Česká jednadvacítka porazila v Hradci Králové Bulharsko 1:0 a zajistila si minimálně druhé místo ve skupině B, a s ním i listopadovou baráž o EURO 2027.
Malšovická Arena, úterý 30. září 2026, 54. minuta. Pavel Kačor prostrčí míč za bulharskou obranu, Lukáš Mašek ho uklidí do sítě. Jediný gól zápasu, pátý Maškův v kvalifikaci, a najednou je hotovo to, co česká jednadvacítka potřebovala: matematická jistota, že v listopadu bude hrát baráž o mistrovství Evropy. Nebylo to pohodlné. Před zápasem dělil Česko od třetího Bulharska jediný bod, Skotsko číhalo čtyři body za ním. Prostor na zaváhání neexistoval.
Jeden bod navíc a paralelní pomoc ze Skotska
Klíč k pochopení večera leží v souběžných výsledcích. Zatímco Bílkův tým doma dřel s Bulharskem, Skotsko v Glasgow drtilo Ázerbájdžán 5:2. Skotská výhra paradoxně pomohla Čechům, protože Ázerbájdžán ztratil poslední teoretickou naději na druhé místo a Skotsko se sice přiblížilo, ale na české konto už nedosáhne. Po osmi odehraných zápasech má Česko 15 bodů, Bulharsko 12, Skotsko 11. I kdyby lvíčata v posledním kole 6. října prohrála na portugalské půdě, druhé místo jim nikdo nesebere.
Skupina B přitom celou dobu ovládá Portugalsko. Lusitánci mají 19 bodů a přímý postup prakticky v kapse. Česko se o totéž pokusit nemohlo, na to si tým zkomplikoval cestu už dřívějšími ztrátami, především remízou v Ázerbájdžánu.
Co přesně baráž obnáší
Kvalifikační systém EURO U21 2027 je přímočarý: devět vítězů skupin a nejlepší tým z druhých míst postupují přímo na turnaj v Albánii a Srbsku. Zbývajících osm druhých týmů jde do baráže. Los proběhne 9. října 2026 v Nyonu, dvojzápasy se odehrají mezi 9. a 17. listopadem. Rozhoduje součet skóre z obou utkání, při rovnosti následuje prodloužení a případně penalty.
Soupeř Česka zatím není znám. Pole možných protivníků ale vypadá náročně; mezi týmy, které se pohybují na druhých místech svých skupin, figurují podle přehledu UEFA Anglie, Francie, Německo, Itálie, Belgie či Polsko. Na „snadného“ soupeře se spoléhat nedá.
Bílkova bilance: solidní obrana, chybějící komfort
Čísla mluví ve prospěch trenéra Michala Bílka. Čtyři výhry, tři remízy, jedna porážka. Patnáct vstřelených gólů a pouhé tři inkasované, tedy nejlepší defenzivní bilance ve skupině. Jenže právě ty tři remízy jsou důvod, proč se tým celý podzim „prokousával“ místo toho, aby si druhé místo pojistil s předstihem.
Zápas s Bulharskem to ilustroval. V 16. minutě zlikvidoval bulharský brankář Andrejev šanci Škrkoně, ve 24. minutě Konečný po rohu přestřelil. Gól přišel až po změně stran. Efektivita v zakončení zůstává tématem, které Bílek bude muset před barážovým dvojzápasem řešit.
Pozitivní zprávou je kontinuita. Česká jednadvacítka šla do baráže už v cyklu na EURO 2023, kde přes Island postoupila na závěrečný turnaj. Totéž zopakovala v kvalifikaci na EURO 2025. Baráž pro tento tým není neznámé území, je to jeho standardní cesta.
Kačorovo zranění jako vráska na čele
Radost z postupu do baráže zastínilo zranění Pavla Kačora. Autor klíčové asistence odjel po brutálním faulu Todora Pavlova v 88. minutě rovnou do nemocnice. Pavlov dostal červenou kartu, ale to Kačorovi nepomůže. První odhady mluvily o vyhozeném rameni, Bílek ale diagnózu bezprostředně po utkání nepotvrdil. Pokud by se nejhorší scénář naplnil, hrozí, že klíčový hráč bude pro listopadovou baráž nedostupný.
Lvíčata mají před sebou ještě jeden skupinový zápas, 6. října na portugalské půdě. Na tabulce už nic nezmění, ale na sebevědomí před barážovým losem ano. A právě sebevědomí bude v listopadu důležitější než body.
