Disciplinárka IIHF zrušila plošný zákaz pro Rusko, ale automatický návrat na turnaje nepovolila. Bývalý extraligový útočník Jakub Koreis je kategoricky proti.
Koreis to řekl bez diplomatických oblouků. V rozhovoru pro TN.cz označil Rusko za agresora, odmítl jeho přítomnost na jakémkoli vrcholném turnaji a připomněl, že jde o stát, jehož představitelé otevřeně hrozí použitím jaderných zbraní. „Jsem absolutně proti tomu, aby Rusové hráli,“ shrnul svůj postoj. Stejný metr by podle něj měl platit i pro Bělorusko jako klíčového spojence Moskvy. Jenže debata kolem návratu Ruska do mezinárodního hokeje je složitější, než jak ji zachycuje jediný citát, a hlavně se netýká toho turnaje, který si většina lidí představí.
Co se vlastně stalo: časová osa, kterou je třeba narovnat
Kdo si pod „návratem Rusů na MS“ představuje letošní šampionát ve Švýcarsku, mýlí se. Rusko a Bělorusko byly ze sezony 2025/2026 vyřazeny už 4. února 2025 rozhodnutím IIHF, tedy dávno před prvním buly MS 2026. Aktuální spor se týká až sezony 2026/2027.
Klíčové datum je 25. květen 2026. Disciplinární senát IIHF tehdy vyhověl odvolání ruské hokejové federace a zrušil lednové blanketní rozhodnutí, které Rusku zavíralo dveře na celou nadcházející sezonu. Důvod? Podle dostupných shrnutí senát vyhodnotil, že původní zákaz nebyl dostatečně podložen konkrétními bezpečnostními argumenty. Zrušení plošného zákazu ale neznamená povolení startu. IIHF výslovně uvedla, že Rusko nemá automatický návrat, o jeho účasti se bude rozhodovat turnaj po turnaji na základě bezpečnostních, provozních a sportovních plánů.
Bělorusko jako testovací balónek
O den dříve, 28. května, IIHF povolila Bělorusku omezený návrat do tří konkrétních soutěží: MS U18 mužů, MS žen divize IV a MS žen U18 divize IIIB. Žádný seniorský šampionát, žádná elitní kategorie. Rusko nedostalo ani to.
Logika je čitelná. IIHF neotevírá dveře dokořán, ale zkouší je pootevřít na méně exponovaných akcích s nižším politickým a bezpečnostním rizikem. Je to testovací režim, ne rehabilitace. A právě proto je důležité rozlišovat mezi zrušením blanketního zákazu a skutečným návratem na led. To jsou dvě zcela odlišné věci, i když se v mediálním prostoru snadno slévají do jedné.
Český hokej není sám
Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik veřejně prohlásil, že návrat Ruska na MS nepřichází v úvahu, dokud trvá válka proti Ukrajině. Výkonný výbor svazu má tento postoj potvrdit na nejbližším zasedání. Hadamczik zároveň naznačil, že Česko chce hledat společný postup s dalšími federacemi, nikoli jednat jednostranně.
A není to jen česká záležitost. Švédský hokejový svaz už v lednu 2026 veřejně podpořil pokračování zákazu. Šéf NHL Gary Bettman řekl, že liga bude u World Cupu 2028 postupovat podle linie IIHF a mezinárodního hokejového společenství. FIFA drží ruské kluby i reprezentace mimo soutěže časově neomezeně. Mezinárodní olympijský výbor volí třetí cestu: individuální neutrální sportovce na zimní olympiádu v Miláně a Cortině pustí, ale týmy pod ruskou nebo běloruskou vlajkou nebudou vůbec zvažovány.
Každá organizace volí jiný právní rámec, ale výsledek je podobný: Rusko jako týmový celek zůstává na okraji.
Proč je tohle teprve začátek
Ruská hokejová federace si květnový verdikt disciplinárky vyložila jako vítězství. Na svém oficiálním webu poděkovala za „společné úsilí“ s ruským ministerstvem sportu. Už samotná formulace prozrazuje, že nejde o čistě sportovní spor, je to koordinovaný státní tlak na návrat do mezinárodních struktur.
Pro český hokej i pro další kritické federace to znamená, že boj nekončí jedním prohlášením. Každý turnaj sezony 2026/2027 bude samostatnou bitvou v Radě IIHF. Český odpor má reálnou váhu jen tehdy, když se promění v koordinovaný blok s konkrétními hlasy u konkrétních hlasování, ne jen v emotivní citáty pro média.
Koreis pojmenoval to, co cítí většina českých fanoušků. Teď je na funkcionářích, aby z toho pocitu udělali politiku s dopadem.
