De la Fuente po výhře Španělska překvapil slovy o Česku. Na takové problémy nejsme zvyklí, přiznal kouč mistrů světa

Na tiskovou konferenci přišel kouč, jehož tým nedávno vyhrál mistrovství světa, Ligu národů i Euro a podle oficiální statistiky neprohrál v základní hrací době ani v prodloužení 41 zápasů. Přesto začal tím, co se nepovedlo. „Opravdu jsme trpěli,“ řekl De la Fuente podle ČTK. Česko podle něj odehrálo velmi dobrý zápas, bylo agresivní, dobře organizované a Španělům komplikovalo rozehrávku z vlastní poloviny. Pak přidal větu, kterou si v českém táboře zapamatují: tento tým čeká „zářná budoucnost“. Z úst trenéra světové jedničky to nezní jako zdvořilost do mikrofonu. A průběh sobotního večera na stadionu Carlos Tartiere dává jeho slovům váhu.

Večer, který začal oslavou

Sobota 3. října, 20:45, Oviedo. Ještě před výkopem si španělští fanoušci užili moment, na který čekali celé léto. Bývalí reprezentanti Santi Cazorla a Juan Mata předali trofej pro mistry světa kapitánovi Rodrimu, aby ji ukázal domácímu publiku. Atmosféra slavnosti se pak přenesla i na hřiště.

V šesté minutě skóroval Lamine Yamal. Podle zápasové zprávy španělské federace šlo už o třetí zápas po sobě, ve kterém mladík otevřel skóre velmi brzy, stejně jako předtím proti Anglii a Chorvatsku. Ve 35. minutě přidal druhý gól Rodri. Do kabin šli domácí za stavu 2:0 a scénář vypadal jasně.

Menšík po French Open nemá formu a v Pekingu narazil na svou nemesis. Cerúndolo ho porazil potřetí za sebou

SportyŽivě.cz

3 h

Přitom De la Fuente tentokrát výrazně rotoval. V základní sestavě dostali příležitost i debutanti Iván Fresneda a Roberto Fernández. Na kvalitě první půle to ale znát nebylo. Česko ve 3. kole skupiny A3 Ligy národů působilo, jako by mělo z mistrů světa až příliš velký respekt. Trenér Santi Denia to po zápase sám přiznal: úvod byl podle něj příliš uctivý.

Druhý poločas patřil Česku

Po přestávce se obraz zápasu otočil. Yamal i Alex Baena zůstali v kabině a španělská hra ztratila ostrost. Podle RFEF už domácí šance nebyly zdaleka tak jasné. Česko naopak přitlačilo, napadalo výš a Španělé, zvyklí soupeře držet na míči celé minuty, najednou nevěděli, jak se dostat z vlastní poloviny.

V 69. minutě snížil Jiří Sláma na 2:1. Gól, který z exhibice udělal zápas.

O deset minut později mohlo být vyrovnáno. Podle ČTK české mužstvo dělil od gólu na 2:2 jen odpískaný útočný faul Lukáše Červa v 79. minutě. Oficiální zápis UEFA ani RFEF tuto situaci podrobně nepopisuje, z českého pohledu však šlo o klíčový moment večera. Denia se k rozhodčímu vyjadřoval opatrně. Rozhodnutí podle svých slov respektuje a o výkonu sudích mluvit nechce, dodal ale, že zápas mohl dopadnout jinak.

Pak přišel zlom. V 85. minutě dostal Ladislav Krejčí druhou žlutou kartu a Česko dohrávalo v deseti. Tlak, který do té doby rostl, se v oslabení udržet nedal. V 89. minutě pojistil výhru Mikel Merino a konečné 3:1 vypadá v tabulce mnohem klidněji, než jak probíhal samotný zápas.

Co přesně De la Fuente přiznal

Trenéři vítězných týmů obvykle chválí soupeře obecnými frázemi. De la Fuente šel do konkrétních věcí. Podle jeho slov Česko hodně tlačilo v obraně, Španělům znepříjemňovalo rozehrávku a bylo agresivní a zároveň solidní vzadu. Deník AS z jeho tiskové konference zachytil i formulaci, že Španělsko ve druhé půli „ztratilo kontinuitu ve hře“ a „jemnost“.

