Bývalý manažer národního týmu veřejně zpochybnil důvěryhodnost lidí v zázemí reprezentace. Konkrétní jména ale nezazněla.
Libor Sionko opustil pozici manažera české fotbalové reprezentace v dubnu 2022. Odcházel smířlivě, na webu FAČR mluvil o náročných třech letech poznamenaných covidem, o rodině a dětech. O čtyři roky později je tón jiný. Sionko tvrdí, že v reprezentaci stále působí lidé, kterým se nedá věřit. Výrok přichází ve chvíli, kdy český fotbal zpracovává zklamání z mistrovství světa 2026, prvního po dvaceti letech, které skončilo už ve skupině.
Co přesně Sionko řekl
„Upřímně bych to nechtěl moc komentovat, někteří lidé tam stále působí a nechtěl bych vířit ty vody. Naznačím, že to byly věci, které se týkaly lidského charakteru a způsobu jednání a to mi úplně nevonělo. A já jsem s těmito lidmi prostě spolupracovat nechtěl,“ začal své povídání Sionko pro Livesport Daily. „Když máte tým kolem sebe a nemůžete třeba úplně všem věřit,“ doplnil.
Kdo dnes tvoří zázemí reprezentace
Oficiální stránka realizačního týmu na webu FAČR ukazuje standardní strukturu: hlavní trenér Miroslav Koubek, asistenti, analytik, technický vedoucí, logistika, bezpečnostní manažer, mluvčí a zdravotní servis. Samostatná funkce „manažer reprezentace“ na seznamu není; po Sionkově odchodu ji dočasně převzal Tomáš Pešír, který je dnes druhým místopředsedou FAČR. V čele asociace stojí předseda David Trunda.
Personální obměna od Sionkovy éry proběhla hlavně na sportovní úrovni: skončil trenér Jaroslav Šilhavý, tým převzal Koubek s novým štábem. Širší institucionální okruh FAČR ale vykazuje kontinuitu. Pešír v lednovém dílu podcastu Deníku „Vládci fotbalu“ tvrdil, že zákulisní klientelistické mechanismy se na svazu nedějí. Podle staršího textu Blesku z roku 2018 přitom samotného Sionka k reprezentaci doporučil Vlastimil Košťál, tehdejší vlivná postava českého fotbalu. Dvě veřejné výpovědi, dva protichůdné obrazy, a žádný tvrdý důkaz ani jedné strany.
Výsledkový kontext: proč to rezonuje víc než jindy
Sionkova slova by v klidném období zněla jako osobní frustrace odchozeného funkcionáře. Jenže padají do prostředí, kde český fotbal právě ztratil příběh, na který čekal dvě dekády.
Na MS 2026 Česko:
- prohrálo s Jižní Koreou 1:2,
- remizovalo s Jihoafrickou republikou 1:1,
- podlehlo Mexiku 0:3.
Jediný bod, konec ve skupině, reprezentační rozloučení Patrika Schicka i Tomáše Holeše. Výsledkový tlak na vyhodnocení práce kolem týmu existuje sám o sobě. Sionkův výrok do něj přilévá otázku, která míří hlouběji než na taktiku nebo nominaci; míří na lidi, kteří tým obklopují a kteří na rozdíl od hráčů a trenérů nepodléhají veřejné kontrole výsledkem na tabuli.
Proč je to reputačně silnější než běžná kritika
Pozápasová kritika hry je v českém fotbale rituál. Sionkovo tvrzení je něco jiného. Říká, že problém není v tom, jak tým hraje, ale v tom, komu uvnitř zázemí lze věřit. A říká to člověk, který v systému tři a půl roku pracoval, byl do funkce formálně jmenován výkonným výborem FAČR v prosinci 2018 a znal provoz zevnitř.
Podle nás je klíčové právě to, co chybí: FAČR na výrok dosud veřejně nereagovala. Na oficiálních kanálech asociace jsou po MS 2026 dohledatelné zápasové výstupy, nominace a provozní texty, ale žádné zvláštní stanovisko k Sionkovým slovům. Mlčení nemusí znamenat souhlas ani vinu; může být prostě strategií, jak nepřitahovat pozornost k tématu, které bez konkrétních jmen nemá kam eskalovat.
