Irští fanoušci rozjásali Trnavu zpěvem na náměstí. Pak vylezli na památku a policie je vypátrala přes kamery

Byl pátek 2. října 2026 a do Trnavy dorazili fanoušci v zeleném. Na večer byl naplánovaný zápas Ligy národů mezi Ukrajinou a Severním Irskem, který se kvůli válce hrál na slovenském stadionu Antona Malatinského, jak potvrdil severoirský fotbalový svaz. Odpoledne patřilo historickému centru. Fanoušci se zastavili u pouličního umělce, přidali se k jeho zpěvu a někteří si kolem něj lehli na dlažbu. Místní natáčeli a chválili. O pár desítek metrů dál se ale stejná nálada zvrtla. Tři muži vyšplhali na sousoší Nejsvětější Trojice, národní kulturní památku, jejíž restaurování město dokončilo teprve v létě. Tentokrát už natáčely i městské kamery.

Zpěv s pouličním umělcem a pochvala od místních

Regionální server Trnavak.sk, který o incidentu informoval jako první, popisuje dvě tváře téhož odpoledne. Ta první je přesně ta, kvůli které mají severoirští fanoušci v Evropě dobrou pověst. Spontánní zpěv, zelené dresy, žádná agrese. Reakce Trnavčanů pod videem byly převážně nadšené: „Takhle mají vypadat fanoušci,“ „super,“ nebo i trochu sebekriticky „škoda, že se Slováci neumějí takhle odvázat“.

Nejde o náhodu. Během Eura 2016 dostali fanoušci Severního Irska Medaili města Paříže za příkladné chování. Takové ocenění fotbalová komunita nedostává často.

Hertl zapsal čtyři body a stal se nejproduktivnějším Čechem v NHL. Kapitán Vegas mezitím zbil soupeře pěstmi

SportyŽivě.cz

Právě teď

Ani slovenská policie s problémy nepočítala. Podle agentury TASR nebyl zápas označen jako rizikový, policisté upozorňovali spíš na hustou dopravu kolem stadionu a možné uzavření Kollárovy ulice. Rizikový měl být až pondělní duel Ukrajiny s Maďarskem.

Trojička není prolézačka

Pak přišel moment, kvůli kterému se o fanoušcích mluví dodnes. Tři z nich vylezli na sousoší na Trojičném náměstí, kterému místní neřeknou jinak než Trojička. Jde o jeden ze symbolů Trnavy. Barokní sousoší pochází z roku 1695 a je zapsané mezi národní kulturní památky.

Načasování nemohlo být horší. Podle města Trnavy restaurátoři z horní části sousoší sundali lešení 27. srpna a práce dokončovali před Trnavským jarmarkem v polovině září. Kámen čistili a konzervovali, odstraňovali nevhodné tmely, chybějící části doplňovali minerálním tmelem a kované ozdobné prvky znovu pozlatili plátkovým zlatem. Fanoušci tedy šplhali po památce, jejíž obnova skončila zhruba před třemi týdny.

Dostupné zprávy neuvádějí, že by sousoší fyzicky poškodili. Městská policie ale upozornila na tři věci najednou: riziko úrazu, riziko poškození kulturní památky a narušení veřejného pořádku. Část místních, kteří ještě před chvílí tleskali, už nadšená nebyla.

Kamery, ubytování, omluva

Tady začíná část, která podle nás vypovídá víc než samotné lezení. Podle vyjádření městské policie, které citoval Trnavak.sk, strážníci „rychle“ zjistili z kamerového systému, kterým směrem muži odešli. Pak určili jejich totožnost a místo, kde byli ubytovaní. Kolik času to zabralo, policie neuvedla. Přesný postup také ne.

Konec byl nečekaně smířlivý. Všichni tři se k činu přiznali, litovali ho a omluvili se obyvatelům Trnavy. Dostali pokutu. Její výši policie nezveřejnila.

Kamery v Trnavě nejsou jen formální kulisa. Podle informačního dokumentu města o kamerovém systému slouží k ochraně veřejného pořádku, majetku a k odhalování vandalismu včetně poškozování historických památek. Záznamy se běžně uchovávají nejvýše 30 dní, déle jen tehdy, když jsou potřeba například pro trestní řízení. Město kamery aktivně využívá i u drobností: v roce 2025 evidovala městská policie 87 přestupků souvisejících s odpady a ve dvanácti případech uložila pokuty v souhrnné výši zhruba 6 000 Kč. Letos v červnu navíc Trnava otevřela nové pracoviště městské policie a investovala přibližně 100 milionů Kč do datově analytické platformy s novým kamerovým systémem.

Největší pointou tak není částka na pokutovém bloku. Je to rychlost, s jakou se z anonymního fotbalového žertu stal dohledatelný přestupek. V monitorovaném historickém centru už „nikdo nás nezná“ prostě neplatí.

Kolik by to stálo jinde

Na Slovensku se podobné jednání standardně řeší jako přestupek proti veřejnému pořádku. Zákon o přestupcích u některých z nich počítá s pokutou do zhruba 7 500 Kč. Kdyby fanoušci sousoší skutečně poškodili a vznikla by značná škoda, mohlo by jít o trestný čin poškozování a znehodnocování kulturní památky s trestem až rok vězení, za přitěžujících okolností i vyšším.

V Česku by rozhodovala hlavně případná škoda. Trestní odpovědnost za poškození cizí věci začíná u škody alespoň 10 000 Kč a to, že jde o kulturní památku, hraje proti pachateli. Příklad z Prahy z roku 2016: po vylomení části sochy na Památníku obětem komunismu policie případ prověřovala jako trestný čin, škodu předběžně vyčíslila na 40 000 Kč a pachateli hrozil až rok za mřížemi.

Přísněji umí postupovat i turistické metropole. V Římě v červnu 2024 zastavili policisté mladého muže, který se pokusil vylézt na Fontánu di Trevi. Dostal pokutu zhruba 25 000 Kč a k tomu zákaz vstupu do centra města. Ke škodě přitom vůbec dojít nemuselo.

Pro české fanoušky, kteří vyjíždějí na zápasy do zahraničí, z toho plyne jednoduchá rada:

• nelézt na sochy, kašny, sloupy ani jiné památky, ani „jen kvůli fotce“,
• počítat s tím, že historická centra jsou dnes pokrytá kamerami,
• respektovat pokyny městské i státní policie, zvlášť v den zápasu.

Záporákem trnavského příběhu přitom není celá fanouškovská skupina. Stovky lidí zpívaly, bavily se a odjely s pochvalou. Tři z nich si o sobě nechali napsat jinou zprávu. Trojička mezitím stojí na náměstí dál, s novým zlatem a bez šrámů.