Japonci si na MS přinesli igelitové pytle. Po zápase s Nizozemskem vstali a celý stadion v Dallasu ztichl

Neděle 14. června 2026, 88. minuta. Daichi Kamada vyrovnává na 2:2 a japonský sektor v Arlingtonu exploduje. Modré plastové pytle létají nad hlavami, vlní se v rytmu skandování, tvoří moře barvy, které je vidět i z horních pater stadionu. O dvacet minut později stejné pytle plní úplně jinou roli. Fanoušci v modrých dresech se rozlézají po řadách, sbírají kelímky, obaly od jídla, papírové ubrousky. Nikdo je o to nepožádal. Přinesli si pytle z domova, tisíce kilometrů daleko.

Dva góly, dva pytle, jeden sektor

Zápas skupiny C mezi Nizozemskem a Japonskem nabídl drama až do závěru. Za Oranjes skórovali Virgil van Dijk a Crysencio Summerville, za Japonsko Keito Nakamura. Pak přišla 88. minuta a Kamadovo vyrovnání, které poslalo japonský kotel do extáze. Jenže to, co přitáhlo pozornost televizních kamer i sociálních sítí, se odehrálo až po závěrečném hvizdu.

Japonští fanoušci zůstali na svých místech. Vytáhli tytéž modré pytle, které ještě před chvílí mávali nad hlavami, a začali systematicky procházet řadu po řadě. Podle AFP neformální lídři skupin rozdali pytle a ostatní se přidali, aniž by čekali na pokyn. Tichý, metodický úklid v kontrastu s předchozím řevem; právě ten přechod z hlučné oslavy do disciplinované práce udělal z momentu virální záležitost.

Zlatan dal přednost UFC. Místo zápasu Švédů na Mundialu sledoval oslavu Trumpových narozenin

MMAmag.cz

Právě teď

Tradice stará nejméně tři dekády

Kdo sleduje světové šampionáty déle, ví, že tohle není novinka z Dallasu. Japonští fanoušci po sobě uklízejí přinejmenším od mistrovství světa ve Francii 1998, kdy se na turnaji poprvé představili. Od té doby to zopakovali v Koreji a Japonsku 2002, v Brazílii 2014, v Rusku 2018 i v Kataru 2022. AP tradici vysvětluje kombinací několika faktorů:

• Školní výchova: Japonské děti od první třídy uklízejí vlastní učebny. Žádný školník, žádná úklidová firma; odpovědnost za prostor je součást osnov.
• Princip „meiwaku“: Nezpůsobovat potíže druhým. V japonské společnosti silně zakořeněný koncept, který se přenáší i na chování na veřejnosti.
• Přísloví „tacu tori ato wo nigosazu“: Volně přeloženo: pták po sobě nic nenechá. Přísloví, které AP cituje jako neformální motto japonských fanouškovských skupin.

Historik Jeff Kingston z tokijské Temple University v rozhovoru pro AP upozorňuje na zajímavý zpětný efekt: globální mediální chvála proměnila úklid v „bod hrdosti“. Už nejde jen o zvyk, je to součást reputace japonského fanouškovství, kterou si fanoušci aktivně střeží.

Winston v modrém dresu a síla příkladu

Jedním z nejsdílenějších záběrů z Arlingtonu nebyl gól, ale americký fotbalista Jameis Winston. Bývalý quarterback NFL byl v Dallasu jako korespondent FOX Sports pro mistrovství světa. Po závěrečném hvizdu ho kamery zachytily, jak se v modrém japonském dresu se svým jménem na zádech spontánně přidal k úklidu. Moment se šířil samostatně a dal celé scéně další rozměr: když se k japonskému rituálu přidá americká sportovní celebrita, virální dosah se násobí.

Nejde přitom o první případ nápodoby. FIFA už v roce 2018 popsala, jak japonský příklad na mistrovství v Rusku inspiroval senegalské fanoušky, kteří po zápase v Jekatěrinburgu udělali totéž. Zda se vlna rozšíří i na letošním turnaji, je zatím brzy hodnotit. Symbolická inspirace je ale zjevná.

Jak je na tom Česko?

Srovnání s českým prostředím ukazuje propastný rozdíl, ne v úmyslech, ale v zakořeněnosti. V Česku existují jednotlivé příklady: fanoušci Sparty po sobě v listopadu 2023 uklidili sektor na Ibrox v Glasgow a sklidili pochvalu Rangers. Občas se podobně zmiňují i příznivci Bohemians. Jde ale o epizody, ne o systémovou tradici.

Český profesionální fotbal úklid teprve začíná řešit shora. Ligová fotbalová asociace v dubnu 2025 spustila kampaň #Fanděnímtonekončí, Nadace Tipsport zveřejnila odpadové analýzy, podle nichž 75 % směsného odpadu na českých stadionech mohlo být vytříděno. Slavia Praha zavedla vratné kelímky. Jsou to kroky správným směrem, ale pořád je to infrastruktura a edukace, ne spontánní fanouškovský návyk předávaný z generace na generaci.

Japonský model funguje právě proto, že nepotřebuje kampaň. Fanoušek Futo Hagiwara v rozhovoru pro AFP říká, že dětem se to „většinou neříká“, prostě to vidí a přidají se. Sociologové, které AFP cituje, mluví o schopnosti „číst vzduch“: v kolektivu nikdo nechce být tím, kdo kazí normu.

Modré pytle z Arlingtonu skončí na skládce. Záběry z AT&T Stadium ale zůstanou jako připomínka, že fandění a odpovědnost za prostor kolem sebe se nevylučují, a že někdy stačí přijít připravený.