Na vině jsou trenéři. Čeští hráči nemají síly, Koubek je možná přepálil, říká fotbalový expert Nerad

Michal Sadílek sice proti Jihoafrické republice srovnal na 1:1, jenže výsledek, který měl být odrazovým můstkem, se proměnil v další ztrátu. Porážka 1:2 s Koreou, remíza s JAR, a najednou se místo debaty o taktických variantách řeší něco mnohem základnějšího: proč tým, jehož opory střílely góly v Bundeslize i Ligue 1 ještě před měsícem, na turnaji vypadá, jako by mu docházel kyslík. Petr Nerad, který českou reprezentaci dlouhodobě komentuje mimo jiné v podcastu ČT sport, naznačil, že odpovědnost leží především na trenérském štábu a že Miroslav Koubek mohl přípravu i řízení zátěže přepálit.

Co všechno Koubek naplánoval, a co z toho vyšlo

Koubkovu přípravu na šampionát nelze označit za chaotickou. Spíš naopak. Tým přiletěl do Dallasu s jasným režimem: ranní tréninky, aby se hráči vyhnuli odpolednímu vedru přes 35 °C, speciální aklimatizační trénink, pečlivě rozložená minutáž mezi přípravnými zápasy s Kosovem a Guatemalou. Zkušenější hráči dostali v generálce volno nebo omezenou porci minut, mladší naopak šanci ukázat se. Na papíře to vypadalo jako učebnicový mikrocyklus.

Jenže papír a trávník jsou dvě věci. Už před zápasem s Jihoafrickou republikou Koubek sám přiznal, že se po úvodní porážce s Koreou „určité standardy nalomily“ a že na to musí reagovat změnami v sestavě. To je pozoruhodné přiznání: trenér de facto řekl, že plán nefunguje tak, jak měl, ještě před polovinou skupiny.

Martínek musí krotit srdce. Proti němu stojí o 8 kilogramů těžší Polák, finalista turnaje Rizin

MMAmag.cz

Právě teď

Klubová forma versus turnajová realita

Čísla z klubových soutěží přitom vyprávějí úplně jiný příběh. Patrik Schick odehrál za Leverkusen 28 bundesligových zápasů, nastřílel 16 gólů a přidal 3 asistence. Pavel Šulc táhl ofenzivu Lyonu v Ligue 1, osm branek včetně tří zápasů se dvěma góly. Tomáš Souček zůstává dlouhodobou oporou středu pole a sám Koubek ho před turnajem označil za „stále plnohodnotného a důležitého hráče“.

Na mistrovství světa z toho jsou dva vstřelené góly ve dvou zápasech. Schick nerozhoduje, Šulc nestrhává, Souček nedominuje soubojům tak, jak bývá zvykem. Neradova teze o vyčerpání dává v tomto kontextu smysl: nejde o to, že by hráči zapomněli hrát fotbal, ale o to, že po extrémně dlouhé klubové sezoně přišla aklimatizace v texaském vedru, intenzivní příprava a dva ostré zápasy v rychlém sledu. Součet těch vrstev mohl být prostě příliš.

Opatrnost, která stála body

Neradova kritika ale nemíří jen na fyzickou přípravu. Míří i na to, jak Koubek řídí zápasy. Jeho výchozí nastavení je strukturální opatrnost: tříčlenná obrana, důraz na balanc, výběr hráčů podle „herních schémat“ a očekávaného průběhu. Proti silnějším soupeřům to může být ctnost. Proti Jihoafrické republice, týmu ze čtvrtého koše, to vypadalo jako zbytečná brzda.

Po Sadílkově vyrovnání na 1:1 měl český tým prostor tlačit na vítězný gól. Místo toho se hra rozplizla, energie opadla a remíza zůstala remízou. Koubek chránil bod, a možná i síly na Mexiko. Jenže cenou za tu opatrnost jsou právě ty chybějící dva body, které teď dělí Česko od komfortní pozice ve skupině.

Co musí přijít proti Mexiku

Tabulka skupiny A je brutálně přehledná. Mexiko má po výhrách nad Koreou i JAR šest bodů a do vyřazovací fáze už postoupilo. Korea drží tři body, Česko a Jihoafrická republika po jednom. Podle pravidel FIFA postupují z každé skupiny první dva týmy a osm nejlepších celků z třetích míst. Pro Česko to znamená jediné: 25. června musí Mexiko porazit. Remíza by nechávala jen teoretickou šanci přes tabulku třetích míst, a s jedním vstřeleným gólem navíc by i ta byla papírově tenká.

Otázkou zůstává, jestli Mexiko bude s jistým postupem rotovat sestavu, nebo pojede naplno. A hlavně, jestli Koubek konečně pustí tým z řetězu. Sám před zápasem s JAR avizoval změny; teď je potřebuje nejen provést, ale zásadně posunout celý přístup směrem k riziku. Bez ofenzivní odvahy a bez hráčů, kteří na ni budou mít sílu, zůstane český sen o vyřazovací fázi právě tam, kde ho nechala remíza v Dallasu: na dosah, ale mimo dosah.

Koubek má ještě jeden zápas na to, aby dokázal, že jeho plán měl smysl. Problém je, že na ten důkaz mu zbývá devadesát minut, a hráči, o kterých i on sám přiznal, že jejich standardy se nalomily.