Experti kritizují českou hru na MS. Koubkovu taktiku přirovnávají k Arsenalu

Ladislav Krejčí proměnil dlouhý aut v gól, stadion v Atlantě explodoval a Česko vedlo 1:0. O čtyřicet minut později odcházeli čeští hráči s prohrou a internet se bavil přirovnáním, které by ještě před turnajem nikoho nenapadlo. „Czechia is on Arsenal stuff today,“ psali fanoušci na Redditu poté, co viděli, jak jediná reálná česká hrozba přichází ze standardních situací a dlouhých vhazování. Jenže za tím memem se skrývá vážnější otázka: může Koubkův fyzický, přímý a standardkový fotbal na mistrovství světa fungovat?

Co říkají čísla

Nick Wright ze Sky Sports popsal zápas jako „střet stylů“ a napsal, že Česko „nedokázalo si vytvořit šance z otevřené hry“. Analytický tým Opta Analyst přidal tvrdá data:

I Kang-in zkompletoval všech 37 přihrávek, vyhrál 10 ze 14 soubojů a vytvořil tři šance. Korejci kombinovali mezi liniemi, Česko odpovídalo hlubokým blokem a čekáním na mrtvý míč. Opta použila formulaci „závislost na standardkách“ jako ostrý kontrast proti korejské plynulosti.

Důležité je odlišit dva proudy kritiky. Jmenovití analytici mluví o přímém stylu, malé tvorbě ze hry a statistické dominanci Koreje. Přirovnání k Arsenalu je primárně fanouškovská nadsázka, která se rozšířila z diskusních vláken na sociálních sítích. Ale nadsázka, která má reálný základ.

Proč zrovna Arsenal

Arsenal pod Mikelem Artetou se v sezoně 2025/26 stal symbolem návratu fotbalu založeného na standardních situacích do Premier League. Sedmnáct ligových gólů po rozích, rekord soutěže. Třiadvacet branek ze standardních situací celkem. Plných 35,9 % nepenaltových gólů šlo z mrtvých míčů. Premier League sama označila Artetu za tvář tohoto trendu.

Když Krejčí skóroval po dlouhém autu a Česko pak hrozilo prakticky výhradně ze vzduchu a po přerušené hře, spojení se nabízelo. Jenže je v něm zásadní asymetrie. Arsenal je i přes svou standardkovou zbraň elitním týmem v otevřené hře, kombinuje, drží míč, tvoří šance z pohybu. U Česka proti Koreji byly standardky skoro jedinou cestou k brance. To není Arsenal. To je jedna Arsenalova zbraň bez zbytku jeho arzenálu.

Koubek ví, ale má omezené možnosti

Český trenér po zápase neshazoval výkon, ale ani se neschovával. Na tiskové konferenci přiznal, že „lepší tým nejspíš vyhrál“, a pojmenoval tři konkrétní deficity: malou kreativitu v posledních třiceti metrech, nepřesnou přechodovou fázi a nedostatečnou ofenzivní účinnost.

Zároveň ale připomněl kontext. Česko vedlo, mělo neuznaný gól Součka a v závěru dvě šance na vyrovnání. Bod nebyl daleko. A hlavně, tahle taktika není jednorázový nápad na Koreu. Opta ještě před turnajem popsala českou herní identitu jako postavenou na pracovní morálce, týmovosti a fyzicky náročném stylu, ne na individuální kvalitě zlaté generace, která už odešla. Koubek sám řekl, že vyšší kreativita souvisí s „typologií hráčů“ a je to dlouhodobý proces.

V březnové baráži přitom identický přístup fungoval. Proti Irsku 2:2 a postup po penaltách, proti Dánsku totéž. Krejčí skóroval v obou zápasech, tým ukazoval comebackovou odolnost a emoční sílu. Rozdíl? V baráži stačilo přežít a udeřit. Na mistrovství světa proti technicky vyspělé Koreji nestačilo ani jedno.

Skupina žije, ale čtvrtek je klíčový

Po prvním kole skupiny A mají Korea i Mexiko tři body, Česko a Jihoafrická republika nulu. Formát 48 týmů ale dává naději, postupují první dva z každé skupiny plus osm nejlepších třetích. Matematika je otevřená.

Čtvrteční zápas s JAR v Atlantě (18:00 SELČ) je proto prakticky eliminační. Jihoafričané vstoupili do turnaje ještě hůř, prohráli s Mexikem 0:2 a schytali dvě červené karty. Jsou zranitelní, v rozehrávce chybovali. Jenže proti nim Česko nemůže jen čekat na standardku a bránit blok. Tenhle zápas musí aktivně vyhrát.

Koubek to ví. Otázka je, jestli jeho kádr dokáže přepnout z módu přežití do módu tvorby, nebo jestli česká cesta na šampionátu vede výhradně přes mrtvé míče, dlouhé auty a naději, že jeden z nich skončí v síti.