Kritika bývalého reprezentanta Hubníka po fiasku na MS. Hráči nevěděli, kam mají běžet

Když se po debaklu 0:3 s Mexikem rozsvítily kamery ve smíšené zóně, trenér Miroslav Koubek mluvil o únavě hráčů, nenachytané formě klíčových opor a náročném cestování mezi dějišti. Jiný příběh ale vyprávěli lidé, kteří sami nosili český dres. Roman Hubník, bývalý reprezentační stoper s účastí na EURO 2016 a desítkami startů za národní tým, pojmenoval problém ostřeji: tým byl roztrhaný, obrana a útok existovaly jako dva oddělené světy. Už v březnu po baráži popsal Koubkův herní model jako „5-0-5″, stopeři centrují do vápna, nikdo nesbírá odražené míče a mezi obrannými a ofenzivními hráči zeje prázdno. Na mistrovství světa se ten obraz zopakoval ve větším měřítku.

Tři zápasy, nula výher, žádný plán B

Česko vstoupilo do turnaje porážkou 1:3 s Jižní Koreou, pak uhrálo remízu 1:1 s Jihoafrickou republikou a závěrečný zápas s Mexikem prohrálo bez vstřeleného gólu. Ve skupině A skončilo poslední s jediným bodem; horší bilanci na světovém šampionátu český fotbal nikdy neměl. Pro srovnání: na MS 2006 v Německu, při poslední předchozí účasti, tým získal alespoň tři body a skončil třetí. Tentokrát postoupila i Jihoafrická republika se čtyřmi body. Prostor pro český postup objektivně existoval.

Po korejském zápase Karel Poborský a Michal Kadlec mluvili o zasloužené porážce a o tom, že Česko je nebezpečné prakticky jen ze standardních situací. Miroslav Jirkal na Livesportu rozebíral nekompaktnost a odříznutého Patrika Schicka, který se celý turnaj pohyboval bez jakékoli podpory spoluhráčů. Po remíze s JAR přidal Hubník: „Koledovali jsme si o vyrovnání.“ Petr Čech kritizoval pasivitu celého bloku. Nebyl to hlas jednoho nespokojence. Byla to diagnóza sdílená napříč generacemi bývalých reprezentantů.

Hvězda UFC skončila s kariérou a za pár měsíců ji zatkla policie. Jsem nebezpečný sám sobě, řekl Poirier

MMAmag.cz

Právě teď

Dva výklady jednoho neúspěchu

Kontrast mezi oficiálním vysvětlením a expertní kritikou je na tomto turnaji nápadný. Koubek po vyřazení s Mexikem zdůraznil okolnosti: klíčoví hráči nepřijeli ve formě, sezona je vyčerpala, přesuny mezi stadiony a klimatické podmínky ztížily přípravu. Všechno legitimní faktory. Jenže bývalí reprezentanti šli po něčem jiném, po struktuře hry.

Hubníkova metafora „5-0-5″ přesně vystihuje to, co bylo vidět na hřišti: pět obránců hluboko ve vlastní polovině, pět útočníků vysoko a mezi nimi nic. Žádná mezihra, žádná postupná výstavba, minimum kombinací ze hry. Tým v defenzivní fázi jen bránil a čekal, až soupeř ztratí míč. V ofenzivní fázi spoléhal na dlouhé nákopy a standardky. Když Koubek říká „nenachytali formu“, experti odpovídají: i hráč ve formě potřebuje vědět, kam se má po zisku míče posunout.

Problém starší než jeden turnaj

Nejpříznačnější na celé situaci je, že nic z toho nepřišlo bez varování. Fotbalová asociace České republiky po EURO 2024 zveřejnila vlastní analytický materiál, který popsal totožné slabiny: nízká kvalita hry jeden na jednoho, málo přihrávek, pomalá cirkulace míče, netrpělivost v útočné fázi. Analýza výslovně uvedla, že jde o systémový deficit sahající od mládeže po dospělé kategorie.

MS 2026 tedy neodhalilo nový problém. Pouze ho vystavilo nejostřejšímu možnému světlu, třem zápasům proti soupeřům, kteří přesně tyto nedostatky dokázali potrestat. Korejci presovali a Česko nemělo řešení pro výstavbu pod tlakem. Jihoafričané nechali Čechy hrát, a ti stejně nevymysleli nic kreativnějšího než centr do vápna. Mexičané kombinovali středem hřiště a ukázali, jak vypadá mezihra, kterou český tým postrádal.

Co bude dál

Koubek byl jmenován v prosinci 2025 se smlouvou do června 2028. Součástí jeho realizačního týmu jsou Jiří Suchopárek, Tomáš Plašil a Jan Rezek. Oficiálně po turnaji nezazněla ani rezignace, ani potvrzení personálních změn. Tlak na vyhodnocení ale logicky poroste; jeden bod na prvním mistrovství světa po dvaceti letech je výsledek, který si žádá víc než vysvětlení únavou.

Nejbližší příležitost k odpovědi přijde 26. září, kdy Česko v pražské FORTUNA Areně zahájí Ligu národů proti Chorvatsku. O tři dny později dorazí Anglie. Pak výjezd do Španělska. Kalendář je nemilosrdný, a tentokrát nebude stačit pasivní blok a naděje, že standardka něco vyřeší.

Hubníkova slova o roztrženém týmu visí ve vzduchu jako otázka, na kterou musí odpovědět hřiště, ne tisková konference.