Fotbalové legendy, které se zpět na českou scénu nikdy nevrátily

Foto: straitstimes.com

Bývá nepsaným pravidlem, že většina sportovců hrajících v zahraničí se na sklonku kariéry vrátí zpátky domů a posílí své mateřské kluby na znamení toho, že moc dobře vědí, kde jejich bohatá cesta započala. Najdou se však i výjimky. Každý není jako Milan Baroš, Tomáš Hübschman či Tomáš Sivok, aby se spokojil s úrovní českého fotbalového prostředí. Tihle čtyři borci zakončili kariéru v cizině, kde dosáhly ohromných úspěchů.

Jaroslav Plašil

Není se čemu divit, že Jaroslav Plašil letos pověsil kopačky na hřebík ve francouzském Bordeaux. Na české klubové scéně se totiž naposledy objevil v roce 2010, kdy nastupoval za Hradec Králové. Ten rozhodně nepatří mezi tuzemskou špičku a proto by fotbalistův návrat do nižších tříd nebyl vhodný. Sedmatřicetiletý záložník strávil většinu svého profesního života v cizině, hrával za Monaco, Créteil, Osasunu, Calcio Catania a naposledy právě Bordeaux, které se s ním loučilo zaplněnými ochozy.

Jaroslav Plašil byl rovněž pravidelným účastníkem reprezentačních akcí. Za Českou republiku odehrál 103 zápasů a nastřílel sedm branek. Byl členem památného národního týmu, který v roce 2004 přivezl bronzovou medaili z mistrovství Evropy.

Jan Koller

Tento dvoumetrový habán učaroval světu v roce 1996, kdy pravidelně nastupoval v základní sestavě pražské Sparty. Jelikož byl střelecky velice produktivní, začalo kolem něj kroužit mnoho zahraničních klubů. On nakonec zvolil belgický Lokeren, odkud se později stěhoval po dalších významných štacích. Anderlecht, Borussia Dortmund, AS Monaco, Norimberk, Křídla Sovětů Samara či francouzské Cannes zdobí jeho životopis, stejně jako 55 reprezentačních branek, díky čemuž je stále králem českých střelců.

S kariérou se rozloučil právě v Cannes roku 2011 a ačkoli si mnozí fanoušci přáli jeho návrat na Letnou, nakonec k němu nikdy nedošlo. Koller se od fotbalu neodvrátil úplně, stále ještě hraje nižší soutěže.

Pavel Nedvěd

Držitel Zlatého míče z roku 2003 strávil většinu svého života v Itálii. Na české klubové scéně nastupoval například za Duklu Praha či Spartu a právě do kádru letenských jej tehdejší vedení vábilo. Pavel Nedvěd se však rozhodl nabídku odmítnout, jelikož se cítil fyzicky unavený. Kopačky pověsil na hřebík v milovaném Juventusu a následně se stal viceprezidentem klubu. Jeho jméno má dodnes obrovskou váhu, ačkoli profesionálně nekope už deset let.

Petr Čech

Dosud posledním „nevděčníkem“ se stal brankář Petr Čech, který s fotbalem skončil v londýnském Arsenalu. Mnozí si mylně domnívali, že by se na poslední rok mohl vrátit do mateřské Sparty. Omyl zde ovšem nastal hned nadvakrát. Mateřským klubem Petra Čecha je totiž Viktoria Plzeň, kde strávil celé své mládí. Sparta mu jen umožnila rozlétnout se do světa a posílit kluby jako Rennes či Chelsea. Ať je to ale jak chce, Češi se Čecha nedočkali. Ihned po oznámení konce se vrhl na dráhu hokejového brankáře a funkcionáře Chelsea, kde se stal naprostou klubovou legendou.

Foto: straitstimes.com