Experti ČT sport žádají tlumočníka pro kouče reprezentace

Denia má co říct, ale neumí to říct anglicky. Experti ČT sport žádají tlumočníka pro kouče reprezentace

Experti ČT sport žádají pro trenéra české reprezentace tlumočníka. Jenže problém je zatím spíš mediální než kabinový.

i Zdroj fotografie: Česká fotbalová reprezentace
                   

Když Santi Denia 30. září 2026 usedl před mikrofony po domácí porážce s Anglií, mluvil anglicky o důvěře, rodině a správné cestě. Obecné fráze, které by mohl pronést kdokoli. Přitom tentýž člověk ve španělštině pro deník Marca rozebíral sjednocení fotbalového jazyka napříč reprezentacemi, individuální práci s hráči nad videem a zachování „esence českého fotbalu“. Rozdíl mezi oběma verzemi Denii je propastný, a přesně v té propasti se odehrává debata, která český fotbal provází od prvního reprezentačního srazu.

Dva Deniové: jeden pro kamery, druhý pro kabinu

Tomáš Janotka ve studiu ČT sport po zápase s Anglií navrhl řešení, které zní banálně: dejte mu tlumočníka. Ondřej Čelůstka přitakal, Denia podle něj v angličtině působí nejistě a nerozvíjí odpovědi. Zdeněk Zlámal doplnil, že ve španělštině by byl konkrétnější. Nikdo z nich nezpochybnil Deniovy fotbalové myšlenky. Kritika mířila na obal, ne na obsah.

A právě tady je klíčové oddělit dvě roviny. Na tiskových konferencích Denia skutečně zůstává u formulací typu „krok za krokem“ a „odhodlání“. Jenže uvnitř týmu funguje jiný komunikační model. Radek Bejbl, bývalý spoluhráč z Atlética Madrid, mluví plynně španělsky a zná české prostředí. Pablo Amo, Deniův nejbližší asistent, zajišťuje španělskou linku. A běžná fotbalová angličtina, tedy taktické pokyny, pozice, pohyb, není Shakespeare.

Sparťanský nováček Roman Macek po prvním srazu popsal, že s ním Denia hodně komunikoval a ukazoval mu konkrétní herní situace nad videem. Karel Poborský na ČT sport řekl, že Bejbl bude „spoustu věcí překládat“ a hráčům dovysvětlovat. Pavel Nedvěd problém v kabině nevidí a tvrdí, že „fotbalová řeč“ je univerzální.

Proč svaz tlumočníka nezajistil od začátku

Denia převzal reprezentaci 31. července 2026 jako první zahraniční hlavní trenér v historii českého A-týmu. Žádný precedent neexistoval. FAČR ale s jazykovou bariérou zjevně počítala, personální skladba štábu to prozrazuje. Amo jako krajan, Bejbl jako česko-španělský most, Nedvěd jako partner při aklimatizaci. Priorita byla zřejmě kabina a fungování týmu, ne tiskový servis.

Česky se Denia teprve učí. Sám přiznal jen základní fráze. Bydlí v Praze poblíž Strahova, chce poznat české prostředí i život v Česku a počítá s příjezdem manželky. Angličtina je přemosťovací jazyk, ne finální řešení. Ale právě na tom přemostění se láme mediální obraz.

Ke 2. říjnu 2026 FAČR na výzvu expertů veřejně nereagovala. Žádné oznámení o tlumočníkovi na tiskových konferencích se nepodařilo dohledat.

Co by tlumočník změnil, a co ne

Představme si jednoduchý scénář: Denia na pozápasové tiskovce mluví španělsky, vedle něj sedí profesionální tlumočník. Odpovědi by byly delší, konkrétnější, sebejistější. Místo „důvěra a rodina“ by čeští novináři slyšeli o tom, proč dal přednost pressinku ve středním bloku, co viděl v první půli jinak a jak chce pracovat s krajními obránci. Mediální obraz kompetentního trenéra by se vybudoval rychleji.

Uvnitř týmu by se ale změnilo málo. Tam už komunikační kanály fungují:

  • Bejbl překládá, dovysvětluje, zná české poměry i španělský fotbalový jazyk.
  • Amo zajišťuje přímou španělskou linku s trenérem.
  • Videorozbory překonávají jazykovou bariéru vizuálně, hráč vidí situaci, trenér ukazuje řešení.
  • Fotbalová angličtina na úrovni taktických pokynů stačí.

Tlumočník by tedy podle nás nebyl krizovou opravou fungování národního týmu. Byl by servisem pro veřejnost a média.

Fanoušci zatím mluví jinak než experti

Po porážce s Anglií se stalo něco, co debatu o jazykové bariéře zasazuje do širšího kontextu. Část Edenu Deniovi skandovala jméno. Po dvou prohrách. Po dvou měsících v úřadu. Fanoušci reagovali na směr hry, odvahu při obměně kádru a viditelnou snahu hrát jinak, ne na to, jak trenér formuluje věty v cizím jazyce.

Bariéra zatím víc oslabuje dojem kompetence navenek než skutečnou důvěru v kabině nebo na tribunách. Komentáře se točí kolem herního plánu, velikosti realizačního týmu a konkrétních taktických detailů. Jazyk je téma pro studio, ne pro šatnu.

Denia má co říct. Stačí mu dát prostor říct to ve svém jazyce, a někoho, kdo to přeloží. Není to o schopnostech trenéra. Je to o tom, jestli chceme jeho myšlenky slyšet celé.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Josef Kebrle

Zobrazit další články