V sešívaném dresu strávil pouhé dva soutěžní ročníky. Přesto patří dodnes mezi nejzajímavější osobnosti, které kdy v pražské Slavii působily.
Český fotbal procházel na počátku 90. let turbulentním obdobím plným vzestupů a pádů. Mezi nejvýraznější osobnosti této éry patří bezpochyby americko-český podnikatel Boris Korbel, který neváhal po sametové revoluci rozpoutat internacionalizaci tuzemského fotbalu. První miliardář v českém sportu byl však spíše mecenášem a řada příchodů výrazných zahraničních příchodů skončila neúspěchem.
Výraznou stopu za sebou nezanechal americký bek Stephen Trittschuh, ani jugoslávský záložník Dragiša Binić. Světlou výjimkou tak byl sovětský reprezentant Vladimir Tatarčuk, jehož si fanoušci pražské Slavie doslova zamilovali. Rodák z městečka Matrosovo na ostrově Sachalin nedaleko hranice s Japonskem totiž doslova zářil a nebylo divu. V sovětské nejvyšší soutěži byl totiž velkou hvězdou.
Letitý sovětský reprezentant a olympijský vítěz z roku 1988 měl na svém kontě v době přestupu téměř dvě stovky startů za CSKA Moskva, ve nichž zaznamenal skvostných 42 branek. Po rozpadu Sovětského svazu a restrukturalizaci tamního fotbalu však hledal nové výzvy a rozhodnul se kývnout na nabídku sešívaných. Mecenáš Korbel neváhal a za Tatarčuka zaplatil na tehdejší poměry astronomickou částku.
Korbel zaplatil nečekanou částku
Tou bylo téměř 20 milionů korun, tedy v přepočtu na dnešní poměry odhadem okolo sedmi desítek milionů korun. A Rus vysokou částku splácel výkony. Navíc, jak sám posléze přiznal, si pobyt v Praze velmi užíval ve všech ohledech. „Po rozpadu SSSR byly moskevské obchody prázdné. Pokud se na regálech přece jen něco objevilo, hned bylo narváno. To v Praze bylo najednou naopak všechno. A za velmi přijatelnou cenu,“ vzpomínal pro iSport.cz Tatarčuk.
Sám přiznává, že Praha podle něj bylo „útulné město s klidnou, příjemnou atmosférou.“ Když za ním krátce po startu jeho angažmá dorazila manželka, byla údajně poměry v tehdejším Česku velmi překvapená. Drobný středopolař navíc týden, co týden ukazoval skvělé výkony a po jeho boku rostly budoucí legendy jako Patrik Berger, Jiří Lerch nebo Vladimír Šmicer. Sám poslední jmenovaný zavzpomínal, jak Rusa zdobila nejen skvělá kopací technika, ale také osobnosti.
Dvě vodky!
„Skvělý fotbalista, fantastický,“ podotknul pro iSport.cz Šmicer, který zažil také Tatarčukovy neortodoxní metody. Před ligovým zápasem na stánku Interu Bratislava se totiž ruský záložník údajně neváhal posilnit jinými prostředky než jen iontovými nápoji. „Chodilo se dlouhým tunelem, kolem takového baru. Byla zima a Vláďa Tatarčuk říká: Dvě vodky! Už byl v dresu a kopačkách, kopnul to do sebe – a šel hrát,“ dodává Šmicer s úsměvem.
Sešívaní přesto ani s Tatarčukem v sestavě úspěchy neslavili. Po odchodu Borise Korbela z vedení klubu nakonec odešel také sám milovaný Rus. „V Praze se mi líbilo a myslím si, že se mnou byla spokojenost. Nastalo ale nějaké nedorozumění v souvislosti s platbami mezi CSKA a Slavií a byl jsem nucený odejít,“ přiznává pro SME Tatarčuk. Ten posléze zamířil do Saúdské Arábie, než se vrátil do Ruska. Dnes sedmapadesátiletý Tatarčuk již dávno pověsil kopačky na hřebík, na tuzemské angažmá přesto stále vzpomíná.
Vzpomínáte si na výkony ruského rychlíka Vladimíra Tatarčuka?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 29097
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 28448
