Zahraničním trenérům se v České republice příliš nedaří

Živit se jako zahraniční fotbalový trenér v České republice není žádný med. Fanoušci totiž často mívají přehnaná očekávání a ani vedení jednotlivých klubů velkými plány rozhodně nešetří, takže když se pak nedaří podle vysněných představ, koučové se okamžitě stávají terčem ostré kritiky.

Zdroj fotografie: apnews.com

Živit se jako zahraniční fotbalový trenér v České republice není žádný med. Fanoušci totiž často mívají přehnaná očekávání a ani vedení jednotlivých klubů velkými plány rozhodně nešetří, takže když se pak nedaří podle vysněných představ, koučové se okamžitě stávají terčem ostré kritiky. Pamatujete si na všechny čtyři cizince (Slovensko jsme do seznamu z logických důvodů nezakomponovali), kteří kdy vedly ligové kluby na území naší země? Pokud ne, snad vám tento článek osvěží paměť.

Jürgen Sundermann – AC Sparta Praha (1994-1995)

Železná Sparta byla v průběhu dvacátého století hegemonem českého fotbalové prostředí. Výjimku představovala pouze sezóna 1994/1995, kdy se letenský celek trápil ve spodní části tabulky a nikdo příliš nechápal, jak se mohla situace takhle z ničeho obrátit. Proto tehdejší vedení angažovalo německého trenéra Jürgena Sundermanna se zkušenostmi z Schalke 04, Trabzonsporu, Lipska či Stuttgartu.

Spolupráce ovšem skončila dříve, než se stačila pořádně rozběhnout. Ortelem smrti se pro slavného kouče stala přehnaná očekávání. Každý si totiž myslel, že pod novým trenérským štábem se hra týmu okamžitě zvedne, jenže k tomu nakonec nedošlo. Sparta několik prvních zápasů prohrála a Sundermann po necelém roce skončil, byť měl podepsanou smlouvu na tři roky.

Massimo Morales – 1. FK Příbram (2008-2009)

Zdroj fotografie: liga3-online.de

Ani angažmá italského trenéra Massima Moralese v Příbrami nemělo dlouhého trvání. Ten do víceméně provinčního klubu přicházel s obrovským zahraničním renomé. Vedl kupříkladu ghanskou fotbalovou reprezentaci, mladíky Bayernu Mnichov nebo vykonávat funkci skauta pro AC Milán. Bohužel mu ani tyto záviděníhodné zkušenosti v České republice nezajistili úspěch. Nejprve své svěřence sice dokázal dovést zpět do nejvyšší soutěže, nicméně další roky už to byla z hlediska výkonů jedna velká katastrofa.

Alex Pastoor – SK Slavia Praha (2014)

Zdroj fotografie: nu.nl

Blamáží skončila i etapa Slavie, která po odvolání Miroslava Koubka sáhla po nizozemském trenérovi Alexi Pastoorovi. Ten měl do tápajícího klubu přinést moderní styl a svěží vítr, jenže z deseti odehraných zápasů jen třikrát dokázal zvítězit. Vzhledem k tristním výkonům z předešlých kol sešívaným reálně hrozilo, že sestoupí o třídu níž. Nakonec se však zachránili díky hrubým chybám svých soupeřů. Pro Pastoora to ale neplatilo, ten už dvě kola před koncem sezóny oznámil svůj návrat do rodné vlasti. Tam ostatně působí dodnes a na svou českou misi by nejraději zapomenul. V životopisu mu totiž dělá vyloženě ostudu.

Andrea Stramaccioni – AC Sparta Praha (2017-2018)

Daniel Křetínský přišel se smělým plánem – přetvořit Spartu za pomoci enormních investic na jakési Galácticos (pozn. Éra Realu Madrid, v níž se společně sešly obrovské fotbalové hvězdy). Hlavním strůjcem úspěchu se měl stát italský trenér Andrea Stramaccioni, jenž okamžitě začal s masivními nákupy. Vynaložené peníze se ale naprosto minuly účinkem. Klubu se vůbec nedařilo a neustálé uklidňování fanoušků typu „ono si to sedne“ se stalo legendárním. Necelý rok stačil rodákovi z Říma na to, aby všechno zkazil, a při odchodu si ještě řekl o štědré odstupné. Tenhle tah se vedení Sparty opravdu nepovedl a následky si bohužel nese dodnes.