Obr na bruslích? V mládí se mu smáli, on přitom soupeře v NHL strašil i v 45 letech

Obránce Zdeno Chára nevynikal jen postavou. Díky obrovskému odhodlání a pracovitosti patřil k hlavním osobnostem NHL.

i Zdroj fotografie: Boston Bruins
                   

Zdeno Chára v zámořské NHL zdaleka nevynikal jen svou postavou. Slovenský velikán vyhrál Stanley Cup, na kontě má Norrisovu trofej pro nejlepšího obránce NHL a postupně překonával různé rekordy. V mládí se mu přitom soupeři i spoluhráči smáli a na skvělou kariéru to ani náhodou nevypadalo. „Nikdo mi nevěřil. Byl jsem příliš velký a neohrabaný. Nikoho na Slovensku jsem nedokázal přesvědčit, že dokážu hrát hokej,“ vzpomíná na těžké začátky pětačtyřicetiletý bek.

Otec Zdena vycepoval

Jenže Zdeno Chára v zámořské NHL zdaleka nevynikal jen postavou. Díky obrovskému odhodlání a pracovitosti patřil mezi největší osobnosti ligy. Pod vedením otce, který byl čtyřnásobným mistrem Československa v řecko-římském zápase, se výrazně zlepšil v obratnosti, zesílil a naučil se i zápasit. V dorostu a v juniorce nastupoval Chára za rodný Trenčín. V devatenácti letech ho draftovali New York Islanders. „Jeho odhodlání bylo neuvěřitelné, stejně tak pracovní morálka. Byl rozhodnutý ze sebe udělat špičkového hráče, děj se co děj,“ vzpomínal pro The Athletic kouč Rick Bowness , který Cháru vedl v roce 1997.

Urostlý obránce nikdy neváhal shodit rukavice.
iZdroj fotografie: New York Islanders

Po čtyřech sezónách na Long Islandu zamířil do Ottawy, když byl součástí výměny za Alexeje Jašina. 205 centimetrů vysoký bek nikdy neváhal shodit rukavice. Díky své postavě, délce rukou, ale také stabilitě neměli jeho soupeři většinou šanci. Jen v prvním roce za Senators stihl jedenáct bitek. Čekali byste, že v pětačtyřiceti už se nebude Chára do pěstních soubojů pouštět? Chyba! I v tomto věku se Big Z popral hned pětkrát.

Dělovky slovenského obra

S postupem času slovenský reprezentant vyrostl ve špičkového obránce. Za ročník 2003/04 byl poprvé nominován na Norrisovu trofej. V létě 2006 podepsal smlouvu s Bostonem a příštích čtrnáct let nosil na dresu Bruins kapitánské céčko. Výrazně na sebe Chára upozornil i utkáních hvězd. Čtyřikrát vyhrál soutěž v tvrdosti střel a rekord postupně posunul až na rychlost 175 km/h. V roce 2009 získal Norrisovu trofej, to nejlepší měl ale před sebou.

V roce 2011 zvedl Zdeno Chára nad hlavu nejcennější hokejovou trofej – Stanley Cup.
iZdroj fotografie: Boston Bruins

Na jaře roku 2011 zvedl nad hlavu Stanley Cup. „Nikdy jsem neviděl někoho pracovat tak tvrdě. K tréninku přistupuje se stejnou vervou jako k nejdůležitějším zápasům,“ poznamenal spoluhráč z Bostonu Brad Marchand. Velké hokejové srdce ukazoval dvojnásobný vicemistr světa i v dalších letech. S Bruins dvakrát postoupil do finále play-off. V roce 2019 dokonce Chára odehrál pátý zápas se zlomenou čelistí.

Navždy zůstane medvědem

Třicátého prosince 2020 šokoval slovenský obránce hokejový svět prohlášením, že po čtrnácti letech odchází z Bostonu. Chtěl zůstat, vedení Bruins ale rozhodlo, že dá šanci mladším. „Vždy zůstanu medvědem, vždy budu milovat Boston,“ citovala Cháru stanice NBC. Nejvyšší hráč NHL byl přesvědčený, že stále dokáže být na ledě platný. Nastupoval pak za Washington a poté se rozhodl vrátit do míst, kde v NHL začínal.

Zdeno Chára působil v Ottawě čtyři sezony.
iZdroj fotografie: Ottawa Senators

Za minimální plat se upsal Islanders. Jestli čekáte, že už na nejlepší soutěž na světě neměl, jste vedle. Často strávil na ledě kolem dvaceti minut. Kromě toho, že byl platným členem defenzivy, přijal i roli mentora. Zkušenosti předával například talentovanému Noahovi Dobsonovi. Mimochodem když se Noah narodil, Chára už měl na kontě 122 zápasů v NHL.

Skromný rekordman

Zdeno Chára také zažil před nedávnem velkou slávu, když překonal rekord Chrise Cheliose v počtu odehraných zápasů v základní části. Nakonec jich má na kontě 1680, což nedokázal žádný jiný obránce. „Jsem šťastný, že pořád můžu hrát,“ zmínil tehdy rodák z Trenčína na tiskové konferenci po rekordním utkání.

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Autor článku

Jan Vildmon

Zobrazit další články