Hlavní trenér HC Škoda Plzeň Josef Jandač si podle dostupných informací přetrhl Achillovu šlachu. Zranění ho vyřadilo z práce na ledě v nejcitlivější fázi předsezonní přípravy.
Když 1. srpna Jandač stál před novináři po prvním tréninku na ledě, hlásil kompletní kádr a plány na sehrávání nově poskládaných útoků. O necelé tři týdny později už plzeňský realizační tým řešil situaci, se kterou nikdo nepočítal. Bývalý kouč české reprezentace si přivodil rupturu Achillovy šlachy, zranění, které podle Americké akademie ortopedických chirurgů (AAOS) vyžaduje přibližně šest týdnů imobilizace a úplné zotavení trvá kolem dvanácti měsíců. Jandač tedy nemohl normálně vstoupit na led, vést cvičení ani se pohybovat po střídačce tak, jak je zvyklý. Horší načasování si těžko představit.
Proč právě teď to bolí nejvíc
Plzeňský kalendář byl od poloviny srpna nabitý k prasknutí. Přípravné zápasy 20., 29. a 30. srpna, hned po nich dva úvodní duely Ligy mistrů 3. a 5. září, a to všechno ještě před startem Tipsport extraligy 10. září. Právě v tomto bloku se obvykle dolaďují detaily, které rozhodují o prvních týdnech sezony: přesilovky, rozehrávka pod tlakem, chemie mezi novými spoluhráči.
Jenže Plzeň letos skládala útok prakticky od nuly. A k trenérskému výpadku se přidala i hráčská marodka. Ještě 19. srpna, kdy tým odlétal na soustředění do Itálie, chyběli kvůli zdravotním problémům tři útočníci: Ondřej Rohlík, Jan Schleiss a Mikko Petman. Nově budované útočné formace tak neměly ani kompletní obsazení, ani hlavního trenéra přímo na ledě.
Kdo drží Plzeň pohromadě
Katastrofický scénář (tým bez vedení) ale nenastal. Plzeň má pro sezonu 2025/26 stabilní realizační štáb, který funguje i bez Jandačovy fyzické přítomnosti u mantinelu. Asistenti Jiří Veber a Václav Pletka převzali vedení ledových jednotek, brankářskou přípravu drží specialista Rudolf Pejchar. Složení je stejné jako v předchozím ročníku, role jsou rozdělené a zaběhnuté.
Hlavní kouč přitom nemusel zmizet úplně. Ruptura Achillovy šlachy omezuje dynamický pohyb, ne myšlení. Video, taktické zadání, skladba formací, rozhodování o sestavě, to všechno může trenér dělat i se sádrou na noze. Rozdíl je v tom, co se ztratí bez přímého kontaktu s ledem: okamžitá korekce, postřeh z první ruky, energie, kterou hlavní trenér přenáší na hráče pouhým tím, že stojí dva metry od nich.
Skutečné riziko se skrývá v detailu
Podle nás největší problém není organizační, ale kvalitativní. Když tým prochází výraznou obměnou útoku a současně ztrácí tři klíčové útočníky ze zdravotních důvodů, každý tréninkový den má obrovskou váhu. Hlavní trenér, který nemůže být přímo na ledě, ztrácí právě ten jemný detail: vidět, jak spolu dva hráči komunikují v rohu, jestli si rozumějí v načasování přihrávky, jestli nová lajna dýchá jako celek.
Asistenti tuhle práci umí. Ale finální rozhodnutí o tom, kdo s kým hraje a proč, dělá Jandač. A pokud ta rozhodnutí vznikají z videa místo z přímého pozorování, prostor pro chybu roste. V přípravě, kde se hraje o nastavení na celou sezonu, to není maličkost.
Co říkají výsledky
Fakta ale mluví jasně: Plzeň do sezony vstoupila bez zaváhání. Extraliga odstartovala 10. září a Škodovka v prvním kole vyhrála v Liberci 3:1. Ani program Ligy mistrů na začátku září tým nerozhodil. Ať už Jandač stál u střídačky s berlemi, seděl na tribuně, nebo řídil věci na dálku, mužstvo fungovalo.
Přetržená Achillova šlacha je medicínsky vážná věc a měsíce rehabilitace Jandače čekají. Pro Plzeň ale platí, že nejkritičtější okno, ty tři týdny mezi polovinou srpna a ligovým startem, tým přežil. Teď jde o to, jestli drobné ztráty v přípravě neprojeví svůj účet později, až se sezona zhustí a detaily začnou rozhodovat zápasy.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 3732
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7835
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 2930
