Karel Jarolím v den svých sedmdesátin veřejně rozebral, proč před březnovou baráží o MS 2026 nedostal místo v Koubkově realizačním týmu. Důvod? Prý by u národního mužstva byli „dva staří“.
Příběh má ale víc vrstev, než naznačuje samotné odmítnutí. Jarolím neútočí jen na argument věkem, ten považuje za zástupný. V narozeninovém rozhovoru pro Seznam Zprávy přidal ostřejší tezi: Koubek se podle něj nechtěl o případnou slávu z postupu na mistrovství světa s nikým dělit. A dodal hořkou větu, která celý rozhovor rámuje: „Nejhorší tvor na světě je člověk.“
Dva staří u jednoho týmu
Jarolím poprvé veřejně naznačil, co se odehrálo, už 31. března 2026 v podcastu Livesport Daily. Den před rozhodujícím barážovým zápasem s Dánskem prozradil, že mu Koubek napsal zprávu, podle které nabídka na spolupráci „neprošla“, protože by u reprezentace byli „dva staří“. V té době bylo Jarolímovi 69 let, Koubkovi 74. Formulace v množném čísle („bychom tam byli dva staří“) naznačuje, že věk měl být problémem obou.
V srpnovém rozhovoru k sedmdesátinám Jarolím posunul výklad dál. Odmítnutí už neinterpretuje jako organizační rozhodnutí, ale jako osobní kalkulaci. Koubek si prý chtěl „všechno slíznout sám“. Přiznal, že byl zklamaný, a zpětně kritizoval i složení realizačního týmu, se kterým Koubek nakonec na šampionát odjel.
Koubkův štáb: kdo tam místo Jarolíma byl
Koubek měl na složení svého týmu významný vliv. V lednovém rozhovoru pro FOTBAL.CZ popsal hierarchii jasně: Jan Suchopárek jako plnoúvazková pravá ruka, Tomáš Plašil a Jan Rezek v dalších rolích. Rezek přitom souběžně zůstával asistentem v Teplicích a u reprezentace fungoval spíš externě, sledoval hráče v domácí lize. Plašil zajišťoval komunikaci s hráči a scouting.
Jarolím právě sem míří svou kritikou. Ve srovnání trenérských životopisů je rozdíl markantní:
- Jarolím – tituly se Slavií, double se Slovanem Bratislava, finále asijské Ligy mistrů s al-Ahlí, hlavní trenér české reprezentace v letech 2016–2018.
- Suchopárek – silný profil u mládežnických výběrů, vedl reprezentaci do 21 let, ale bez dlouhé kariéry hlavního kouče dospělého áčka.
- Rezek – v době jmenování asistent prvoligových Teplic.
Tvrdý důkaz, že by Jarolímova přítomnost změnila výsledky, samozřejmě neexistuje. Ale jeho životopis byl nesrovnatelně těžší než u kohokoli dalšího ve štábu.
Baráž zvládli, šampionát ne
Ironií celého příběhu je, že Koubkova mise začala triumfem. Česko 26. března 2026 přešlo přes Irsko po remíze 2:2 a penaltách 4:3, o pět dní později zdolalo Dánsko a po dvaceti letech se vrátilo na mistrovství světa. Kdyby příběh skončil tady, Jarolímova stížnost by zněla jako hořkost neúspěšného uchazeče.
Jenže neskončil. Na MS v USA, Kanadě a Mexiku česká reprezentace uhrála jediný bod: prohra 1:2 s Koreou, remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, debakl 0:3 s Mexikem. Čtvrté místo ve skupině A. Koubek 29. června 2026 u reprezentace skončil. Při odchodu mluvil o „mediální kampani, polopravdách a fabulacích“. Na Jarolímova slova veřejně nereagoval, ani v březnu, ani v srpnu.
Atmosféra kolem národního týmu po šampionátu byla drtivá. Experti na Sport.cz konstatovali, že Koubkova pozice byla po turnaji „takřka neudržitelná“, fanoušci i odborná veřejnost na něm „nenechávali nit suchou“. Na konci července FAČR jmenovala novým trenérem Santiho Deniu.
Spolupráce, která předcházela roztržce
Pikantní je, že Koubka k reprezentaci v roce 2016 přivedl právě Jarolím. Koubek tehdy sám popisoval svou roli jako taktického analytika: sledoval soupeře, připravoval rozbory, ale poslední slovo měl vždy Jarolím. Spolupráce fungovala dva roky a skončila společně; po debaklu 1:5 v přípravě s Ruskem v září 2018 FAČR ukončila spolupráci s Jarolímem i celým jeho realizačním týmem.
O osm let později se role obrátily. Koubek byl hlavní trenér, Jarolím nabízel pomoc jako asistent. A dostal odmítnutí. Že by si Koubek jeho zapojení prosadil, „kdyby opravdu chtěl“, je Jarolímovo přesvědčení. Formální rámec ale držela FAČR, a ta Koubka smluvně vázala. Nelze tedy tvrdit, že rozhodoval výhradně sám.
Stížnost, která přišla ve správný čas
Jarolímova interpretace o neochotě dělit se o slávu zůstává nepodloženou domněnkou. Žádné interní dokumenty, svědectví třetí strany ani Koubkovo přiznání ji nepotvrzují. Ověřitelný je jen argument věkem a fakt, že Koubek sestavil štáb podle vlastní představy.
Načasování ale mluví za Jarolíma. Kdyby totéž řekl v březnu, znělo by to jako závist před velkým zápasem. Říká to v srpnu, kdy Koubek už u reprezentace není, kdy šampionát skončil jediným bodem a kdy tým, který Jarolím zpětně označuje za „mužstvo bez tváře“, nedokázal ve skupině vyhrát ani jednou. Stížnost sedmdesátiletého trenéra tak není jen osobním účtem, je i pozdním soudem nad misí, která začala postupem a skončila pádem.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 2999
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 6067
