Schick kritizoval českou reprezentaci a tři legendy se do něj pustili

Schickova kritika české reprezentace vyvolala vlnu reakcí. Tři bývalí reprezentanti se proti útočníkovi ostře vymezili

Útočník Leverkusenu popsal mistrovství světa jako „tragédii od prvního do posledního dne“. Tři bývalí reprezentanti mu odpověděli v přímém přenosu.

i Zdroj fotografie: Česká fotbalová reprezentace
                   

28. srpna 2026, podcast To nemá kam. Patrik Schick sedí před mikrofonem a říká větu, která během pár hodin obletí česká média: „Na nároďák jsme se jezdili znehodnotit.“ Nejde o přeřeknutí ani o vytržení z kontextu. Schick systematicky rozebírá hotely, regeneraci, jídlo, osmihodinové cestování před zápasem s Mexikem a přidává verdikt, že reprezentace mu „spíš brala, než dávala“. Dva měsíce po svém konci v národním týmu tak otevřel debatu, kterou český fotbal potřeboval, a zároveň se jí bál.

Co přesně Schick řekl

Kritika měla tři vrstvy. První byla dlouhodobá: podle Schicka se v reprezentaci „nic nemění‘, poměry zůstávají stejné bez ohledu na to, kdo tým vede. Druhá se týkala konkrétně mistrovství světa 2026, které označil za „laxní“ a „neprofesionální“ od začátku do konce. Třetí vrstva byla nejkonkrétnější, a nejbolestivější.

Schick srovnával servis v Leverkusenu s tím, co zažíval v reprezentaci. Kvalita hotelů, stravování, regenerační zázemí. A pak přišel příklad, který rezonoval nejvíc: před klíčovým zápasem skupiny s Mexikem absolvoval tým osmihodinovou cestu. Pro hráče zvyklého na standardy bundesligového top klubu šlo o něco nepředstavitelného. Schick nemluvil o osobní ješitnosti. Mluvil o podmínkách, které podle něj přímo ovlivňují výkon na hřišti.

Důležitý je i kontext jeho odchodu. Konec v reprezentaci oznámil 25. června 2026, den po vyřazení z MS. Nešlo o impulzivní gesto, sám říkal, že rozhodnutí nosil dlouho a turnaj ho jen definitivně potvrdil.

Trojí odpověď z TIKI-TAKY

O tři dny později, 31. srpna, zasedli v pořadu TIKI-TAKA na Oneplay Sport tři muži, kteří dohromady odehráli za Česko stovky zápasů: Vladimír Šmicer, Ivan Hašek a Pavel Horváth. Žádný z nich Schickovi neupíral právo na nespokojenost. Problém měli s jeho jazykem.

Hašek odmítl samotnou logiku „zhodnocování“ a „znehodnocování“ v souvislosti s národním týmem. Reprezentovat svou zemi je podle něj hrdost, která se neměří tím, co hráč dostane zpátky. Horváth zašel ještě dál, řekl, že ho Schickova formulace jako fanouška „zraňuje“, a připomněl, že už samotný příjezd na sraz je čest. Šmicer přidal srovnání s hvězdami, které jezdily i za výrazně slabší reprezentace, a vytknul Schickovi, že na hřišti nikdy nepřevzal roli lídra tak, jak to dělali Jan Koller nebo Milan Baroš.

Tři různé akcenty, jeden společný jmenovatel: nároďák není místo, kde se počítá návratnost investice.

Dva rámce, které se míjejí

Celý spor odhaluje střet dvou pohledů na reprezentaci. Pro generaci Šmicera, Haška a Horvátha je nároďák posvátný prostor: přijedete, odehrajete, nesrovnáváte. Pro Schicka je to profesionální prostředí, které musí špičkovému hráči poskytnout odpovídající podmínky, jinak plýtvá jeho potenciálem.

Ani jeden rámec není objektivně špatný. A Schick v tom není sám, i když se k němu veřejně nikdo z aktivních hráčů nepřidal. Už během MS se řešila únava a fyzická nepřipravenost týmu. Šéf FAČR David Trunda den po vyřazení mluvil o „hlubším problému“ a nutnosti změnit fungování českého fotbalu. Expert Milan Fukal výslovně řekl, že „něco tam nefunguje“ a nemusí jít jen o jednoho hráče. Schick tedy neotevřel nové téma. Otevřel ho jen hlasitěji a ostřeji, než bylo zvykem.

Denia čeká, Schick mlčí

Nový trenér Santi Denia, uvedený do funkce 31. července s dvouletou smlouvou a opcí, o Schicka veřejně stojí. Při svém prvním vystoupení řekl, že chce mít k dispozici nejsilnější hráče a že se s útočníkem Leverkusenu chce osobně sejít. Zároveň ale zdůraznil, že „týmový duch je nejdůležitější“; věta, která po Schickově kritice dostává specifický podtón.

Schick sám v podcastu připustil, že Denia by mohl pozvednout herní stránku. Ale dodal: „Musí se změnit trochu víc věcí.“ A na otázku, zda by ho osobní schůzka s novým trenérem přesvědčila, odpověděl, že nejspíš ne. Podle iROZHLAS je šance na návrat malá.

Na televizní kritiku Šmicera, Haška a Horvátha Schick k začátku září veřejně nereagoval.

Víc než osobní spor

Podle nás je tohle víc než hádka o formulaci. Hráč s 26 góly v 56 reprezentačních zápasech, nejproduktivnější aktivní český útočník, veřejně říká, že prostředí národního týmu ho limitovalo. Tři legendy mu odpovídají, že takhle se o reprezentaci nemluví. Obě strany mají kus pravdy a obě strany se míjejí.

Sportovní logika Schickova návratu pořád existuje. Denia ho chce, čísla mluví jasně. Jenže po veřejné přestřelce už nejde o nominaci. Jde o důvěru, vztahy a ochotu obou stran ustoupit z pozice, kterou si veřejně vykolíkovaly. A to bývá v českém fotbale těžší než vstřelit gól z poloviny hřiště.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Roman Vágner

Zobrazit další články