Matěj Blümel přiletěl do Švýcarska jako střelecká posila na poslední chvíli. Odletěl se čtyřmi body, bezbodovým závěrem a otázkami, na které si nedokázal odpovědět ani sám.
Když 12. května hekticky balil kufry v zámoří, mluvil o tom, že chce „prodat, co v něm je“. Čtyři roky vývoje v Severní Americe, silná čísla v AHL, vzpomínka na bronzové MS 2022 v Tampere, kde v deseti zápasech nasbíral sedm bodů. Po příletu ho trenér Radim Rulík rovnou posadil vedle Tomáše Sedláka a Romana Červenky do elitní formace. Očekávání byla jasná. Jenže turnaj se pro Blümela rozpadl na dvě nesouměřitelné poloviny a právě ten kontrast z něj udělal jednu z nejdiskutovanějších postav českého šampionátu.
Tři zápasy, čtyři body, a pak ticho
Do 20. května vypadalo všechno podle plánu. Blümel bodoval ve třech ze svých prvních tří startů, zapsal čtyři kanadské body a v českém bodování se držel v horní polovině. Pak přišel zlom. Proti Slovinsku ho Rulík posadil na tribunu, oficiálně kvůli rozložení sil, adaptaci na časový posun a přechodu na širší evropské kluziště. „Bude hrát hodně,“ ujišťoval trenér novináře. Blümel se vrátil do sestavy, ale body už ne. Čtyři zápasy bez jediného bodu, bez rozdílového zásahu, bez střeleckého průlomu. Česko mezitím padlo s Norskem 1:4, s Kanadou 2:3 a ve čtvrtfinále s Finskem 1:4.
Čísla, která klamou na první pohled
Kdo se podívá jen na konečnou tabulku, uvidí 4 body v 7 zápasech, dělené 4.–7. místo mezi českými hráči, vedle Kauta, Fleka a Sedláka. Víc měli jen Kubalík, Červenka a Tomášek s pěti body. Statisticky tedy Blümel nebyl propadák. Problém je v kontextu. Přijel jako muž, který měl český útok posunout o úroveň výš. Česko v osmi zápasech vstřelilo pouhých devatenáct gólů. Od hráče s profilem střelce z AHL a s místem v první formaci se čekal jiný příspěvek než sdílený střed bodovací listiny. A hlavně: všechny své body nasbíral v úvodní fázi turnaje. Závěrečná pasáž, kdy tým potřeboval ofenzivní jiskru nejvíc, proběhla bez jeho otisku.
Hlava jako soupeř
Blümelův příběh na tomto MS má i psychologickou rovinu. Ještě před odletem do Švýcarska otevřeně mluvil o psychicky náročné sezoně. V Bostonu se neprosadil, kouč Marco Sturm ho na podzim 2025 veřejně popsal jako hráče, který působí křečovitě a potřebuje víc sebedůvěry. Na šampionátu se ten vzorec zopakoval. Po slibném rozjezdu přišel útlum a s ním i tlak vlastních očekávání. Podle dostupných informací sáhl během turnaje i po psychologické pomoci, snažil se uvolnit hlavu, zbavit se vnitřní křeče. Viditelný výkonnostní zlom ale nepřišel. Sám po prvním zápase přiznal, že „on je ten nový“, zatímco Sedlák s Červenkou se najdou i poslepu. Hektický přesun přes oceán, minimální čas na společnou přípravu, širší led, to všechno komplikovalo začlenění. Ale právě proto ho přece povolali: aby rozdíl překonal talentem.
Co bude dál
Blümel má za sebou sezonu, ve které podepsal roční smlouvu s Bostonem, neprosadil se do NHL a na mistrovství světa nedotáhl slibně rozjetý turnaj. Ještě v polovině května říkal, že zámoří zůstává jeho prioritou a cílem je stále NHL. Další kontrakt ale zatím oznámený nebyl. Spekulace o návratu do české extraligy, třeba do Sparty, visí ve vzduchu, Blümel je však zatím drží na distanc.
Čtyři body v sedmi zápasech nejsou ostuda. Ale u hráče, který přiletěl zachraňovat český útok, to prostě nestačí. Někdy největší zklamání nevzniká z toho, že někdo selže, ale z toho, že ukáže, co v něm je, a pak přestane.
