Hvězdy jako Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo si sportovní firmy hýčkají. Smlouvy s takovými osobnostmi mají miliardové hodnoty. O to více překvapí příběh, jak jeden nadnárodní gigant ztratil sedminásobného držitele Zlatého míče kvůli pár stovkám dolarů.
Před mistrovstvím světa v roce 2006 kopali Lionel Messi a Cristiano Ronaldo za stejný tým, na krátkou dobu je ve své stáji měla firma Nike. Tehdy šlo o dospívající talenty, nyní už jsou oba počítáni mezi nejlepší hráče fotbalové historie. Příběh o tom, jak americká společnost přišla o argentinskou hvězdu, zní i po šestnácti letech neuvěřitelně.
Až zhruba do poloviny devadesátých let minulého století Nike nevěnoval fotbalu velkou pozornost. V roce 1994 se ovšem za Atlantikem uskutečnilo mistrovství světa, které trhalo rekordy návštěvnosti a Amerika propadla kouzlu celosvětového sportu číslo jedna. V Beavertonu si následně uvědomili, že musejí změnit přístup. Ostatně podle fotbalových tržeb patřila Nike do té doby až sedmá příčka.
První velkou akcí ve fotbalovém prostředí byla reklama, ve které tým sestavený z hvězd bojuje proti démonům. Mimochodem šlo o do té doby nejdražší reklamu, jakou Nike nechal natočit. Reakce na reklamní trhák hraničila s hysterií. FIFA spot odsoudila a v Dánsku byl dokonce zakázán, aby později získal ocenění na filmovém festivalu v Cannes.
Brazílie, Manchester United a Barcelona
O půl roku později už společnost byla oficiálním sponzorem brazilské reprezentace. Desetiletá smlouva měla hodnotu 400 milionů dolarů (podle aktuálního kurzu cca 10 miliard korun). A nezůstalo jen u kanárků. Kopačky Nike brzy nosili hráči Manchesteru United nebo Barcelony i řada dalších hvězd.
V roce 2003 navázal spolupráci s americkou společností portugalský mladík Cristiano Ronaldo. V té době už byl na palubě i Lionel Messi. Zatímco CR7 později podepsal s Nike doživotní smlouvu, což je privilegium, kterému se jinak dostalo jen Michaelu Jordanovi a LeBronu Jamesovi, Messi byl pryč už za tři roky.
Existuje několik verzí, jak se vše seběhlo. Wall Street Journal vyzpovídal řadu bývalých vedoucích pracovníků společností Nike i Adidas, lidi z Messiho okolí i jeho spoluhráče a trenéry. Mnozí z nich hovořili pod podmínkou anonymity, protože jejich vztahy a občas i živobytí závisely na diskrétnosti. WSJ se marně snažil získat i komentář přímo od Nike a Messiho rodiny.
Jak se mohlo stát, že si Nike nechal uniknout takový klenot? Odpovědi hledejme u Leova otce Jorgeho, který svému synovi dělal agenta. Podle jednoho z vyprávění se rozhodl, že se firma nechová k Lionelovi správně. Adidas přitom měl nabízet Messimu stále vyšší částky, které dosahovaly až milion dolarů ročně. Naproti tomu bývalí manažeři Nike vzpomínají, jak muži s penězi v Oregonu odmítli jít do války kvůli teenagerovi.
Pár stovek dolarů navíc
Další ze zdrojů WSJ uvedl, že šlo o něco mnohem banálnějšího. Leův otec požádal Nike o sportovní vybavení pro syna, ale Nike Iberia ani Nike South America mu vůbec neodpověděly. Reakci asi dokážete uhádnout. Nike si tak nechala utéct Messiho kvůli teplákovým soupravám v hodnotě pár stovek dolarů.
Americká společnost se ovšem nehodlala jen tak vzdát. „Nike má s Lionelem Messim závaznou dohodu,“ řekl tehdy novinářům mluvčí s tím, že firma byla připravena se bránit u soudu. Jenže tam tvrdě narazila. Proč? Neexistovala totiž žádná právně závazná dohoda. Podle španělských soudců Nike s Messiho táborem uzavřela jen závazný dopis, který podle nich neměl cenu ani faxového papíru, na němž byl vytištěn. Prvního února 2006 následně vyběhl osmnáctiletý Messi na hřiště Barcelony k zápasu Copa del Rey v kopačkách Adidas F50.
Messi? Můj nástupce, věděl Maradona
Za Atlantikem si následně lámali hlavu, jak k něčemu takovému vůbec mohlo dojít. Nike dodával Messimu kopačky od jeho čtrnácti let, navíc firma sponzorovala jediný profesionální klub, za který hrál. V té době navíc Leo rozhodně nebyl neznámý. Velkou budoucnost mu předpovídal sám velký Diego Maradona. „Lionel Messi bude mým nástupcem. Bude novým zlatým chlapcem,“ prohlásila už v roce 2005 argentinská legenda.
Generální ředitel Adidasu Herbert Hainer bral získání Messiho za senzační úspěch. Když mluvil v květnu 2006 o výsledcích společnosti, jako první věc neuvedl prodej 15 milionů fotbalových míčů a 750 tisíc párů kopaček, ale právě „podpis smlouvy s nejlepším světovým fotbalistou do 21 let z Argentiny…, který má podle mnohých potenciál stát se novým Maradonou,“ cituje Wall Street Journal Hainera.
Je lepší Lionel Messi, nebo Cristiano Ronaldo?
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 29902
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 28006
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 27972
