Česko remizovalo s Jihoafrickou republikou 1:1 a po dvou kolech MS má jediný bod. Bývalý útočník Watfordu Troy Deeney výkon národního týmu ve vysílání CBS Sports roztrhal.
Šestá minuta, Sadílkova rána a vedení 1:0. Pak sedmdesát pět minut čekání na druhý gól, který nepřišel. Místo něj Šulcova ruka ve vlastním vápně, penalta, vyrovnání. Kdo sledoval středeční zápas skupiny A v americkém Houstonu, viděl mužstvo, které po rychlém úderu přepnulo do režimu přežívání: dlouhé míče, dorážky, standardky, Coufalovy auty jako hlavní ofenzivní zbraň. Právě na tohle reagoval Deeney, panelista fotbalového studia CBS Sports a muž s více než třemi stovkami zápasů v Premier League, když českou hru přirovnal k odkopávání míče co nejdál. Přesný klip s jeho výrokem se v otevřených zdrojích zatím nepodařilo dohledat, ale průběh zápasu jeho kritice dává těžko vyvratitelný podklad.
„Terrible game of football. Unfortunately for both now they’re playing for third place.“@T_Deeney was not impressed with the quality on show during the Czechia vs. South Africa game ❌ pic.twitter.com/mVGbDU6KTP
— CBS Sports Golazo ⚽️ (@CBSSportsGolazo) June 18, 2026
Čísla, která mluví za Česko i proti němu
Problém nebyl jednorázový. Už v úvodním duelu s Jižní Koreou (1:2) mělo Česko pouhých 242 přihrávek oproti 464 soupeřovým, podle Sky Sports šlo o jeden z nejnižších poměrů držení míče v celém turnaji. Proti JAR se obraz příliš nezměnil. Nejnebezpečnější české momenty šly přes druhé balony, střely z dálky a autové vhazování, ne přes souvislou kombinační hru. Když tým nemá míč a nesnaží se ho získat presem, ale čeká v hlubokém bloku, výsledek vypadá přesně tak, jak ho popsal anglický expert: jako fotbal, jehož hlavním nástrojem je odkop.
Tabulka skupiny A po dvou kolech:
| Tým | Body | Skóre |
|---|---|---|
| Mexiko | 6 | 5:1 |
| Jižní Korea | 3 | 3:3 |
| Česko | 1 | 2:3 |
| JAR | 1 | 2:3 |
Jeden bod ze dvou zápasů. Poslední šance přijde proti suverénnímu Mexiku.
Koubek vs. svět: dva výklady téhož zápasu
Miroslav Koubek na pozápasové tiskovce odmítl, že by tým záměrně zalezl. Podle jeho vyjádření na webu FAČR šlo o běžnou fázi hry, kdy mužstvo zahustí prostor na vlastní polovině a vyráží z bloku. „Nemůžete zběsile napadat po celém hřišti,“ hájil svůj přístup. Penaltu označil za přísnou a trval na tom, že Češi měli k výhře blíž než soupeř.
Kontrast s vnějším pohledem je ostrý. Neutrální agenturní zprávy popisují zápas dvou týmů po špatných vstupech do turnaje, které nedokázaly ovládnout tempo. Michal Sadílek v oficiální reakci mluvil hlavně o chybějícím druhém gólu, Lukáš Červ věřil, že tým „zvedne hlavy“. Žádné veřejné přiznání problému, žádná sebekritika herního stylu. Domácí linie výkon vysvětluje. Zahraniční kamery ho odsuzují.
Proč nejde jen o estetiku
Kritika by se dala odbýt mávnutím ruky, „hlavně výsledky“, kdyby výsledky přicházely. Jenže nepřicházejí. Česko po dvou kolech potřebuje porazit šestibodové Mexiko, a to v nadmořské výšce, která sama o sobě komplikuje fyzicky náročný styl založený na soubojích a druhých míčích. Koubek před zápasem s JAR provedl pět změn v základní sestavě oproti utkání s Koreou. Další úpravy jsou pravděpodobné, ale otázka zní, jestli problém leží v personálu, nebo v systému.
Podle nás spíš v systému. Když nejnebezpečnější akce týmu na mistrovství světa vznikají z autových vhazování a dorážek po standardkách, není to plán B nasazený z nouze. Je to plán A. A plán A, který po dvou zápasech vyprodukoval jediný bod, si zaslouží víc než obhajobu „běžných fází hry“.
Rekord, který nikdo neslavil
Na hřiště proti JAR vyběhl i pětatřicetiletý Vladimír Darida, ve věku 35 let a 314 dnů se stal nejstarším hráčem, který kdy nastoupil za český nebo československý tým na světovém šampionátu. Historický milník zapadl do zápasu, o kterém se v zahraničí mluví jako o ukázce toho, jak fotbal hrát nemá. Darida si zasloužil lepší kulisu.
Česko má ještě jeden zápas. Proti Mexiku ale nestačí odkopnout míč co nejdál, bude ho potřeba taky udržet.
