Patřil mezi největší hokejové brankáře československé historie. Přestože Vladimír Dzurilla odešel předčasně, jeho odkaz by neměl zmizet z paměti fanoušků.
Šestnáct let chytal za Slovan Bratislava, pak 5 let za Zetor Brno, krátce v německém EV Augsburg a nakonec ukončil kariéru v dresu německého mistra SC Riessersee. Nejslavnější utkání ale Vladimír Dzurilla pochopitelně odchytal za nároďák. Na krk si pověsil tři olympijské medaile (2x bronz a 1x stříbro) a 9 medailí z mistrovství světa, které rozložil v počtu 3 bronzové, 3 stříbrné a 3 zlaté. Nastoupil ve 139 zápasech. To nejslavnější utkání »čapal« na Kanadském poháru v roce 1976. Tehdy reprezentační výběr dle rešerše redakce SportyŽivě senzačně porazili Kanadu 1:0.
Inspiroval generace hokejistů i fanoušků
I proto byl Dzurilla jedním z těch největších hrdinů československého hokeje. V šedesátých a sedmdesátých letech se kluk z bratislavského sídliště stal tváří reprezentace a brankářem, který dokázal svými zákroky rozdávat radost celému národu. Jeho charisma a odvaha na ledě inspirovaly generace fanoušků i spoluhráčů. Přesto se dnes jeho jméno připomíná méně, než by si zasloužilo.
Dzurilla byl muž, který se nebál žádné střely. Odchytal desítky zápasů na mistrovstvích světa, z nichž si odvezl tři zlaté medaile. Pro československý tým znamenal jistotu a v mnoha utkáních dokázal být klíčovou postavou. S hokejem přitom začínal až ve třinácti letech. Do brány se ale postavil nejprve v pozemním hokeji. „Byla to výborná škola života. Hra s většími bránami mě naučila mrštnosti,“ vyprávěl brankář pro slovenský Sport. Po odchodu do Slovanu zamířil hned po prvním mači za dorost okamžitě mezi dospělé.
Dzurilla pracoval jako chladírenský technik
Mimo led byl ale Dzurilla úplně jiný. Společenský, veselý a oblíbený mezi přáteli. Žil naplno a málokdy se šetřil. Legendární je například historka z finského Tampere, kdy si během světového šampionátu odskočil do města, aby se zabavil. A odskočil si doslova… Aby unikl pozornosti trenérů, hupsnul z okna do sněhu a vyrazil za zábavou. Po ukončení kariéry odešel do německého Düsseldorfu, kde dle rešerše redakce SportyŽivě pracoval jako chladírenský technik a také pomáhal tamnímu mužstvu.
Tam ho v roce 1995 zasáhl osudový infarkt. V pouhých 52 letech jeho srdce přestalo bít. Nepřišel na trénink a dle agentury ČTK jeho tělo našli až přivolaní policisté v jeho bytě. Byl to obrovský šok pro celý hokejový národ. Dzurilla totiž patří mezi nejvýraznější gólmany, které československý hokej vychoval. V mnoha žebříčcích figuruje vedle jmen, jakými jsou Jiří Holeček nebo Dominik Hašek. V těžkých časech dával lidem naději a ukázal, že i zdánlivě nepřekonatelný soupeř se dá porazit. A právě proto by měl jeho odkaz žít dál. V srdcích těch, kteří mají hokej skutečně rádi.
Co říkáte na výkony Dzurilly? Napište nám svůj názor do komentářů
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7450
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 7087
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 2581
