Ostudný incident v hokejové extralize. Útočník Dynama napadl maséra soupeřova týmu

Byl to první ročník samostatné české extraligy a play off mezi Spartou a Pardubicemi nabíjelo emoce na obou stranách. Série se hrála nervózně, tribuny žily každým střídáním. Jenže to, co se odehrálo po jedné z přerušených pasáží třetího semifinálového zápasu, překročilo všechny hranice běžného hokejového násilí. Lubina, v té době aktivní útočník Dynama, později asistent trenéra pardubického mistrovského týmu z roku 2012, fyzicky napadl člena realizačního týmu soupeře. Ne protihráče v souboji u mantinelu, ne brankáře po hvizdu. Maséra.

Co přesně se stalo ve třetím semifinále

Podle retrospektivních zdrojů, včetně sparťanského historického bulletinu, Lubina zasáhl sparťanského maséra Tomáše Bartoně ranou pěstí. Bartoň po úderu krvácel. Spouštěčem mělo být Lubinovo přesvědčení, že se ze sparťanské strany ozvala radost nad zraněním pardubického hráče. Z dostupných archivů nelze spolehlivě doložit, že výrok skutečně pronesl právě Bartoň, ale Lubina reagoval okamžitě a brutálně.

Šlo o exces, který stojí zcela mimo běžný rámec hokejových potyček. Hráč nenapadl soupeře, nenapadl rozhodčího. Udeřil člověka, který na střídačce obvykle podává láhve s vodou a masíruje unavené svaly. Právě tato asymetrie z incidentu udělala něco, co si disciplinární komise pamatovala ještě dvě dekády poté.

„Moji milí, asi jsem se vdala.“ Jitku Zelenkovou zasáhl odporný podvod, lidé uvěřili i falešnému těhotenství

VIPživot.cz

2 h

Pardubice sérii zvládly, Lubina finále ne

Paradoxně se incident bezprostředně nepodepsal na výsledku semifinále. Pardubice třetí zápas vyhrály 2:1 po nájezdech, uzavřely sérii 3:0 a postoupily do finále proti Olomouci. Sparťanský trenér Pavel Wohl po vyřazení uznal kvalitu soupeře.

Jenže disciplinární komise zasáhla tvrdě. A tady začíná rozpor, který se v archivech táhne dodnes. Sparťanské historické materiály a některé retrospektivy uvádějí tříměsíční zákaz startu v extralize. Karel Holý, pozdější předseda disciplinární komise, v roce 2015 při řešení jiného incidentu zmínil Lubinův případ a hovořil o půlročním trestu. Originál rozhodnutí se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Jisté je jedno: ať šlo o tři měsíce, nebo šest, Lubina přišel o finále. Pardubice sérii s Olomoucí prohrály 1:3. Zda by jeho přítomnost v sestavě něco změnila, se dá jen spekulovat, ale zkrat ve třetím semifinále přišel v nejhorší možnou chvíli celé sezony.

Precedent, který zůstal téměř osamělý

Když v listopadu 2015 chomutovský masér František Moščic po zápase napadl hokejkou dva hráče brněnské Komety, Holý při hledání srovnatelného případu sáhl přes dvě dekády zpátky, právě k Lubinovi. Jiný podobný exces si z extraligové praxe nevybavil.

Srovnání obou případů ukazuje zajímavý kontrast:

• Lubina (1994): Hráč napadl maséra soupeře. Trest: dlouhý zákaz startu (3–6 měsíců podle zdroje), ztráta finále play off.
• Moščic (2015): Masér napadl hráče soupeře. Trest: pokuta 75 tisíc korun a roční podmínka.

Role agresora a oběti se obrátily, ale podstata zůstala stejná, překročení hranice mezi hráčským a realizačním prostorem. V Lubinově případě měl sportovní dopad daleko tvrdší rozměr. Moščic přišel o peníze a dostal podmínku. Lubina přišel o šanci na titul.

Co říkají dnešní pravidla

Přímou vazbu mezi incidentem z roku 1994 a konkrétní změnou extraligových předpisů se nepodařilo doložit. Současný soutěžní a disciplinární řád Českého hokeje ale už výslovně pracuje s fyzickým napadením jako jedním z nejzávažnějších provinění, a to nejen pro hráče, ale i pro trenéry, funkcionáře a členy realizačních týmů. Řeší se neoprávněný vstup na led, na lavičky soupeře, do šaten rozhodčích. Rozpětí sankcí sahá od měsíců stopek přes desítky zápasů až po vyloučení z činnosti.

Spíš než jednorázová reakce na jeden skandál jde o postupnou formalizaci pravidel, která v roce 1994 tak explicitní nebyla. Lubinův případ ale zůstává jedním z důvodů, proč ta pravidla vůbec existují.

Lubina a jeho pozdější reflexe

Lubina po skončení hráčské kariéry přešel na trenérskou lavičku. Působil v Kometě Brno, později se vrátil do Pardubic jako asistent trenéra a v sezoně 2011/12 slavil s Dynamem mistrovský titul. Když v roce 2011 nastupoval do nové role v Brně, řekl pro iSport větu, kterou lze číst i jako odkaz na duben 1994: „Minulost nejde vzít zpátky.“ Konkrétnější veřejnou omluvu Tomáši Bartoňovi se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Třicet let starý úder pěstí do obličeje maséra zůstává v historii české extraligy osamělou značkou. Ne proto, že by hokej neznal násilí, ale proto, že tohle násilí mířilo tam, kam nikdo nečekal.