Českému hokejovému hrdinovi, který nenáviděl Rusy, amputovali nohu

Je to deset let, co zemřel hokejista Jaroslav Holík. Neúnavný bojovník, který byl spjatý s Duklou Jihlava. Získal s ní sedm titulů jako hráč a další čtyři si připsal jako trenér. Určitě by tak měl radost z nové arény s názvem CZ Loko Aréna, která v Jihlavě vyrostla na místě bývalého Horáckého zimního stadionu. V těchto dnech už se leduje a slavnostní zahájení by se mělo uskutečnit 8. listopadu.

Holík dal 267 ligových branek

Ale zpátky k Holíkovi. S hokejem začínal doma v Havlíčkově Brodě. Nejdřív na rybníce společně se svým bratrem Jiřím a poté i za místní Jiskru. Do Jihlavy se stěhoval, až když přišla vojenská povinnost. Do konce kariéry mu v kolonce týmů, nepřibyl žádný jiný klub. Během osmnácti sezon Holík nastoupil v dresu Jihlavy k 602 ligovým utkáním, v nichž vstřelil 267 branek. Na elitní útok společně s bratrem Jiřím a Janem Klapáčem se vzpomíná dodnes.

Neméně důležitou roli sehrál Jaroslav Holík také v reprezentaci. Památné je hlavně mistrovství světa ve švédském Stockholmu v roce 1969, které se mělo původně konat v Praze. Po okupaci Sovětským svazem se ale situace změnila a z důvodu bezpečnostního rizika se mistrovství přesunulo. Mužstvo okolo kapitána Jozefa Golonky se dlouho rozhodovalo, zdali do Švédska vůbec odcestovat.

Zemřel legendární trenér hvězd UFC Duke Roufus. Bylo mu 55 let

MMAmag.cz

6 h

Pomsta za okupaci

Nakonec jeli a protest vyjádřili jiným způsobem. Poprvé se na mistrovství hrálo dvoukolovým systémem, a tak na Sověty narazili hned dvakrát. Po prvním vítězství 2:0 si se soupeřem nepodali ruce a Holík v euforii mával před ruským brankářem hokejkou a sprostě mu nadával. I po druhém utkání svítil na tabuli ten nejhezčí možný výsledek: ČSSR – SSSR 4:3. Před utkáním si Holík, který svou tvrdou hrou dával svůj vzdor jasně najevo a několik dalších hráčů na protest zalepili komunistickou hvězdu.

Slavilo se i v Československu. Na Václavské náměstí v Praze a do přilehlého okolí vyšlo okolo 150 tisíc lidí a ve velkém se jásalo. Alespoň částečná pomsta za srpnovou okupaci z předešlého léta. Neméně úspěšný byl jako trenér. S dvacítkou zatím jako jediný slavil dvakrát zlato (2000 a 2001). Na sklonku trenérské kariéry už se ale začaly objevovat zdravotní problémy. V roce 2011 mu lékaři museli kvůli infekci dokonce amputovat část nohy. O čtyři roky později zemřel.