Když porazíte Španělsko, budu slavit nahá. Fanynka se stala díky jedné fotce z MS celebritou

Když porazíte Španělsko, budu slavit nahá. Fotbalová fanynka Larissa se stala díky jedné fotce z MS celebritou

Paraguayská modelka Larissa Riquelme se v létě 2010 stala nejsdílenější tváří mistrovství světa. Přitom v Jižní Africe vůbec nebyla.

i Zdroj fotografie: La Tribuna
                   

Červen 2010, Plaza de la Democracia v centru Asunciónu. Na obřím plátně běží přenos zápasu Paraguay–Itálie, tisíce lidí sledují každý souboj. Fotograf Jorge Sáenz z agentury AP namíří objektiv na mladou ženu v paraguayských barvách, s mobilem zastrčeným v dekoltu a výrazem čiré euforie. Stiskne spoušť. Během hodin obletí snímek celý svět a z lokální modelky se přes noc stane globální fotbalový symbol, „Novia del Mundial“, nevěsta šampionátu. Šestnáct let poté sedí Riquelme na stejném turnaji, tentokrát poprvé fyzicky na místě. A místo dekoltu drží v ruce mikrofon.

Sázka, která se posunula i po prohře

Příběh slavného slibu se v průběhu turnaje 2010 proměňoval. Nejdřív Riquelme prohlásila, že pokud Paraguay dojde až do finále, oslaví to nahá. Jak paraguayský tým překvapivě postupoval, posunula podmínku níž: stačí semifinále, stačí porazit Španělsko ve čtvrtfinále. Jenže 3. července 2010 přišel konec. Španělsko vyhrálo 1:0 a Paraguay letěla domů.

Larissa ale slib nezahodila. Prohlásila, že si paraguayští hráči i fanoušci po skvělém turnaji zaslouží odměnu, a nechala se nafotit pro paraguayský deník Diario Popular. Španělskou vlajku, kterou jí někdo nabídl jako rekvizitu, odmítla. Zůstala u paraguayských barev. Jednorázový virál se tak proměnil v příběh s pointou, a ta pointa měla delší životnost než celý turnaj.

Fotka, která nebyla náhoda

Ikonický snímek z Plaza de la Democracia vypadá jako spontánní moment. Realita je složitější. Fotograf Sáenz později v rozhovoru pro argentinský deník La Nación popsal, že fanzónu v Asunciónu organizoval komerční sponzor a modelky tam byly pozvané cíleně. Mobil v dekoltu nebyl jen gesto, byl součástí reklamní kampaně. Sáenz ale zároveň přiznal, že emoce na snímku byly autentické. Výsledek? Hybridní moment na pomezí marketingu a fanouškovské vášně, který agenturní distribuce katapultovala do redakcí po celém světě.

A tady je klíčový detail, který se v převyprávění příběhu často ztrácí: Riquelme v létě 2010 nikdy nevkročila do Jižní Afriky. Celou svou světovou slávu z mistrovství světa získala z náměstí v paraguayské metropoli, tisíce kilometrů od nejbližšího jihoafrického stadionu. Sama to v červnu 2026 potvrdila v rozhovoru pro agenturu EFE: teprve letošní šampionát je její první „živě a na místě“.

Od memu k mikrofonu

Po roce 2010 přišly zahraniční kontrakty. Peru, Chile, Venezuela, Čína, Jižní Korea, Japonsko: Riquelme objížděla země, kde ji znali z jediné fotky. Jenže popkulturní sláva postavená na vizuálu má expiraci. A Larissa to věděla. „Krása otevře dveře, ale neudrží kariéru déle než dekádu,“ řekla v rozhovoru pro brazilský Gshow.

V březnu 2025 nastoupila do kurzu sportovní žurnalistiky v paraguayském Círculo de Periodistas Deportivos, paralelně studuje komunikaci. V září téhož roku si roli komentátorky poprvé vyzkoušela naostro při kvalifikačním zápase Peru–Paraguay v Limě. Na MS 2026 už působí v týmu paraguayské mediální skupiny VMedia a rozhlasových stanic La Tribu 650 AM a Deport 1120 AM jako sportovní novinářka.

Značku „Novia del Mundial“ přitom neopouští. Naopak, její slavná fotografie je podle Gshow vystavená v paraguayském Museo del Barro jako součást vizuální paměti země. Riquelme minulost nepopírá, přebaluje ji. „Jsem hrdá na svůj příběh,“ říká. Jen chce, aby příští kapitola měla jiný obsah.

Slib pro rok 2026

Že se Riquelme od provokativního image úplně neodstřihla, dokládá její prohlášení z prosince 2025. V paraguayském streamu Rompe Stream oznámila, že pokud Paraguay vyhraje celý světový šampionát 2026, předvede ještě odvážnější akt než před šestnácti lety. Podmínka je ovšem maximální: ne postup ze skupiny, ne čtvrtfinále, ale titul mistrů světa.

Je to chytrá kalkulace. Pravděpodobnost paraguayského triumfu je minimální, slib ale generuje přesně ten typ pozornosti, který Riquelme potřebuje k udržení značky. Rozdíl oproti roku 2010 je v tom, že tehdy šlo o spontánní fanouškovskou recesi, zatímco dnes jde o vědomé mediální gesto ženy, která ví, jak funguje pozornostní ekonomika.

Na jiných světových šampionátech se objevily desítky „múz“: chorvatská Ivana Knöllová, mexická Chiquitibum a další. Většinou šlo o jednorázový moment: fotka, pár titulků, ticho. Riquelme je výjimka. Z jednoho agenturního snímku pořízeného na asunciónském náměstí vybudovala šestnáct let trvající mediální identitu a teď ji převádí do role, ve které drží mikrofon místo mobilu v dekoltu. Jestli ji svět začne brát jako novinářku, záleží na tom, co řekne, ne na tom, co svlékne.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Radek Bardouzl

Zobrazit další články