Kapitán Červenka má o spoluhráčích, kteří hrají na půl plynu, jasno. Pojmenoval zásadní problémy

Neděle 25. května 2026, Curych, třetí třetina ještě dohrává a výsledek je dávno jasný. Norsko vede 4:1, český tým se plácá v křeči, kterou nedokáže rozmotat ani kapitán s více než dvaceti sezonami profesionálního hokeje za sebou. Když Červenka o pár minut později stojí před novináři, nechce jmenovat. Nechce ukazovat prstem. Místo toho rozebírá pět vrstev problému, které dohromady vysvětlují, proč tým s ambicí na medaili vypadá v některých pasážích turnaje jako soubor jednotlivců.

Tři minuty, dva góly, žádná energie

Norové udeřili ve 3. a 7. minutě. Česko nestihlo ani přenést do ledu pokyny z předzápasové porady, tak to po utkání popsal trenér Radim Rulík. Nebyl to ojedinělý případ: proti Slovinsku přišel první inkasovaný gól z úvodní přesilovky soupeře, proti Švédsku a Dánsku naopak český vstup fungoval. Vzorec tedy není automatický, ale když selže, je brutální. Dva rychlé zásahy Norska přepnuly zápas do režimu, v němž se české problémy nabalovaly jeden na druhý.

Červenka to v pozápasové mixzóně shrnul bez příkras: „Meleme se to dokola. Jestli se to nezmění…“ Větu nedokončil, ale kontext ji doplnil za něj.

Po rozchodu s Vémolou spadla Lela na 48 kilo. Odborník mluví o riziku, fanoušci se bojí o její zdraví

VIPživot.cz

Právě teď

Co přesně kapitán považuje za minimum

Červenka nikoho nejmenoval. Na přímý dotaz odpověděl: „Nechci jmenovat. Každý musí začít u sebe.“ Kritika ale byla konkrétní, a právě v tom spočívá její váha. Pojmenoval pět věcí, bez nichž podle něj český tým nemůže fungovat:

• Kompaktnost pětice – pět hráčů nahoru i dolů, ne sólo výpady bez zajištění.
• Propojení útoku s obranou – proti Norsku obě fáze hry existovaly odděleně.
• Lehkost v zakončení – šance, které „normálně vyjdou, když se daří“, teď nepadaly. Zmínil vlastní možnost i velkou Sedlákovu příležitost.
• Vzájemná pomoc – víc si pomáhat, zjednodušit řešení, nekomplikovat situace.
• Správná rozhodnutí pod tlakem – místo přehrávání volit jednodušší, rychlejší variantu.

Srovnání se nabízí samo. Proti Švédsku fungoval podle Červenky „výborný týmový výkon“: minimum ztrát, respekt k soupeři, góly z brejků a předbrankového prostoru. Proti Norsku viděl přesný opak. Rozdíl nebyl v talentu na soupisce. Byl v tom, jak pětice spolupracovala.

Rulík potvrdil: nejde o sólo výstup kapitána

Důležitý detail, který se v prvních reakcích ztrácel: Červenka nekritizoval tým sám. Rulík v pozápasovém rozhovoru mluvil minimálně stejně tvrdě. Řekl, že hráči mají „zamotanou hlavu“, že chyběla energie i bojovnost, a přidal otevřenou otázku: „Uvidíme, jestli si dají říct.“ Naznačil také, že sestavu směrem ke Kanadě pravděpodobně upraví.

Lukáš Sedlák, další z lídrů kabiny, pak v rozhovoru pro iROZHLAS odmítl narativ, že by tým přijel „jen na výlet“. Zdůraznil důraz, pohyb, soubojovost a jednoduchost, tedy přesně to, co Červenka požadoval.

Postup jistý, varování taky

Paradox situace: porážka 1:4 nic nezměnila na postupu do čtvrtfinále. Formát mistrovství posílá dál první čtyři týmy z každé skupiny a Česko mělo účast v play-off jistou už před zápasem. Co se změnilo, je nasazení; po této prohře už český tým nemohl přeskočit Kanadu a ztratil šanci na první místo ve skupině.

A pak je tu kontext soupeře. Norsko není náhodný outsider roku 2026. Porazilo Švédsko, dotlačilo Kanadu do prodloužení a podle IIHF postoupilo do čtvrtfinále poprvé od roku 2012. Šlo teprve o druhou norskou výhru nad Československem či Českem v celé historii MS, a poprvé v ní Norové dali českému týmu čtyři góly.

Červenka sám odmítl paralelu s rokem 2010, kdy Česko po prohře s Norskem nakonec získalo zlato. „To bylo něco jiného, tehdy šlo o čtvrtfinále,“ řekl. Letos nejde o přežití ve skupině. Jde o to, jestli tým dokáže v play-off hrát jako pětice, nebo jestli se znovu rozpadne na jednotlivce s dobrou vůlí a zamotanou hlavou.

Před čtvrtfinále zbývá jediné: přenést Červenkových pět bodů z mixzóny na led. Pokud ne, turnaj skončí rychleji, než kdokoli v české výpravě plánoval.