Útočník za téměř dvě miliardy korun sedí mimo soupisku i mimo pohárové plány trenéra. A sám si za to může přinejmenším z poloviny.
3. září 2026, v den uzávěrky letního přestupového okna, odevzdal Tottenham Hotspur do kanceláří Premier League svou 25člennou soupisku pro sezonu. Jméno Richarlison na ní chybělo. O jedenáct dní později, před pohárovým zápasem s Liverpoolem, se novinář zeptal Roberta De Zerbiho, jestli se situace brazilského útočníka mění alespoň pro Carabao Cup. Italský trenér zavrtěl hlavou. „Nemění se,“ řekl. Hráč, kterého Tottenham v létě 2022 koupil za 60 milionů liber, tedy zhruba 1,9 miliardy korun, se tak ocitl ve sportovním vakuu. Má platnou smlouvu do roku 2027, ale nemá kde hrát.
Jak se z nejlepšího střelce stal nepoužitelný majetek
Ještě 19. května 2026 Richarlison uzavíral ligovou sezonu jako nejproduktivnější střelec Tottenhamu v Premier League, jedenáct gólů. Klub to sám oslavil na svém webu jako milník. O necelé čtyři měsíce později je tentýž hráč mimo registraci pro tutéž soutěž.
Co se stalo mezi květnem a zářím, De Zerbi shrnul jako „posledních 45 dní“, které odmítl blíže vysvětlit. Z jeho tří po sobě jdoucích tiskových konferencí (4. září, 11. září a 14. září) se ale dá složit základní obraz. Richarlison od začátku přípravy chtěl odejít. De Zerbi ho podle vlastních slov opakovaně přesvědčoval, aby zůstal. Klub mu nabídl prodloužení smlouvy. Brazilec odmítl. Před uzávěrkou přišla minimálně jedna konkrétní nabídka na přestup. Tu taky nepřijal. A trenér po deadlinu udělal tečku: chce jen hráče, kteří jsou „pyšní a mají správnou vášeň“ pro klub.
Everton, Vasco, nikdo
Richarlison neodmítl jednu variantu. Odmítl dvě, a třetí ztroskotala na pravidlech.
U Evertonu, kde strávil čtyři roky před příchodem do Tottenhamu, podle brazilských zdrojů neakceptoval nabízené podmínky. Přesná čísla veřejně doložená nejsou, ale sám hráč následně na Instagramu napsal, že „už nikdy nikdo nebude rozhodovat o jeho budoucnosti“. To je silný vzkaz, který mluví o frustraci z vyjednávání, ne o nezájmu o návrat.
Druhá varianta vedla do Brazílie, do Vasca da Gama. Richarlison souhlasil s krátkým hostováním do prosince 2026, chtěl se vrátit na São Januário, kde začínal, a ve videovzkazu fanouškům slíbil, že „brzy tam bude“. Jenže odmítl dlouhý kontrakt, který Vasco požadovalo. A navíc se ukázal technický problém: Tottenham už narazil na strop mezinárodních hostování podle pravidel FIFA, která od července 2024 limitují počet hráčů vyslaných na zahraniční hostování na šest. Ne každé „odmítnutí“ bylo čistě o egu hráče.
Třetí jméno, které se v zákulisí mihlo, byl turecký Trabzonspor. Ani tam se nic neuzavřelo.
Mrazivá reakce klubu, a její cena
Vyřazení z 25členné soupisky Premier League je administrativní nástroj, který kluby používají každou sezonu. Někdo se nevejde, někdo je zraněný, někdo přebytečný. Výjimečnost Richarlisonova případu je v kontextu: zdravý, zkušený útočník, nejlepší střelec předchozí sezony, vypadl z listiny v době, kdy Tottenham nedal v prvních čtyřech ligových kolech ani gól. De Zerbi to po bezbrankové remíze s Evertonem 12. září sám označil za „těžko přijatelné“ a přiznal, že řada jeho současných hráčů nemá v kariéře vysoké střelecké objemy.
Přesto trenér linii drží. Nejde o disciplinární trest, žádný takový nebyl oznámen. Jde o kombinaci hráčovy vyjednávací tvrdosti a klubové reakce, která po uzávěrce trhu eskalovala do nejtvrdšího sportovního nástroje. De Zerbi to rámuje jako důsledek hráčova rozhodnutí. Richarlison to rámuje jako důsledek toho, že mu nikdo nenabídl přijatelnou cestu ven.
Pro srovnání: Chelsea řešila podobný pat s Raheemem Sterlingem dohodou o vzájemném rozvázání smlouvy. Sterling odešel, obě strany šly dál. Tottenham zvolil opak: Richarlison zůstává pod kontraktem, ale mimo jakýkoli sportovní plán.
Leden jako jediný realistický reset
Podle článku 15 předpisů FIFA o statusu a přestupech hráčů existuje institut takzvané „sporting just cause“, tedy oprávněného sportovního důvodu: hráč, který odehraje méně než deset procent oficiálních zápasů klubu v sezoně, může za úzkých podmínek jednostranně vypovědět smlouvu. Jenže výpověď lze podat až do patnácti dnů po posledním oficiálním utkání sezony a během soutěžního období ji článek 16 zakazuje. Podzimní výpověď smlouvy je tak podle textu pravidel krajně nepravděpodobná.
Reálnější scénář je lednové přestupové okno. Jenže několik měsíců bez jediné soutěžní minuty zhorší Richarlisonovu tržní hodnotu i vyjednávací pozici. Klub, který za něj v roce 2022 zaplatil 60 milionů liber, bude v lednu argumentovat spíš slevou a strukturou mzdy než aktuální formou hráče, který půl roku neodehrál ostrý zápas.
Učebnicový pat bez vítěze
Na oficiální soupisce Tottenhamu pro Premier League figuruje Xavi Simons, Antonín Kinský i řada dalších jmen. Richarlison mezi nimi není. Drahá ofenzivní investice se proměnila v zablokovaný majetek: příliš drahý na to, aby ho někdo koupil za plnou cenu, příliš hrdý na to, aby přijal cokoli pod svou úroveň, a příliš nahlas vyřazený na to, aby se v tichosti vrátil do tréninku a čekal na šanci. Tottenham mezitím vstřelil v lize nula gólů ze čtyř zápasů. Střelce má. Jen ho nemůže, a nechce, použít.
