Největší podvodník v historii fotbalu: Působil v devíti klubech, nikdy neodehrál jediné utkání

Jako profesionální fotbalista působil déle než dekádu, přesto nikdy neodehrál ani minutu. I tak ale patřil mezi miláčky fanoušků, náležitě oslavovl vítězství a vymetal bary. Příběh Carlose Kaisera patří mezi nejbizarnější v historii světového fotbalu a nesmazatelně reflektuje jihoamerické fotbalové prostředí přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Kaiser se narodil do chudé rodiny v brazilském Rio Pardu, přesto vždy toužil být fotbalistou. Tedy, mít život, jaký mají fotbalisté. Mít peníze, obdiv dam a potlesk pánů. Působil v mládeži brazilského Botafoga, později Flamenga, kde si ho všimli skauti mexického klubu Puebla.

iPříběh Carlose Kaisera se stal i námětem pro film. (zdroj: irishmirror.ie)

Právě tam začala jeho kariéra fotbalisty, který nehraje. Kaiser působil v Mexiku několik měsíců, za Pueblu však neodehrál jediné utkání a klub ho propustil. Carlosova kariéra by byla v troskách, často oslavující, zábavný a veselý Brazilec však v průběhu svého prvního angažmá narazil na vlivné přátele. Právě díky kontanktům s Carlosem Alberto Torresem, Ricardem Rochou nebo Renatem Gaúchem získal i přes své mexické nepůsobení skvělé doporučení – a zamířil zpět do brazilského Botafoga, kde v mládí působil.

Chtějí mne kluby z Anglie, tvrdil

Jenže ani tam nenastoupil. Během několika dní simuloval zranění. Rovněž se pokoušel získat větší plat telefonními horovy s údajnými kluby z Anglie, později byl však odhalen anglicky mluvícím klubovým doktorem a následoval další přesun. Tentokrát do Flamenga, i tak byl však po několika týdnech propustěn.

iKaiser ve fotbalovém dresu. (zdroj: blog.playo.co)

V roce 1986 tak zamířil tam, kde jej nikdo neznal. Do Francie. Po doporučení jednoho z jeho přátel se Brazilec ocetl v druholigovém Gazélci Ajaccio. Jenže háček nastal už při představení v klubu. Jako nová akvizice měl ukázat své fotbalové umění na tréninku s fanoušky, kteří očekávali od hráče s nálepkou brazilského kouzelníka ukázku jeho fotbalového umění. I to však zvládnul vyřešit Carlos rafinovaně. Zatímco líbal klubový znak na dresu, odkopnul všechny míče na tribunu fanouškům.

Nejlepší střelec klubu, psaly noviny

Ve Francii vydržel celou sezónu, po neprodloužení smlouvy se vrátil zpět do Brazíle. I tam mu však pomohli jeho přátelé. Jedním z nich byl i novinář, který Kaisera označil za nejlepšího střelce klubu, který měl údajně ve Francii působit osm sezón. Brazilec si tak vysloužil angažmá v Bangu, Fluminese nebo Vasco de Gama, všude však následoval stejný scénář. Velké přivítání, poté zranění. Jak sám hráč po letech přiznal, často podplácel mladé hráče, aby ho na trénincích faulovali, simuloval úmrtí babičky.

Na závěr kariéry se podíval i do Spojených států, kde se upsal El Paso Sixshooters, i tam se však zopakoval stejný scénář. V sedmadvaceti letech pak Kaiser ukončil svou kariéru, přesto dodnes patří mezi největší unikáty v historii světového fotbalu a je jediným fotbalistou, který fotbal nikdy nehrál.