Šampion NHL Nosek se rozplakal před kamerou. Promluvil o synovi s autismem a o tom, jak se k nim chovají lidé na pískovišti

Šampion NHL Nosek se rozplakal před kamerou. Promluvil o synovi s autismem a o tom, jak se k nim chovají lidé na pískovišti

Tomáš Nosek, čerstvý vítěz Stanley Cupu a navrátilec do pardubického Dynama, se v září 2026 rozplakal před kamerou. Ne kvůli hokeji.

i Zdroj fotografie: HC Dynamo Pardubice
                   

Slzy přišly ve chvíli, kdy začal mluvit o šestiletém synovi Patrikovi. O tom, jak do pěti let skoro nemluvil a zvládl jen pár slov. O pohledech na pískovišti, kde cizí lidé soudili jeho rodičovství dřív, než se zeptali na příběh. A o jediném přání, které žádný Stanley Cup nesplní: mít se synem jednou normální konverzaci. Nosek patří k hrstce českých profesionálních sportovců, kteří o poruše autistického spektra promluvili veřejně. A udělal to ve chvíli, kdy jeho hlas nese váhu: jako odchovanec Dynama, extraligový šampion ze sezony 2011/2012 a teprve sedmý hráč v historii pardubického klubu, který zvedl nad hlavu i Stanley Cup. Ten získal s Floridou Panthers 18. června 2025. Po dvanácti sezonách v zámoří se vrátil domů.

Pískoviště jako bojiště

Hokejový zápas má pravidla. Pískoviště ne. Nosek popisuje situace, které zná každý rodič dítěte na spektru: odsuzující pohledy, komentáře „Vy si neumíte vychovat vlastní dítě?“ a po vysvětlení diagnózy bagatelizující mávnutí rukou, „to má dneska každej.“ Dvě věty, které zasáhnou z opačných stran. Jedna říká, že jste špatný rodič. Druhá, že problém vašeho dítěte nestojí za řeč.

Nejde o ojedinělou zkušenost jedné rodiny. Odborné zdroje, od NAUTIS po AutismPort, shodně popisují sociální izolaci rodičů dětí s PAS jako systémový problém. Kolem autismu koluje množství mýtů a zkreslených informací, které z každého výletu na hřiště dělají potenciální konfrontaci. Nosek ji jen poprvé popsal jazykem, kterému rozumí i lidé mimo odbornou komunitu.

Proč právě teď a právě v Pardubicích

Dvanáct let v Americe znamenalo nejen NHL, ale i jiný systém podpory. V USA existuje federálně ukotvený program rané intervence IDEA Part C, rodič se může na systém obrátit i bez doporučení lékaře a služby jsou koordinované napříč státy. Patrik tam ve školce dostal osobního asistenta a udělal zásadní posun: začal mluvit ve větách. Jenže v angličtině.

Český systém funguje jinak. Raná péče je terénní a ambulantní služba do sedmi let věku dítěte, školská poradenská zařízení mohou pomáhat i před formálním potvrzením diagnózy, ale dostupnost konkrétních služeb závisí na regionu. Amerika nabízí robustnější nárokový rámec. Česko je více poskládané z jednotlivých služeb a jejich regionálních poskytovatelů.

Právě proto dává Noskův návrat do Pardubic smysl i mimo hokej. V rodném městě má širší rodinu, kterou kolem sebe v zámoří neměl. Má komunikační platformu Dynama, jednoho z nejsledovanějších klubů extraligy. A má konkrétního partnera, Rodinné integrační centrum Pardubice, které funguje od roku 2005 a na podporu rodin s dětmi s PAS se specializuje od roku 2012. Nosek se stal jeho ambasadorem. Z osobního tématu se po přistání v Pardubicích stalo veřejné poslání s reálným zázemím.

Co Nosek chce změnit

Tři motivy, které veřejně pojmenoval, stojí za to vypsat přímo:

  • Nechce, aby autismus zůstal tabu.
  • Chce, aby rodiče v podobné situaci nebyli sami a měli s kým sdílet zkušenosti.
  • Chce využít platformu Dynama a sociální sítě k většímu začleňování lidí s autismem.

S klubem chystá osvětové akce, konkrétní formáty a termíny ale zatím nezveřejnil. RIC už dnes pořádá rodičovské podpůrné skupiny, besedy pro spolužáky dětí s PAS nebo akci „Sviťme modře“. Propojení s Dynamem by těmto formátům mohlo dát dosah, jaký dosud neměly.

Nosek není prvním českým sportovcem, který o autismu svého dítěte promluvil, cyklista Zdeněk Štybar to udělal už v květnu 2025 v rozhovoru pro iROZHLAS. Ale Nosek téma otevírá v jiném měřítku: ne jako zmínku v rozhovoru o kariéře, ale jako ústřední sdělení svého návratu.

Co může udělat každý z nás

Nosek nepotřebuje, aby mu lidé na pískovišti fandili jako v aréně. Potřebuje, aby nesoudili. Odborníci doporučují jednoduchá pravidla: nečíst odlišné chování dítěte automaticky jako nevýchovu, nebagatelizovat diagnózu, nenutit rodiče k vysvětlování před ostatními a případnou pomoc nabízet klidně, bez nátlaku.

Pro rodiny v Pardubickém kraji, které řeší podobnou situaci, je první adresou RIC: raná péče, osobní asistence, odlehčovací služby i homesharing. Kontaktovat centrum lze telefonicky nebo e-mailem, u rané péče jsou k dispozici přímé linky na pracovníky.

Nosek říká, že Patrik je hodně chytrý a že věří v jeho adaptaci na češtinu, protože děti jsou „ohebnější“. Jednu věc ale ví jistě: nejtěžší soupeř, kterého kdy potkal, nenosil brusle. Nosil předsudky.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Vojtěch Zelenka

Zobrazit další články