Bičík přiznal výsměch Pulkrabovi na Letné. Sparta nyní kupuje zpět hráče, které sama pustila

David Bičík vytáhl kabinovku z dob, kdy se na Letné Tomáši Pulkrabovi smáli. Pracovitý koncový útočník, žádný elegán s míčem u nohy, přesně ten typ, nad kterým se v letenské šatně mávlo rukou. Dnes ta historka nezní jako vtipná vzpomínka, ale jako symptom. Sparta v létě 2026 přivedla za rekordní částku norského kanonýra Jonatana Brunese, řeší možný odchod klíčového stopera Asgera Sörensena a po sobotním debaklu v Brně se opět ptá sama sebe, proč má kádr pořád nedořešený ve chvíli, kdy se už hraje o body.

Večer v Brně jako rentgen

Zbrojovka nedala Spartě nic zadarmo. Tři góly, tři různé obranné selhání. Brian Priske po zápase popsal každý z nich zvlášť: první přišel z protiútoku po sparťanském útočném autu, druhý po špatně ubráněné situaci před rohovým kopem, třetí po tom, co trenér označil za „nepřijatelné bránění vlastního vápna“. Sparta přitom držela míč 64 % času, jenže problém nebyl v objemu hry, nýbrž v tom, co se dělo, když ho ztratila.

Priske mluvil o nevyhraných soubojích a druhých míčích. O momentech, kdy tým nereagoval jako celek. Jedna porážka v prvním kole ještě neznamená krizi, ale způsob, jakým přišla, odhalil trhliny, které se nedají zamaskovat držením míče.

Sörensenova hlava je jinde

Jedním z důvodů, proč sparťanská obrana vypadala tak křehce, byla absence Sörensena. Priske po zápase přiznal, že dánský stoper nebyl „stoprocentně připravený“ nastoupit. A vzápětí to propojil s mediálními spekulacemi o zájmu Kodaně; podle dánského Tipsbladetu jedná FC Kodaň o Sörensenově přestupu, jak informoval iDNES.cz. Trenér naznačil, že stoper prostě nebyl mentálně nastavený tak, jak by měl být při hře za Spartu.

Pokud Sörensen odejde, ve hře je norský stoper Tobias Guddal. Sparta by tak řešila stoperskou osu uprostřed rozjeté sezony, a to je přesně ten druh dolaďování, které klub opakovaně provází.

Brunes jako odpověď na starý dluh

Příchod Jonatana Brunese z polského Rakówa je podle Livesportu nejdražší transfer v dějinách Sparty. Norský útočník je profil, který Letná roky postrádala: zabíják do vápna s vysokou rychlostí, hráč, co neřeší kombinaci na třiceti metrech, ale čeká na moment v šestnáctce.

Právě tady se kruh uzavírá. Bičíkova historka o Pulkrabovi nebyla o jednom konkrétním hráči, byla o tom, jak Sparta dlouhodobě přistupovala k určitému typu útočníka. K tomu méně efektnímu, ryze produktivnímu, který nevypadá na tréninku jako hvězda, ale v zápase skóruje. Klub teď za takového hráče zaplatil rekordní sumu. Otázka, jestli na Letné nepodcenili pracovitý vápnový profil, se tak zodpovídá sama.

První kolo jako varování pro všechny

Sparťanský výpadek nebyl ojedinělý. Plzeň, která před sezonou vyhlásila útok na titul, padla doma s Libercem 1:3. Jediný z velkých klubů, kdo vstoupil do ročníku suverénně, byla Slavia: výhra 5:1 nad Slováckem, čtyři góly do poločasu, žádné otázky.

V šesti odehraných zápasech úvodního kola padlo 22 gólů, průměrně téměř čtyři na utkání. Gólů bylo hodně, přesvědčivost ale předvedl jen jeden tým. Pro Spartu i Plzeň první víkend ukázal totéž: komfortní polštář neexistuje a ligový soupeř, který přijde připravený, vás potrestá okamžitě.

Klub, který dolaďuje pod tlakem

Sparta není bez plánu. Brunes je promyšlený nákup, Guddal jako pojistka za Sörensena dává smysl. Jenže vzorec se opakuje: kádr se dotváří ve chvíli, kdy soutěžní zátěž už běží a slabiny se ukazují v ostrém světle výsledkové tabule. Priske po Brně řekl, že na tým bude před dalším kolem větší tlak. Podle nás je tlak jinde: na sportovním vedení, které by mělo mít odpovědi hotové dřív, než se položí první otázka.

Sobotní večer v Brně nebyl katastrofa. Byl připomínka, že smích v kabině nad „špatným“ typem hráče se jednou vrátí jako účet, a Sparta ho teď splácí v rekordních částkách.