Majitelé nejlepších klubů české ligy mají jmění přes bilion korun. Rozdíly mezi nimi a zbytkem jsou i stonásobné

Chance Liga 2026/27 startuje o víkendu 25.–27. července a přináší majetkovou mapu, jakou český fotbal nikdy neměl. Michal Strnad, většinový vlastník Plzně, figuruje v žebříčku Forbes s odhadem 533 miliard korun. Daniel Křetínský, jehož EP Sport Holdings ovládá přes strukturu 1890s holdings Spartu, má 381 miliard. Pavel Tykač, majitel Slavie, 188 miliard. Dohromady 1 102 miliard, a to jsme nepřičetli ani jednoho z dalších třinácti klubových vlastníků. Na opačném pólu stojí Jakub Střeštík, nový většinový vlastník Jablonce, který se sám označil za „jediného milionáře mezi miliardáři“. Rozdíl mezi vrcholem a dnem žebříčku tak není stonásobný. Je ještě větší.

Tři jména, jeden bilion

Čísla mluví jasně, ale za každým stojí jiný příběh vstupu do fotbalu. Strnad převzal Plzeň v září 2025 přes svou společnost Palatua a od začátku komunikoval vizi silného českého majitele s dlouhodobým zázemím. Křetínského vazba na Spartu je starší a strukturálně složitější: vlastnická struktura vede přes EP Sport Holdings, který drží 56 % a jednu akcii v 1890s holdings, a ta zase ovládá 99,9 % klubu. Tykač vstoupil do Slavie v prosinci 2023 a zpětně to vypadá jako symbolický start laviny, po které změnilo majitele jedenáct prvoligových klubů během necelých tří sezon.

Trojice Strnad–Křetínský–Tykač přitom nefunguje jako kartel. Každý z nich má jinou motivaci, jiný horizont a jiný způsob řízení. Spojuje je jediné: finanční kapacita, která jim dovoluje absorbovat i několik ztrátových sezon, aniž by se klub dostal do existenčních potíží.

Od miliardářů k milionáři

Pod velkou trojkou se rozprostírá pestrá krajina vlastnických modelů. Igor Fait koupil tehdejší Líšeň, dnes Artis Brno, a po vyloučení Karviné z korupční kauzy ji dotáhl až do nejvyšší soutěže. V Hradci Králové drží 59 % Ondřej Tomek, 31 % Pavel Rejchrt a 10 % Ivo Ulich, klasická regionální investorská skupina, ne jeden mecenáš. Sigmu Olomouc převzala v červnu 2025 společnost SIGMA SPORT s Milanem Šimonovským jako veřejnou tváří. A pak je tu případ Mladé Boleslavi: David Trunda po zvolení do čela FAČR převedl svůj 51% podíl do svěřenského fondu a odstoupil z klubových funkcí. Formálně odděleno, debata o reálném vlivu ale trvá.

Právě tato různorodost komplikuje jakýkoli souhrnný součet. U Strnada, Křetínského nebo Tykače existuje veřejný odhad jmění fyzické osoby. U vlastníků typu SIGMA SPORT nebo hradecké trojice se pracuje s firmou, fondem nebo skupinou, a standardizovaný odhad osobního majetku chybí. Bilion za celou ligu je proto spodní hranice, ne strop.

Proč zrovna teď

Načasování není náhoda. LFA od sezony 2026/27 avizuje další navýšení příjmů pro profesionální fotbal. Český mistr má díky koeficientu přímé místo v hlavní soutěži Ligy mistrů, což z titulu dělá vstupenku k desítkám milionů eur. A podle analýzy Football Clubu funguje i efekt FOMO: když do fotbalu vstupují silní hráči, roste obava, že kdo nepřijde včas, zůstane mimo nové mocenské a společenské centrum české ligy.

Motivace přitom nejsou čistě finanční. Strnad rámuje svůj vstup podporou českého sportu, Fait mluví o „klubu pro Brno“, Hradec komunikuje regionální identitu. Představa, že miliardáři kupují kluby kvůli návratnosti investice, je zjednodušená. Jde o mix prestiže, emocí, vlivu, a teprve potom byznysu.

Co peníze (ne)zaručí

Majetek majitele negarantuje titul. Zaručuje ale něco jiného: prostor pro chybu. Plzeň si pod Strnadem může dovolit dražší přestup, který nevyjde, delší přestavbu kádru nebo investici do akademie bez okamžitého tlaku na výsledek. Jablonec pod Střeštíkem musí počítat efektivitu každého kroku, proto jeho nový vlastník mluví nejdřív o ekonomické stabilizaci, skautingu a rozšíření sportovního vedení, ne o titulových ambicích.

Pro běžného fanouška se bohatší vlastnictví zatím neprojevuje levnějšími vstupenkami. Kluby po změnách vlastníků investují do kádru, infrastruktury a značky. Bohatší majitel spíš zvyšuje kvalitu produktu než jeho dostupnost.

Titulový favorit zůstává trojblok Slavia–Sparta–Plzeň. Z hlediska čistého majetku vede Plzeň, z hlediska sportovní kontinuity Slavia jako úřadující mistr. Ale česká liga už není jen tabulka bodů. Je to i tabulka majitelských strategií, od ego projektů přes regionální patriotismus až po opatrnou snahu zhodnotit sportovní aktivum. A mezi nejbohatším a nejchudším vlastníkem leží propast, kterou žádný taktický plán nezasype.