Klíčová je věta o problémech, na které jeho tým není zvyklý. Španělsko je postavené na kontrole míče a právě rozehrávka zezadu je jeho poznávacím znamením. Když trenér takového mužstva veřejně přizná, že s ní měl potíže, říká tím, že soupeř zasáhl přesně tam, kde to bolí nejvíc.

Proč to De la Fuente vůbec řekl po vítězství? Svůj postoj zasadil do širšího rámce: v mezinárodním fotbale nestačí jen vyhrát, tým se musí blížit dokonalosti, protože i krátké zaváhání nebo ztráta koncentrace stojí góly a zápasy. K tomu připomněl přeplněný program. Mluvil o čtyřech utkáních v deseti dnech a o tom, že žádný hráč nemá odehrát všechny zápasy srazu v plné zátěži. Yamala podle svých slov šetří stejně jako ostatní a o poločase ho stáhl, protože čekal, že se zápas bude vyvíjet jinak.

Zda právě Yamalův odchod spustil španělské potíže, přímo doložit nejde. Časově se to ale zřetelně potkalo. Podle nás však samotné střídání český druhý poločas nevysvětluje. Na lavičce měli Španělé i tak hráče, kteří by jinde nastupovali v základu. Rozhodlo spíš to, že je soupeř přestal nechat v klidu kombinovat.

Pochvala od člověka, který Deniu zná

De la Fuenteho slova mají ještě jednu vrstvu. Českou lavičku nehodnotil jako cizí trenér, ale jako člověk, který její muže zná zblízka. Už na předzápasové konferenci v Oviedu mluvil o tom, že s Deniou a jeho asistentem Pablem Amem prošli společným procesem profesionalizace a sdílejí stejný fotbalový styl. Denia strávil dvanáct let u španělských mládežnických reprezentací. Amo dělal De la Fuentemu asistenta u národního týmu a zažil s ním triumf v Lize národů 2023 i na Euru 2024.

Ještě před zápasem De la Fuente prohlásil, že až někdo český tým „objeví“, uvidí v něm velmi dobré hráče. Po zápase tuto myšlenku dotáhl: mužstvo je dobře trénované a zlepšuje se.

Pro Deniu je to podle nás zatím nejsilnější potvrzení, že na českou lavičku nepřinesl jen španělské jméno, ale i směr. Agresivní napadání, odvaha hrát na polovině soupeře a snaha rozbít jeho rozehrávku jsou přesně tím, co v Oviedu fungovalo. A fungovalo proti týmu, který podobné věci obvykle dělá ostatním.

Tabulka zatím takovou radost nedělá. Česko prohrálo pod Deniou i třetí zápas a ve skupině je bez bodu se skóre 2:7. Sám trenér po utkání oddělil herní stránku od výsledkové: na hráče může být hrdý, s výsledkem ale spokojený být nemůže. Tým chce bodovat.

Jak si s mistry světa vedli ostatní

Srovnání se zbytkem skupiny ukazuje, proč je druhá půle v Oviedu víc než jen útěcha. Španělsko podle přehledu výsledků UEFA vyhrálo všechny tři zápasy a výhra nad Českem byla jeho desátou soutěžní v řadě.

Podle skóre byla nejtěsnější výhra Španělů ve Wembley. Chorvatsko ale proti mistrům světa prohrálo o tři góly a od Anglie dostalo sedm. Česko proti světové jedničce, se kterou ho v žebříčku dělí 47 míst, drželo zápas otevřený až do poslední minuty. Španělsko má po třech kolech devět bodů a skóre 10:4, Anglie šest bodů, Chorvatsko tři a Česko zatím nic. Jak se porážka promítne do žebříčku FIFA, ukáže až aktualizace 7. října.

Další zkouška přijde hned. V úterý 6. října hraje Česko ve Wembley s Anglií, která právě nastřílela sedm gólů Chorvatsku. Z Ovieda si tým odváží dvě jasná ponaučení: nezačínat se strachem a lépe využít chvíle, kdy soupeře zatlačí.

Výsledkově Oviedo patří Španělům. Obrázek tamního večera ale patří i Česku: mistr světa na tiskové konferenci vysvětluje, proč se jeho hráči nemohli dostat z vlastní poloviny. Takovou větu si Denia může připnout na nástěnku v kabině, dokud nebude mít v tabulce první body.