Neměli s ním slitování. Místo do NHL poslal zrůdný režim tehdejší hokejovou hvězdu do vězení. Kruté zacházení nevydrželo ani šampionovo tělo.
Postihl ho krutý osud. Hokejový brankář Bohumil Modrý se stal jednou z tváří první zlaté generace, ale také symbolem a obětí zlovůle komunistického režimu. Téměř pětiletý kriminál výrazně podlomil Modrého zdraví. Boža, jak se jednomu z nejlepších brankářů té doby přezdívalo, zemřel v pouhých šestačtyřiceti letech. „Když se vrátil, onemocněl. V podstatě velice pomalu, ale strašně těžce umíral,“ popsala před lety České televizi dcera Blanka Modrá.
Modrý byl za hvězdu
Bez debat patří k nejúspěšnějším hokejistům československé historie. Byl to přeci Modrý, kdo měl lví podíl na jedenácti ligových titulech legendárního celku LTC Praha, které získal v horizontu třinácti let. Konkrétně od roku 1936 do roku 1949. Mimo to platil za hvězdu i na mezinárodním poli. „Řeknu vám rovnou, že se mu málokterý kanadský brankář vyrovná!“ prohlásil podle historika Miloslava Jenšíka kanadský manažer Al Silverman poté, co viděl Modrého v brance na mistrovství světa v roce 1938.
V roce 1947 vychytal Modrý vůbec první titul světových šampionů. A hned před domácím publikem v Praze. O rok později si na ZOH ve Švýcarsku vedl dokonce tak skvěle, že vynuloval i favorizovaný výběr Kanady. Po tomto výkonu se o něj začínaly zajímat i mančafty ze slavné NHL, což byla na tehdejší poměry nevídaná záležitost. Po návratu mu ministr Václav Kopecký slíbil vydání povolení k odletu za moře. Jedinou podmínkou byla jeho účast na MS ve Švédsku v roce 1949. Žádný happyend se ale nekonal.
Přišlo zatýkání
Přitom podmínku splnil bezezbytku. Přivezl s týmem zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak. Údajně by svým působením v NHL ohrozil bezpečnost republiky. To ale nebylo všechno. V březnu roku 1950 se hokejisté chystali obhajovat zlaté medaile na mistrovství světa. Do poslední chvíle netušili, že ze sportovních bojů nic nebude. Režim nejprve plánovaný přesun do Londýna zdržel, brzy poté ho zrušil úplně.
Zklamaní hokejisté dali v pražské restauraci U Herclíků volný průchod své frustraci. A hned vzápětí přišlo zatýkání. Zúčtování s reprezentací začalo. Modrého se tyto události vůbec neměly týkat. Už dříve se s reprezentací rozloučil. Přesto si pro brankáře o jedenáct dní později přišli domů neznámí muži a odvedli jej. Údajně jen na chvíli. Z vězení Modrý vyšel 17. ledna 1955, a to díky milosti prezidenta Antonína Zápotockého. O osm let později zemřel.
Na SportechŽivě jsme také psali o českém reprezentantovi, který si splnil v NHL svůj sen.