Sedm minut ve Fortuna Areně stačilo, aby se Adam Karabec stal viníkem i hrdinou téhož zápasu. Česko nakonec prohrálo 1:2.
Sobotní večer 26. září před 15 421 diváky měl být oslavou nového začátku. Santi Denia poprvé vedl český tým v soutěžním utkání, Chorvatsko přijelo s Modrićem v sestavě a skupina A3 Ligy národů se rozjela naplno. Jenže místo slavnostního startu nabídla Deniova premiéra sedmiminutovou zkratku, která vypráví víc o stavu české reprezentace než celý devadesátiminutový zápis.
Ztráta, která trestá okamžitě
Druhý poločas běžel sotva dvě minuty, když Karabec na středu hřiště zkusil riskantní přihrávku. Přesně ten typ řešení, které Denia chtěl: žádné bezhlavé odkopy, kombinace po zemi, odvaha na míči. Jenže provedení bylo nepřesné. Míč vystihl Matanović, posunul ho k Modrićovi a chorvatský kapitán udělal to, co dělá dvě dekády: prošel až do vápna a zakončil na 0:1.
Česko v tu chvíli vypadalo jako tým, který se učí nový jazyk a uprostřed věty zapomněl klíčové slovo. První poločas přinesl podle iDNES jediný dotek ve vápně soupeře a nuly v ofenzivních statistikách. Deniův plán rozehrávat od brankáře Horníčka a stavět útok trpělivě byl viditelný. Výsledky zatím ne.
Náprava za sedm minut
A pak přišla 54. minuta. Coufal hodil dlouhý aut, Hložek vyhrál souboj s chorvatskými obránci a poslal míč přes vápno. Karabec zůstal volný zhruba na hranici pokutového území. Zakončil přesně k tyči. 1:1.
Sedm minut. Tolik času dělilo hrubku od vyrovnání. Tentýž hráč, tentýž zápas, dva zcela protichůdné momenty. Karabec neodešel do ústraní po chybě, neztratil se ve hře, naopak se posunul do pozice, kde mohl trefit gól. To o něčem svědčí.
Naděje, která zůstala jen nadějí
Vyrovnání Česko nakoplo. V 71. minutě se Radosta ocitl sám před Livakovićem, ale přestřelil. A v závěru přišel moment, který mohl změnit celý příběh večera: po další Hložkově akci Radosta dostal míč do sítě. Fortuna Arena explodovala. Krátce. VAR odhalil těsný ofsajd Hložka a gól neplatil. Konečný výsledek 1:2 znamenal pro Česko první domácí porážku po dvaceti zápasech, poprvé od září 2022.
Druhý chorvatský gól padl přes více článků české defenzivy, takže Karabec nebyl jediným viníkem prohry. Ale byl její nejviditelnější tváří.
Karabec v zrcadle spoluhráčů
Ve známkování Sport.cz dostal Karabec trojku, ani nejlepší, ani nejhorší. Lepší hodnocení si vysloužili Hložek, Horníček a Hranáč s dvojkou. Na opačném konci skončili Coufal a Červ s pětkou. Specificky se u sparťanského záložníka zmiňuje, že mu role na levé straně ofenzivní trojky úplně nesedla a do kombinace se dostával málo.
Podle nás právě tohle je klíčový detail pro další zápasy. Karabec je hráč pro střed hřiště, pro prostor mezi řadami. Na kraji ztrácí přirozenou orientaci a jeho rozhodování, jinak odvážné a kreativní, se stává nepředvídatelným i pro vlastní spoluhráče. Denia má v bloku čtyři zápasy za jedenáct dní; prostor pro korekci existuje.
Nový jazyk, staré chyby
Deniův herní plán byl před srazem jasně pojmenovaný: čtyřčlenná obrana místo Koubkových tří stoperů, držení míče, výstavba od brankáře, rychlé přepnutí po ztrátě. Proti Chorvatsku bylo všechno z toho vidět. A přesně z toho všeho plynuly i problémy: riskantní rozehrávky na vlastní polovině, ztráty v nebezpečných zónách, dlouhé pasáže bez šance v první půli.
Karabec v tomhle zápase ztělesnil přesně to dilema, které bude Deniovu éru definovat: odvaha na míči už přišla, jistota v jejím provedení ještě ne. Proti soupeři, kde stojí Modrić, se za takovou mezeru platí okamžitě. Ale bez ochoty ji podstoupit se český fotbal z místa nepohne.
