ale kotel na Bazalech.
Teriyaki za 200 korun a švédské léto
Tahle neokázalost má u Pastrňáka historii. Když v září 2017 podepsal svůj první velký kontrakt s Bruins (tehdy šestiletý za 40 milionů dolarů), bostonský klubový web popsal, jak si šel oslavit. Koupil si teriyaki za osm dolarů. Žádná restaurace s michelinskou hvězdou, žádná láhev šampaňského.
Stejný vzorec se opakuje i v organizaci volného času. Z rozhovoru pro Hokej.cz s Dominikem Dubovčim vyplývá, že Pastrňák tráví červenec v Praze a srpen se stěhuje do Švédska za rodinou. Mluví o dlouhých dnech, klidu, rodinném zázemí. V rozhovoru pro iSport.cz v únoru 2026 shrnul svůj přístup jednoduše: „Rodina je pro mě nejvíc.“
Není to póza askety. Pastrňák si zjevně užívá sportovní akce, společnost, energii davu. Ale způsob, jakým to dělá (autem po dálnici, v kotli mezi fanoušky, bez ochranky a vrtulníku), vypovídá o vědomé volbě. Ne o tom, že by na luxus neměl.
Proč zrovna Oktagon a proč zrovna Štvanice
Oktagon 92 nebyl ledajaký turnaj. Organizace ho prodávala jako součást oslav desátého výročí, formát pod širým nebem na ikonickém pražském ostrově. Štvanice je dnes díky nové lávce HolKa, která propojuje Karlín, Štvanici a Holešovice, dostupnější než kdykoli předtím, a pro velkou sportovní akci venku je to jedno z nejatraktivnějších míst v Praze.
Co přesně Pastrňáka na galavečer přitáhlo, veřejně neřekl. Ale vzorec mluví sám: český sport, živá atmosféra, možnost být součástí publika, ne exponátem v lóži. Za jediný den zvládl fotbalový kotel i MMA arénu. Dva světy, které se na první pohled nepotkávají, ale v Pastrňákově podání dávají překvapivý smysl.
Hvězda, která nechce být odtažitá
Většina hráčů NHL jeho kalibru tráví léto na golfu, v tréninkovém centru nebo na dovolené mimo dosah kamer. Pastrňák tohle všechno taky dělá. Ale přidává k tomu něco, co je v kontextu světových sportovních hvězd neobvyklé: opakovanou, dobrovolnou přítomnost mezi běžnými fanoušky v českém prostředí. Ne jednou pro fotku na Instagram. Znovu a znovu, rok co rok.
Sobota 1. srpna 2026 nebyla výjimka. Byla potvrzením pravidla. Muž s dvoumiliardovým kontraktem sedl do auta, ujel tři sta kilometrů po D1 a šel se dívat na zápasy. Jako každý jiný fanoušek, jen s o něco lepším parkováním.
