Prosadit se do nejlepší hokejové ligy světa není vůbec jednoduché. Své o tom ví například šikovný český útočník Jan Kovář, který své snažení přibližně v polovině minulého ročníku vzdal. Ani Pavel Francouz nemá po prvním roce v zámoří jistotu, že někdy bude pravidelně nastupovat za některý ze slavných celků. V historii České republiky se pak najdou i tací, kteří se do NHL přes obrovskou snahu nikdy nepodívali. Ani brankářům se tento smutný osud nevyhnul. Víte, o kom je řeč?
Tomáš Duba
Rodák z Prahy začínal s hokejem ve Spartě. V nejvyšší české hokejové soutěži se poprvé mihl v roce 1998, kdy ale odehrál pouze jeden zápas. I to ovšem stačilo, aby o něj byl zájem v následném draftu. Pittsburgh Penguins si jej vybrali jako 226. hráče, což pro českého brankáře nebyla sice úplně komfortní pozice, nicméně sen o NHL stále doutnal. Stal se dvojnásobným juniorským mistrem světa a doufal, že o něj díky tomu bude v zámoří zájem – marně! Za oceán se nikdy nepodíval, nikdy ani nehrál nižší AHL.
Po extraligovém titulu se Spartou ztratil veškeré kouzlo a od té doby působí už jenom v zahraničních soutěžích, které nejsou tak ostře sledované. Kluby z Německa, Rakouska nebo naposledy Jižní Korey nejsou tím, co si dnes již sedmatřicetiletý gólman přál, ale je to lepší než nic.
Jakub Kovář
Bratrům Kovářovým je NHL zřejmě zapovězeno. Ani starší Jakub nedopadl se svým snažením slavněji. Ačkoli odchovanec Českých Budějovic jeden rok čekal na šanci v nižší zámořské OHL, nakonec veškeré naděje hodil do koše. Vrátil se do Evropy, kde se postupem času vypracoval v elitního brankáře, troufneme si říci, že aktuálně patří k tomu nejlepšímu mezi třemi tyčemi, co Kontinentální hokejová liga nabízí. Dvě bronzové medaile navíc získal také s českým národním výběrem.
Tři roky chytal v Jakatěringurgu, pak si odskočil na rok do Čerepovce a nyní je zpět v prvně jmenovaném klubu. Tam si jej velice považují a poskytují mu ty nejlepší možné podmínky. Nedávno podstoupil náročnou operaci po zranění nohy, hrozila mu dokonce amputace. On ale prokázal obrovskou vnitřní sílu a houževnatost, nyní už je zpátky na ledě a připraven navázat na předchozí skvělé výkony. Ve třiceti letech ještě zdaleka nekončí.
Roman Málek
Rodák z Prahy už dnes nepatří mezi aktivní sportovce, v jeho jednačtyřiceti letech to ostatně není nic neobvyklého. Odchovanec Slavie v roce 2013 vyhrál Extraligu, dále má na kontě dvě stříbra a jeden bronz. S výjimkou dvou zahraničních anabází v ruském Magnitogorsku a švédském MODO se celý život objevoval pouze v českých klubech. Ačkoli medaile posbíral ve službách pražských „S“, výraznou stopu zanechal zejména v hokejové Plzni. Tam na pozici gólmanské jedničky působil čtyři po sobě jdoucí sezóny, které mu navíc pomohli k přestupu do zmíněného MODO.
V roce 2001 byl draftován Philadeplhií, což ale bylo v podstatě všechno, co měl kdy se zámořím společného. Do USA nebo Kanady nikdy neodletěl, nikdy nechytal ani na farmě. Jeho nejcennější individuální ocenění v kariéře je Cena Václava Paciny pro nejlepšího hokejistu extraligového play-off z roku 2003, kdy chytal právě za Plzeň.
Foto: hc-avto.ru
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3526
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 3970
