Reportér Nova Sport popsal zákulisí MS v Mexiku: chaotická organizace, problémy s bezpečností i důvod, proč nechtěl odjet

Když se na konci července 2026 objevil na webu Novy teaser s titulkem „Z MS se mi domů nechtělo“, mnozí čtenáři si ho vyložili jako příběh o strachu z cesty do Mexika. Jenže reportér Nova Sport Vojtěch Tichava mluvil o pravém opaku. Zemi si zamiloval natolik, že by mu podle vlastních slov nevadilo, kdyby se šampionát hrál celý rok. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal atmosféru, jídlo i pocit bezpečí v Guadalajaře. Zároveň ale přiznal, že provozní realita turnaje vypadala úplně jinak než slavnostní záběry ve vysílání.

Hodiny na cestách, vojáci v ulicích

Tichava patřil do terénního týmu, který Nova Sport vyslala přímo do dějiště, do Mexika, USA i Kanady. Jeho práce začínala brzy ráno a končila pozdě večer. Mezi zápasy trávil hodiny přejezdy mezi městy a lokacemi, občas se vydal na cestu, která se ukázala jako zbytečná. Permanentní přesuny, čekání a logistické komplikace tvořily každodenní kulisu jeho reportérské práce.

V Guadalajaře ho překvapila masivní přítomnost policie a vojáků. Paradoxně právě díky ní se cítil bezpečně. Jeden moment ale popsal jako nepříjemný: na místní tržnici, kde měl u sebe brašnu s notebookem, ho prodavači posílali dál a prostředí mu začalo připadat podezřelé. K žádnému incidentu nedošlo. Přesto ta epizoda ilustruje napětí, které reportér v terénu vnímá, i když se na obrazovce nic neděje.

Co říkají oficiální doporučení

Tichavův osobní pocit bezpečí stojí v kontrastu s tím, jak Mexiko hodnotí instituce. České ministerstvo zahraničí ve svém bezpečnostním doporučení aktualizovaném na konci dubna 2026 varuje před ozbrojenými přepadeními, pouliční kriminalitou a krádežemi, včetně Mexico City a Guadalajary. Americké ministerstvo zahraničí drží Mexiko na stupni „Level 2, zvýšená opatrnost“ kvůli kriminalitě, únosům a terorismu.

A pak je tu novinářský rozměr. Organizace Committee to Protect Journalists upozorňuje, že Mexiko patří k nejnebezpečnějším zemím pro místní novináře: hrozby, fyzické násilí, vraždy. FIFA na turnaj distribuovala kolem šestnácti tisíc mediálních akreditací. Pro zahraniční reportéry typu Tichavy bylo riziko nesrovnatelně nižší než pro mexické kolegy, kteří pokrývají korupci nebo organizovaný zločin. Systémový kontext ale zůstává: země, kde se hrál fotbalový svátek, je zároveň zemí, kde novináři umírají za svou práci.

Turnaj pro 48 týmů ve třech zemích

Část provozní náročnosti nesouvisela s Mexikem samotným, ale s formátem. MS 2026 bylo prvním šampionátem s 48 týmy rozloženým přes tři státy: Kanadu, Mexiko a USA. Víc zápasů, víc měst, víc přejezdů, víc bezpečnostních režimů. Proti kompaktnímu modelu Kataru 2022, kde se vše odehrálo v okruhu desítek kilometrů, byl severoamerický turnaj logisticky rozvolněný.

MZV pro české fanoušky vydalo speciální stránku s konkrétními radami:

• Počítat s rezervou tři až čtyři hodiny na vstup kvůli bezpečnostním zónám a kontrolám.
• Kupovat pouze oficiální vstupenky.
• Nenosit běžně pas, mít u sebe jen kopii.
• Používat Uber nebo ověřené hotelové taxi, nikdy náhodné vozy.
• Při ozbrojeném přepadení neklást odpor.
• Registrovat se v systému DROZD.

Tvrdý bezpečnostní režim tedy nebyl jen Tichavův subjektivní dojem. Byl oficiálně předpokládanou součástí turnaje.

Dva obrazy jednoho šampionátu

V televizním vysílání vypadalo Mexiko slavnostně: plné stadiony, barevné ulice, nadšení fanoušci. Tichava sám mluvil o tom, že si zemi zamiloval, že MS bere jako splněný dětský sen. Čeští fanoušci v Atlantě, které zachytila Nova, vyzařovali optimismus navzdory kritice z domova.

Jenže pod tímhle festivalovým povrchem běžel jiný provoz. Hodinové přejezdy tam a zpět. Bezpečnostní zóny, které prodlužovaly každý zápasový den o půl dne. Vojáci s automatickými zbraněmi na ulicích jako podmínka toho, aby se reportér cítil v klidu. A země, kterou mezinárodní instituce řadí mezi rizikové destinace, hostila největší sportovní událost planety, protože FIFA v roce 2018 schválila společnou severoamerickou kandidaturu sto třiceti čtyřmi hlasy ze dvou set.

Tichava se z Mexika vrátil bez jediného bezpečnostního incidentu a s přáním zůstat déle. To ale neznamená, že provozní realita turnaje odpovídala tomu, co viděl divák na gauči. Spíš naopak, právě ten kontrast dělá jeho svědectví cenným.