Patřil mezi nejlepší defenzivní hráče. Po kariéře se ale František Jakubec potýkal s vážnými psychickými problémy. Nepomohla mu nakonec ani odborná pomoc.
Bývalý československý fotbalový reprezentant František Jakubec patřil k velmi oblíbeným hráčům. Měl toho ještě spoustu před sebou, ale v šedesáti letech se rozhodl ukončit život skokem ze sedmého patra. Spousta lidí se dodnes ptá, proč to člověk s tak skvělou kariérou udělal. Několikrát se prý léčil na psychiatrii v pražských Bohnicích, ale ani odborná pomoc mu nepomohla. V roce 2016 odešel do fotbalových nebes.
Jakubec neměl dluhy
Podle rešerše redakce SportyŽIvě využil nestřeženého okamžiku, když šla jeho manželka na nákup a skočil ze svého bytu. Když se vracela zpět, ležel už prý před domem. Podle všech zpráv neměl žádné finanční problémy a ani žádné jiné. Za jeho činem tak stála s největší pravděpodobností právě psychická nemoc.
Srdcem Bohemák ukončil fotbalovou kariéru v roce 1990 právě v pražském Ďolíčku. Poté se Jakubec vrhnul na trenérskou dráhu. Posledních patnáct let strávil v AFK Slavoj Podolí Praha, kde trénoval dospělé. Také zde působil jako trenér mládeže, kde se nejvíce věnoval nejmenším dětem, které se sportem teprve začínaly. „František Jakubec byl zakladatelem systému kroužků klubu, fotbalových škol a mateřských školek, kde mohou sportovat všechny děti bez rozdílu talentu a finančních možností,“ napsal Slavoj na svém webu.
Dal 17 branek za Bohemku
Jeden z nejlepších pravých obránců Evropy své generace byl po celou kariéru v rámci československého fotbalu věrný Bohemians. V dresu s číslem dvě s klokanem na prsou odehrál mezi lety 1977 a 1990 celkem 255 zápasů. Dle rešerše redakce SportyŽivě se zapsal do klubové historie 17 brankami. Zahrál si i semifinále Poháru UEFA. V zahraničí válel v Řecku za PAE Veronia a ve Švýcarsku za AC Belinzona.
Československo reprezentoval ve 25 mezistátních utkáních, mimo jiné i na mistrovství světa v roce 1982 ve Španělsku. Do posledních dnů se fotbalový život mistra Československa z roku 1983 točil i kolem Bohemky, kde působil jako poradce. Po ukončení angažmá ve vrcholovém fotbalu hrál regionální soutěže a pro radost za Amforu. Pravidelně nastupoval i za starou gardu svého milovaného klubu.