Česko na mistrovství světa končí. Poslední místo ve skupině, jediný bod, skóre 2:6, a závěrečný debakl 0:3 s Mexikem, ve kterém tři góly padly po přestávce.
Stadion Azteca, 25. června 2026, 55. minuta. Mexičan Romo přebírá míč na polovině hřiště, čeští obránci ještě dobíhají pozice z vlastního útoku, a než se stačí otočit, Mateo Chávez už sprintuje sám na Kováře. Gól. Přesně ta situace, před kterou trenér Miroslav Koubek varoval dva dny předtím na tiskové konferenci: „Běháte bez míče a ubývají vám síly.“ Jenže varování nestačilo. Během následujících třiceti minut se český sen o vyřazovací fázi rozpadl na kusy.
Dva góly, dvě jasné chyby
První inkasovaná branka byla učebnicová ukázka nezachyceného přechodu. Mexiko po pauze vyrazilo do prvního protiútoku a české obranné řady na něj jednoduše nereagovaly. Romo protlačil míč přes dva hráče, Chávez dostal prostor na sprint a Kovář neměl šanci. Šest minut nato přišla druhá rána. Kovář ve skluzu skvěle zastavil Sáncheze, jenže následný Holešův odkop skončil přesně u nohou Quiñonese. Ten dorazil. Brankář zachránil, obránce situaci zahodil, klasická nedohraná akce, která na mistrovství světa stojí gól.
Vstup do druhé půle jako z hororu… Češi prohrávají s Mexikem už o dvě branky.
Sledujte #FIFAWorldCup na Nova Action a Oneplay. 📺#NovaSport | #NovaAction pic.twitter.com/cLwOviV4JB— Nova Sport (@novasport_cz) June 25, 2026
Třetí branka přišla v nastavení od střídajícího Fidalga. Česká obrana v tu chvíli už jen dohrávala zápas, který dávno ztratil smysl. Detailní rozbor třetího gólu v oficiálním reportu FAČR chybí, ale obraz rozpadlé defenzivy v závěru mluví sám za sebe.
Problém, který se opakoval celý turnaj
Porážka s Mexikem nebyla blesk z čistého nebe. Byl to třetí zápas, ve kterém se projevil tentýž vzorec. Proti Koreji Češi vedli a prohráli 1:2. S Jihoafrickou republikou uhráli remízu 1:1, ale Koubek po ní přiznal, že s výkonem byl celkově nespokojený. A proti Mexiku se scénář jen zrychlil a zdrsněl.
Jádro potíží popsal sám trenér ještě před zápasem: tým nedokáže udržet míč, padá do hlubokého bloku a po hodině hry mu docházejí síly. Přidejte k tomu nadmořskou výšku Mexico City (2 240 metrů nad mořem), která podle odborných studií prokazatelně znevýhodňuje týmy z nížin, a kondičnímu propadu po přestávce se těžko divit. Koubek do sestavy sáhl třemi změnami, od začátku nasadil Hložka, Šulce a Višinského, Schick šel na hřiště až v 64. minutě. Ani to nezabralo.
Mexiko jako měřítko propasti
Domácí tým prošel skupinou A bez ztráty bodu a bez inkasovaného gólu: tři výhry, skóre 6:0, devět bodů. Česko stálo na opačném konci tabulky. Jeden bod, dvě branky vstřelené, šest obdržených. Před zápasem přitom platilo, že jedině výhra dávala Čechům jistotu postupu; remíza by znamenala jen velmi komplikovanou naději závislou na výsledku souběžného utkání.
Manažer reprezentace Pavel Nedvěd už po druhém zápase přiznal, že domácí kritika byla „nekompromisní“ a „i zasloužená“. Po třetím utkání se k tomu těžko dá cokoli dodat.
Co bude dál
Personální důsledky zatím FAČR neoznámila. Koubkova pozice je logicky pod tlakem, ale bez oficiálního stanoviska nelze mluvit o hotové výměně. Nejbližší soutěžní zápas čeká reprezentaci 26. září 2026 v pražské FORTUNA Areně proti Chorvatsku v Lize národů.
Návrat na mistrovství světa po dvaceti letech trval přesně tři zápasy. Skončil na stadionu Azteca, v řídkém vzduchu a se třemi góly, které si Češi z velké části dali sami.
