Jedenáct gólů za Lyon v sezoně, nula na mistrovství světa proti Koreji. Pavel Šulc po prohře 1:2 nešetřil kritikou, ani vůči sobě.
Guadalajara, čtvrtek krátce po závěrečném hvizdu. Česko se po dvaceti letech vrátilo na mistrovství světa a hned úvodní zápas ukázal, jak tenká je hranice mezi euforií a rozčarováním. Vedoucí gól Ladislava Krejčího rozsvítil naděje, jenže Korea skóre otočila a český tým odcházel ze hřiště s prázdnou. Šulc, jedna z hlavních ofenzivních zbraní nominace, hodnotil výkon týmu i svůj vlastní nemilosrdně. Podle jeho pozápasové reakce Česko nedokázalo udržet kontrolu nad zápasem ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebovalo, a on sám k tomu přispěl.
Zápas, který se otočil za deset minut
Česko vstoupilo do utkání aktivně a Krejčího branka vypadala jako ideální scénář. Jenže místo toho, aby tým vedení spravoval, začal ztrácet míče v nebezpečných zónách. Už v prvním poločase po Šulcově ztrátě na středu hřiště zakončoval Son Hung-min z hranice vápna. Korea postupně přebírala iniciativu a skóre otočila dvěma zásahy.
Trenér Miroslav Koubek reagoval v 63. minutě radikálním řezem, z hřiště stáhl celou ofenzivní trojici Šulc, Schick, Provod. Žádný z nich si nepřipsal gól ani asistenci. Střídající Hložek měl poté velkou šanci na vyrovnání, ale ani ta nevyšla. Konečných 1:2 znamená nula bodů po prvním kole skupiny A.
Kanonýr bez výstřelu
Označení „kanonýr“ u Šulce není přehnané, jen se vztahuje k jiné kapitole sezony. V Ligue 1 nastřílel za Lyon jedenáct branek, před turnajem v rozhovoru pro FAČR mluvil o ambici pomoct k týmovému úspěchu. Proti Koreji ale ofenzivní přínos nedodal. Ztráta míče vedoucí k Sonově střele, nulový střelecký výstup, odchod ze hřiště hodinu po výkopu.
Právě proto jeho kritika nepůsobí jako gesto frustrovaného ega, ale spíš jako vědomí, že sám nedodal to, co od něj sestava vyžadovala. Šulc nepatří k hierarchickým lídrům typu Souček nebo kapitán Krejčí, jeho autorita stojí na výkonech. A v Guadalajaře žádný nepřišel.
Tabulka, která ještě dýchá
Po prvním kole skupiny A vypadá pořadí jednoznačně:
| Tým | Body | Skóre |
|---|---|---|
| Jižní Korea | 3 | 2:1 |
| Mexiko | 3 | 2:0 |
| Česko | 0 | 1:2 |
| Jihoafrická republika | 0 | 0:2 |
Česko je díky lepšímu skóre před JAR, což může na konci skupiny hrát roli. Formát MS 2026 s 48 týmy a osmi postupujícími celky ze třetích míst drží české šance naživu i po úvodní porážce. Ale matematika je nekompromisní: bez výhry nad Jihoafrickou republikou ve čtvrtek 18. června v Atlantě (výkop v 18:00 SELČ) by se cesta dál dramaticky zúžila. Čtyři body po třech zápasech, tedy výhra s JAR a alespoň remíza s Mexikem, by podle postupového klíče turnaje držely reálnou naději na postup i ze třetí příčky.
Co stálo za herním propadem
Samotný výsledek nevypráví celý příběh. Česko se obtížně dostávalo do delších kontrolovaných pasáží a po zisku vedení nezpomalilo tempo ve svůj prospěch. Část vysvětlení nabízejí podmínky: člen realizačního týmu Tomáš Kojnok ještě před turnajem popisoval pro Livesport komplikace s aklimatizací na mexickou nadmořskou výšku. Základna v texaském Mansfieldu leží kolem 300 metrů nad mořem, zatímco Guadalajara výrazně výš. Tým zkoušel výškovou komoru i tréninky v horku, ale ideální přípravný model se podle Kojnoka nepodařilo plně realizovat kvůli pravidlům FIFA.
Nadmořská výška není alibi, Korea hrála ve stejných podmínkách. Ale je to kontext, který pomáhá pochopit, proč české nohy těžkly právě ve chvílích, kdy měly držet míč a řídit rytmus.
Duel s JAR jako zlomový bod turnaje
Před šampionátem Tomáš Souček mluvil o soudržnosti týmu, společně tráveném čase a jasném cíli postoupit ze skupiny. Šulcova kritika po Koreji tento obraz nerozbíjí, spíš ho doplňuje. Tým, který se po prohře schovává za výmluvy, má problém. Tým, jehož ofenzivní opora veřejně přizná vlastní podíl na selhání, má šanci se opravit.
Šest dní, přesun z Mexika do Atlanty a jeden zápas, který rozhodne o tom, jestli český návrat na mistrovství světa bude mít pokračování. Šulc ví, že tentokrát musí mluvit hlavně na hřišti.
