Zlá krev v brněnském Artisu. Bývalý manažer fotbalové reprezentace a Slavie dostal padáka

Zlá krev v brněnském Artisu. Bývalý manažer fotbalové reprezentace a Slavie Šeterle dostal padáka

Jaromír Šeterle, muž s vizitkou generálního ředitele Slavie i manažera národního týmu, v Artisu Brno vydržel jen pár měsíců. Klub jeho konec veřejně neokomentoval.

i Zdroj fotografie: SK Slavia Praha
                   

Když se v létě 2026 podíváte na oficiální organizační strukturu SK Artis Brno, jméno Jaromír Šeterle tam nenajdete. Není v představenstvu, není ve sportovním úseku, není mezi poradci. Přitom ještě na jaře měl v klubu působit jako konzultant, člověk, který měl do ambiciózního brněnského projektu přinést zkušenosti z nejvyšších pater českého fotbalu. Místo toho přišel rychlý a tichý konec. Žádná tisková zpráva, žádné oficiální rozloučení. Jen personální pohyby, které mluví samy za sebe.

Léto plné otřesů

Aby bylo jasné, v jakém prostředí se Šeterleho krátká epizoda odehrála: Artis Brno vstupoval do léta 2026 po neúspěšné baráži o postup do první ligy, s čerstvě odvolaným sportovním ředitelem a s vedením, které horečně přestavovalo celý sportovní úsek. 1. června klub oznámil konec Vlastimila Chytrého na pozici sportovního ředitele. Jeho kompetence se dočasně rozdělily mezi člena představenstva Zbyňka Zbořila a generálního ředitele Petra Kubu.

A pak přišel červenec. Táborsko odmítlo nabídku doplnit Chance Ligu místo vyloučené Karviné. Dalším na řadě byl Artis. 3. července klub nabídku přijal a ze dne na den přepnul z druholigového režimu do prvoligového. Kuba sám přiznal, že prvoligový rozpočet je oproti druholigovému vyšší o čtyřicet procent. V takové chvíli se rozhodovací pravomoci přirozeně centralizují. Další paralelní centrum vlivu, byť jen konzultantské, je luxus, který si klub v hektickém přechodovém období nemohl dovolit.

Konzultant bez portfolia

Co přesně měl Šeterle v Artisu na starosti, se z veřejně dostupných zdrojů zjistit nedá. Klub jeho roli nikdy formálně nepopsal, nepředstavil ho v tiskové zprávě a v žádném rozhovoru se jeho jméno v kontextu Artisu neobjevilo. Podle dostupných informací šlo o konzultantskou pozici bez veřejně vymezeného portfolia, tedy o roli, která v turbulentním prostředí snadno naráží na otázku: kdo vlastně rozhoduje?

Mocenská osa v Artisu je přitom jasně čitelná. Igor Fait jako předseda dozorčí rady a hlavní hybatel celého projektu. Petr Kuba jako generální ředitel a předseda představenstva. Zbořil jako sportovní manažer a člen představenstva. K nim Dagmar Wallová na organizačně-technické agendě A-týmu a Tomáš Říha na skautingu. Kompaktní struktura, ve které se konzultant bez jasného mandátu ocitá v nezáviděníhodné pozici. Podle nás měla taková role v takto ambiciózním a zároveň rozbouřeném klubu od začátku malou šanci přežít déle než jedno přestupové okno.

Vzorec, který se opakuje

Šeterleho kariéra je pozoruhodná svou dvojakostí. Na jedné straně stojí nesporné zásluhy: podíl na slavném titulu Slavie v roce 1996, deset let budování Mladé Boleslavi, manažerská role u seniorské i jednadvacítkové reprezentace. Profil na FOTBAL.CZ čte jako životopis respektovaného veterána českého fotbalového managementu.

Na druhé straně je tu série odchodů, které spojuje jedno: napětí.

  • Mladá Boleslav, 2012 – konec po deseti letech, prezentovaný jako standardní dohoda, ale bez veřejně známého pokračování.
  • Slavia, březen 2014 – odchod z pozice generálního ředitele po pouhých devíti měsících. Oficiální oznámení mluví o „názorových rozchodech při způsobu řešení některých procesů a situací“. Diplomatičtější formulaci pro manažerský střet si těžko představit.
  • Reprezentace, září 2018 – konec celého realizačního týmu Karla Jarolíma po debaklu 1:5 v Rusku. Šeterle odešel spolu s trenérem jako součást systémové změny.
  • Artis Brno, léto 2026 – krátké konzultantské angažmá ukončené bez veřejného vysvětlení.

Ne každý z těchto odchodů byl konfliktní ve stejném smyslu. Boleslav vypadá jinak než Slavia, reprezentace jinak než Artis. Společný jmenovatel ale existuje: Šeterle opakovaně přichází do prostředí, které prochází krizí nebo transformací, a odchází ve chvíli, kdy se střetnou očekávání s realitou rozhodovacích pravomocí.

Proč zrovna Artis

Nabízí se otázka, proč zkušený funkcionář s kontakty na nejvyšší úrovni přijal roli v klubu, který ještě před rokem nesl název FK Líšeň a hrál druhou ligu. Odpověď je v tom, čím se Artis v roce 2026 stal. Nebyl to klidný regionální oddíl. Byl to projekt Igora Faita, podnikatele, který do brněnského fotbalu nalil peníze, ambice i novou identitu. Akademie s více než sedmi sty hráči, stěhování na stadion na Srbské, rebranding, tlak na postup. Pro Šeterleho to mohla být cesta zpět do vlivového centra bez plné exekutivní odpovědnosti. Konzultovat, radit, přinášet znalosti z prostředí, které v Brně nikdo jiný neznal.

Jenže právě ta neurčitost se ukázala jako problém. Klub mezitím řešil spor o bonusy za baráž; Kuba v červencovém rozhovoru pro Sport.cz přiznal, že ho „požadavek na vyplacení odměn šokoval a zklamal“. Atmosféra byla napjatá. A do toho přišel skok do první ligy, který vyžadoval maximální rozhodovací efektivitu. V takovém kontextu se jakákoli nejasnost v kompetencích stává třecí plochou.

Klub jede dál, zákulisí mlčí

Navenek Artis v červenci 2026 fungoval, jako by se nic nestalo. Přípravné zápasy, nové posily, prodej permanentek, komunikace s fanoušky. Žádná veřejná krize, žádné dramatické prohlášení. Kontrast mezi tímto klidným povrchem a zákulisním napětím je přesně ten typ situace, kterou český fotbal zná důvěrně: problémy se řeší za zavřenými dveřmi, ven prosakují jen personální změny.

Kdo nyní zastane roli, kterou měl Šeterle plnit? Formálně nikdo konkrétní. Sportovní úsek drží Zbořil, strategické rozhodování Kuba, nad vším bdí Fait. Pokud Šeterle skutečně přinášel jen strategické konzultace, jeho agenda se zřejmě rozplynula mezi stávající vedení. Pro Šeterleho samotného to znamená další zářez na pažbě kariéry, která osciluje mezi respektem a konfliktem. Dá se čekat, že se v českém fotbale znovu objeví, spíš v poradní než exekutivní roli. Otázka je, jestli příště dostane mandát, který vydrží déle než jedno léto.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Radek Bardouzl

Zobrazit další články