Česko po porážce 1:2 s Koreou stojí na nule bodů a zápas s Jihoafrickou republikou je prakticky přímý souboj o přežití ve skupině A.
Guadalajara, noc na 12. června. Ladislav Krejčí hlavičkuje do sítě, český sektor exploduje, a za jedenadvacet minut je po všem. Korejci otočí dvěma góly, český tým odchází se sklopenýma očima a 38 procenty držení míče. Patrik Schick, muž, kvůli kterému celá ofenzivní stavba existuje, dostal za devadesát minut minimum použitelných míčů. Wingbeci nedodali centry, střed neovládl tempo a plán na výškovou převahu se rozpadl: Češi vyhrávali jen 37,2 procenta hlavičkových soubojů, Schick sám uspěl v jednom ze čtyř. Miroslav Koubek teď řeší, co s tím, a debata se zúžila na tři realistické cesty.
Co se rozbilo a proč nestačí vyměnit jedno jméno
Problém proti Koreji nebyl v jednom hráči. Byl systémový. Sport.cz v taktické analýze mluví o „vynulovaném Schickovi“ a nefunkčním servisu do hrotu. Seznam Zprávy popisují euforii, kterou vystřídal smutek, a zmiňují, že český útočník nedostával balóny v pozicích, kde je nebezpečný. Schick přitom není typ, který si hru vytváří sám hluboko pod hrotem, potřebuje okolí, které mu míče doručí.
Tady se debata o Tomáši Součkovi stává debatou o něčem větším. Nejde o to, jestli je Souček dost dobrý. V evropské kvalifikaci odehrál deset zápasů, dal dva góly, přidal asistenci a držel si 80,8 procenta úspěšnosti přihrávek. V Premier League za sezonu 2025/26 nastřílel čtyři branky. Proti Koreji měl neuznaný gól z ofsajdu a ve vzduchu byl cítit. Otázka tedy nezní „Souček ano, nebo ne“, ale jaké okolí kolem něj, nebo bez něj, konečně vyrobí servis pro Schicka a současně neuvolní prostor soupeři v přechodové fázi.
Tři varianty, které dávají smysl
Veřejně doložený zdroj, kde by Koubek nebo jeho realizační tým popsali konkrétní alternativy, se nám nepodařilo dohledat. Následující tři sestavy jsou redakční dedukcí z průběhu prvního zápasu, předturnajových expertiz a Koubkových dřívějších rozhodnutí.
Varianta 1 – Konzervativní oprava (3-4-2-1): Kovář – Holeš, Hranáč, Krejčí – Coufal, Souček, Červ, Jurásek – Šulc, Provod – Schick.
Systém zůstává, mění se personálie. Lukáš Červ nahrazuje Sojku ve středu, Provod se vrací do role pod hrotem. Řeší se hlavně kvalita krajních koridorů a lepší napojení na Schicka přes Provoda. Nejmenší riziko, nejmenší revoluce.
Varianta 2 – Bez Součka (3-4-2-1): Kovář – Holeš, Hranáč, Krejčí – Coufal, Červ, Sadílek, Jurásek – Šulc, Hložek – Schick.
Souček jde na lavičku, střed přebírá dvojice Červ–Sadílek s větší mobilitou a vyšším tempem rozehrávky. Hložek se posouvá do základu blíž Schickovi. Tato varianta sází na dynamiku a presink, ale ztrácí Součkovu standardkovou hrozbu a zkušenost v soubojích. Koubek přitom už jednou v klíčovém zápase Součka na úvod posadil, v březnové baráži proti Irsku. Tehdy ho nasadil po pauze do role čisté šestky a iSport ten tah hodnotil jako zpevnění středu. Precedent tedy existuje.
Varianta 3 – Změna rozestavení (4-2-3-1): Kovář – Coufal, Holeš, Krejčí, Jurásek – Červ, Souček – Hložek, Šulc, Provod – Schick.
Nejodvážnější řez. Trojice stoperů mizí, Coufal a Jurásek se stávají klasickými krajními beky, Souček s Červem tvoří dvojitý pivot a před nimi operují tři hráči pod Schickem. Logika je prostá: víc těl v meziprostorech, víc finálních přihrávek, méně izolovaný hrot. Podobný model se v expertních debatách kolem Koubkových voleb objevoval už před turnajem jako alternativa pro zápasy, kde Česko potřebuje víc držet míč. Riziko? Adaptační chaos. Tým v tomto rozestavení na turnaji ještě nehrál.
Proč je nejpravděpodobnější ta nejnudnější cesta
Koubek je trenér, který v dosavadních zápasech spíš opravoval role a detaily, než aby od základu boural organizaci hry. I v březnu proti Irsku přepnul rozestavení až za stavu, kdy to situace vyžadovala, ne od úvodního hvizdu. Adam Hložek se sice po příchodu z lavičky proti Koreji blýskl střelou, která donutila brankáře k těžkému zákroku, ale před turnajem byl na webu FIFA rámován spíš jako hráč, který se vrací po zraněních lýtka a chodidla a jehož kondiční objem se teprve testuje.
Podle nás proto Koubek sáhne nejspíš po první variantě, opraví personálie uvnitř známé struktury, posílí střed o Červa a pokusí se zlepšit servis z krajů. Součka nechá ve středu, protože jeho přítomnost ve vzduchu a při standardkách je proti JAR, která prohrála s Mexikem 0:2, příliš cenná na to, aby ji obětoval kvůli tempu.
Co je ve hře: tabulka a matematika přežití
Po prvním kole skupiny A vypadá situace takto:
| Tým | Body | Skóre |
|---|---|---|
| Mexiko | 3 | +2 |
| Jižní Korea | 3 | +1 |
| Česko | 0 | -1 |
| JAR | 0 | -2 |
Formát MS 2026 posílá dál první dva týmy ze skupiny a osm nejlepších celků ze třetích míst. Výhra nad JAR by Česko posunula na tři body před závěrečným duelem s Mexikem, a i případná prohra v posledním zápase by nechala otevřenou cestu přes tabulku třetích. Remíza s JAR by znamenala jediný bod a nutnost porazit Mexiko. Prohra? Nula bodů po dvou kolech a už jen teoretická šance.
Koubek může přeházet půlku sestavy, nebo vyměnit dva hráče a posunout jednu roli. Výsledek ale závisí na tom, jestli se konečně najde cesta, jak dostat míč ke Schickovi dřív, než ho soupeř odřízne. To je úkol pro systém, ne pro jedno jméno na tabuli.
