Spor velkých postav českého fotbalu. Nedvěd se kvůli MS pustil do Rosického

Sportovní ředitel Sparty tehdy pro iSport řekl, že Schick je v reprezentaci odříznutý od hry, většina míčů létá nad jeho hlavou a že se diví, že na srazy ještě vůbec jezdí. Nekritizoval útočníka, kritizoval systém kolem něj. Jenže česká reprezentace měla před sebou ještě dva skupinové zápasy. A právě to se stalo jádrem konfliktu s Pavlem Nedvědem, generálním manažerem národního týmu, který veřejnou pitvu uprostřed rozehraného šampionátu považoval za překročení čáry.

Jedenáct doteků a žádná střela

Proti Jižní Koreji prohrála Česká republika 1:2 a Schick odehrál zápas téměř jako divák na hřišti. Podle dostupných statistik si připsal pouhých jedenáct doteků s míčem a nevypálil ani jednou na bránu. Asistent trenéra Jan Rezek sám přiznal, že tým útočníka Leverkusenu „momentálně nedostává do pozic, ve kterých je silný“. Rosický na to navázal ostrým veřejným komentářem, a udělal to ve chvíli, kdy zbývaly duely s Jihoafrickou republikou a Mexikem.

Právě tady se láme celý spor. Rosický pojmenoval reálný problém. Schick skutečně nedostával servis, který by odpovídal jeho kvalitám. Ale pojmenoval ho nahlas, před kamerami, v okamžiku, kdy tým ještě teoreticky mohl postoupit.

Poirier chce najít policistu, který ho zatkl. Místo výmluv mu chce poděkovat

MMAmag.cz

Právě teď

Nedvědova linie: ne co, ale kdy

Pět dní po Rosického výroku, 21. června 2026, vystoupil Nedvěd a vysvětloval, proč nechce být před rozhodujícím zápasem „konkrétní ani kritický, protože by to nebylo správné“. Neřekl, že Rosický lže. Neřekl, že Schick dostává dostatečný servis. Řekl, že existuje čas na veřejnou debatu, a ten čas není uprostřed turnaje.

Nedvěd byl do funkce jmenován výkonným výborem FAČR v červnu 2025 s přímou odpovědností za A-tým i jednadvacítku. Rosický je sportovní ředitel klubu. Oba mají legitimní optiku, ale zásadně odlišnou odpovědnost. Nedvěd nesl zodpovědnost za atmosféru v týmu, za komunikaci navenek, za to, aby kabina fungovala pod tlakem. Rosický mohl mluvit svobodněji, nemusel ráno vstát a podívat se Schickovi do očí v jídelně hotelu.

Podle nás je tohle klíčový bod celého střetu. Nejde o to, kdo měl věcně pravdu, tu měl Rosický. Jde o to, jestli český fotbal umí rozlišit mezi legitimní kritikou a jejím načasováním. Nedvěd hájil instituci. Rosický hájil hráče. A oba měli kus pravdy.

Co se dělo uvnitř kabiny

Zajímavé je, že podobná debata žila i za zavřenými dveřmi. Ladislav Krejčí po remíze s JAR 18. června otevřeně mluvil o tom, že si musí „říct pravdu do očí“ a že tým řeší pasivitu. Nedvěd ve stejném období připouštěl diskusi o tréninkovém cyklu, únavě po dlouhé klubové sezoně a náročnosti programu. Konzultovali to s lékaři i atletickými trenéry.

Trenér Miroslav Koubek po vyřazení s Mexikem pojmenoval problémy ještě šířeji: forma klíčových hráčů, vyčerpání, cestování, klima. Kabina se nerozpadla, Krejčí po turnaji řekl, že víru v týmu cítil. Ale turnaj nastavil zrcadlo a obraz v něm nebyl lichotivý.

Schick sám po posledním zápase oznámil spoluhráčům konec reprezentační kariéry. Odcházel s bilancí 56 zápasů a 26 gólů, devátý nejlepší střelec v historii národního týmu. FAČR jeho rozhodnutí potvrdila 25. června.

Od obrany k sebereflexi, a ke Koubkovu konci

Nedvědova rétorika se po vyřazení posunula. Bezprostředně po konci ve skupině, 26. června, ještě říkal, že maximem současného týmu byl už samotný postup na šampionát. Podle rozhovoru pro iSport měl později připustit i vlastní podíl na chybách v přípravě a přetížení hráčů; přesnou formulaci se nám ale nepodařilo nezávisle ověřit z otevřených zdrojů.

Co ověřit šlo: tři dny po prvním hodnocení, 29. června, skončil u reprezentace Miroslav Koubek. Odcházel po vzájemné dohodě s předsedou FAČR a sám zmínil mediální kampaň založenou na polopravdách. Přitom jeho smlouva původně běžela do června 2028. Napětí po turnaji mělo reálné personální důsledky.

Veřejná reakce Rosického na Nedvědovu pozdější kritiku se do začátku července neobjevila. Buď mlčí záměrně, nebo považuje svůj červnový výrok za dostatečně výmluvný.

Co spor říká o českém fotbale

Střet Nedvěda s Rosickým není bulvární přestřelka dvou eg. Je to symptom hlubšího problému: český fotbal se neshodne v tom, kdy je legitimní nahlas říct, že systém kolem své největší hvězdy nefunguje. Rosický to řekl v nejcitlivější možný moment. Nedvěd to považoval za porušení nepsaného pravidla. Oba reagovali v souladu se svou rolí, sportovní ředitel klubu versus manažer reprezentace.

FAČR teď hledá nového trenéra a bude muset znovu řešit model hry, práci s elitními hráči i způsob, jakým komunikuje navenek. Schick už v nároďáku nebude. Koubek taky ne. Zbývá otázka, jestli příště dokáže český fotbal vést tuhle debatu dřív, tišeji a produktivněji, nebo jestli zase počká, až ji někdo otevře před kamerou uprostřed turnaje.