Čtyřicetiletý Roman Červenka běhá v Rijece odporové sprinty s tréninkovým padákem, a v Pardubicích má smlouvu až do roku 2028.
Kdo čekal vyhazov, může vydechnout. Slovo „padák“ v tomhle případě nemá nic společného s koncem angažmá. Naopak. Červenka si na chorvatské pláži připíná na záda odporový sprintový padák, rozjíždí se do písku a dře na akceleraci, jako by mu bylo dvacet. Podle informací Blesk Sportu mu pomůcku doporučil přímo klub, byť oficiální pardubické vyjádření k této konkrétní metodě se dohledat nepodařilo. Co se ale dohledat podařilo snadno, je fakt, že 5. listopadu 2025 HC Dynamo Pardubice oznámily nový kontrakt svého kapitána do roku 2028. Žádný vyhazov. Žádný odchod. Jen textilní padák a chorvatský vítr.
Sezona, po které se nekončí
Aby bylo jasné, proč Červenka v létě neodpočívá u koktejlu: sezona 2025/26 byla jeho nejlepší za poslední roky. Šedesát bodů v základní části mu vyneslo korunu krále produktivity. V play-off přidal dalších 25 a stal se i lídrem vyřazovacích bojů. Korunoval to 28. dubna v Třinci, kde v prodloužení šestého finále rozhodl o sedmém pardubickém titulu.
Hokej.cz ho vyhlásil Hokejistou sezony. Celkově? Šedesát zápasů, 85 kanadských bodů. Ve čtyřiceti letech. To nejsou čísla veterána, který si prodlužuje kariéru jménem. To je dominance.
Proč zrovna padák a proč zrovna Rijeka
Odporový padák vypadá na pláži trochu absurdně, ale biomechanicky dává pro hokejistu dokonalý smysl. Bruslení se v akcelerační fázi podobá sprintu víc, než by laik čekal: tělo je nakloněné dopředu, síla jde horizontálně, nohy tlačí dozadu. Právě tohle padák zatěžuje.
Systematický přehled publikovaný ve Frontiers in Physiology potvrzuje, že odporové sprinty prokazatelně zlepšují sprintovou výkonnost. A americká NSCA ve svém odborném článku přímo zmiňuje přenos odporového sprintového tréninku do hokejové akcelerace na ledě. Klíčové je dávkování: příliš těžký odpor mění mechaniku běhu, takže jde o precizní práci, ne o brutální zátěž.
Proč Rijeka? Teplé počasí, písčitý povrch, který přidává další odpor, a dostatek prostoru. Přesnou pláž ani délku úseků veřejné zdroje neuvádějí, ale obraz je jasný: Červenka netrénuje na dovolené. Trénuje místo dovolené.
Pardubické léto nečeká na nikoho
Kontext je důležitý. Pardubice letos skončily sezonu pozdě: finále play-off, pak květnové mistrovství světa pro reprezentanty. Mezidobí se smrsklo na minimum. Klub sám na svém webu přiznal, že má méně času než většina extraligy, a ledovou přípravu zahájil už 20. července. První přípravný zápas se Žilinou je na programu 7. srpna, pak přijde Liga mistrů.
Kondičák Jakub Fryč v červnovém rozhovoru pro klubový web vysvětlil, že většina hráčů v létě funguje v individuálním režimu: klub jim posílá plány, oni reportují kondici, absolvují Wingate testy a postupně se zapojují do společné přípravy. Červenka do tohoto systému zapadá. Jen ho dotáhl o úroveň výš, na chorvatskou pláž s padákem.
Čtyřicítka jako číslo, ne jako limit
V české extralize je čtyřicetiletý hráč v klíčové roli rarita. V samotných Pardubicích pokračuje i devětatřicetiletý Vladimír Sobotka, ale ani ten nemá v týmu tak exponovanou pozici. Červenka je výjimka, která potvrzuje pravidlo, a zároveň ho popírá.
Co ho žene? Sám v médiích opakuje totéž: dokud je zdravý, hokej ho baví. K tomu přidejte čerstvý titul, dlouhodobou smlouvu, blížící se Ligu mistrů a roli, ve které ho nikdo nenahradí. Motivace není záhada. Je to prostá matematika člověka, který pořád vyhrává.
Až příště uvidíte na sociálních sítích záběr stárnoucího hokejisty s padákem na zádech, jak se řítí po pláži, vzpomeňte si na těch 85 bodů. Ten padák není rekvizita. Je to pracovní nástroj muže, který odmítá zpomalit.